Enfield na severu Londýna se v minulosti proslavil díky známému případu řádění poltergeista, který na konci 70. let terorizoval tamní rodinu. V roce 2016 se podle všeho temné síly do Enfieldu vracejí, aby navždy poznamenaly jinou rodinu z jiné části města. Tentokrát formou démonické posedlosti, která skončí tragédií. Vše začíná zcela nenápadně. Jednoho s

Když v roce 1995 podnikla japonská sekta Om šinrikjo útok smrtícím plynem na tokijské metro, svět měl její členy za teroristy. Jenže záhy se začalo ukazovat, že jde mnohem více o členy podivné sekty, kterým mozky vymyl jejich tajemný vůdce. Někteří byli později odsouzeni k doživotí nebo trestu smrti. Přesto spekulace o trvání kultu neutichají. Mohl by v nějaké pozměněné podobě existovat dodnes?

Jsou místa, kde je ticho uklidňující. A pak jsou místa, kde je ticho… podezřelé. Ďáblova kazatelna patří přesně do té druhé kategorie. Stačí pár kroků mezi skalami a člověk má pocit, že sem nepatří, jako by tu něco kdysi stálo, mluvilo… a možná pořád čeká. V Česku se název „Ďáblova“ nebo „Čertova kazatelna“ objevuje na více místech, ale jedno z nejznámějších leží u Plzně, v oblasti Radčic. Jde

Na dvoře císaře Rudolfa II. se šeptá o hvězdách. A uprostřed tohoto šepotu sedí Johannes Kepler, muž, který počítá pohyb planet a zároveň z nich čte lidské osudy. Když tvoří horoskop, nevzniká jenpm předpověď. Vzniká zvláštní směs vědy, intuice a opatrné skepse. Astronom Johannes Kepler (1571-1630) se sklání nad pergamenem a zakresluje postavení planet v okamžiku narození. „Saturn stojí vysoko,

Bohové, kteří vstupují do těl věřících, aby mohli přijmout zvířecí oběti a odpovědět na modlitby účastníků obřadu. Takto bychom zjednodušeně mohli popsat učení makumba, které je praktikováno zejména v Brazílii. Má skutečně takovou moc, jak jeho vyznavači věří? Během 16. století začínají portugalské otrokářské lodě převážet otroky z Afriky do Nové

Ernst Muldašev je ruský oční lékař a badatel, jenž se snaží vyřešit záhady neprozkoumaných míst Tibetu a Himálaje. Co tento dobrodruh již objevil v neprobádaných horských oblastech? Mohou tu být ukryté největší tajemství lidstva? Píše se rok 1999 a na náročnou výpravu do Himálaje, do oblasti posvátné hory Kailás se právě vydává známý

Slavná bulharská věštkyně Vangelia Pandeva Gušterova (1911–1996), známější pod jménem Baba Vanga, prožila těžké dětství. Narodila se předčasně, a když jí byly pouhé tři roky, její matka umřela a otec odešel do války. V 11 letech se ztrácí v silné bouřce, která se prožene její vesnicí. Vichr doprovázející bouři metá do tváře nebohé dívky prach a písek a malá Vanga tak přichází o zrak, který jí lé

Když je roku 1891 na severu Dánska objevena bohatě zdobená stříbrná nádoba, později označená jako kotlík z Gundestrupu, je jasné, že předmět datovaný do prvního století před naším letopočtem odhalí mnoho tajemství o našich předcích. Jedna z rytin zobrazuje mužskou postavu s parožím a brzy se ukáže, že jde o jednoho z nejmocnějších bohů Keltů. Keltský bůh

Na první pohled obyčejné vejce. Křehká skořápka, hladký tvar, nic víc. A přece se právě v něm po tisíciletí skrývá jeden z nejstarších symbolů lidstva, zárodek života, tajemství zrození i příslib věčného návratu. Velikonoční vejce není jen ozdoba na stole. Je to tichý svědek dávných rituálů, které dodnes promlouvají k naší představivosti. Vejce se objevuje v mýtech napříč kontinenty dávno p

Velikonoce jsou svátky radosti, znovuzrození a světla. Jenže pod barevnou slupkou pomlázek, vajíček a beránků se skrývá cosi mnohem staršího, a to vrstvy tajemství, dávných rituálů a nejasných symbolů, které přežily tisíce let. Co vlastně slavíme? A kolik z dnešních tradic má kořeny v dávno zapomenutých kultech? Velikonoce se oficiálně vztahují ke křesťanskému příběhu ukřižování a zmrtvýchvstán