„Budeš se smažit v horoucích peklech!“ povykuje Markéta na o dvě generace mladší Barboru. Ta jí za chvíli slovní palbu opětuje. První je zarytá katolička, druhá přesvědčená kališnice. A každá z nich se usídlí na jedné z věží slavného hradu Trosky. Šlechtic Ota IV. z Bergova (1399–1452) patří mezi vůdce protihusitského boje. Za manželku má skutečně jistou

V červnu 1941 sovětští vědci otevírají hrobku slavného dobyvatele Tamerlána v uzbeckém Samarkandu. O dva dny později nacistické Německo zahajuje operaci Barbarossa a napadá Sovětský svaz. Shoda dat je natolik zarážející, že se rodí jedna z nejslavnějších „kleteb“ 20. století. Je na legendě něco pravdy, nebo jde jen o fascinující souhru okolností? Když antropolog Michail Gerasimov (1907-1970) a

Na první pohled připomíná obyčejnou starou knihu. Jakmile ji však otevřete, ocitnete se ve světě stovek neznámých znaků, podivných ilustrací a textu, který už téměř dvě století vzdoruje všem pokusům o rozluštění. Rohoncský kodex patří mezi největší záhady evropských dějin a dodnes nikdo s jistotou neví, kdo jej napsal, kdy vznikl ani co vlastně vypráví. Rohoncský kodex se poprvé objevuje v roce

Je žhavé léto 12. století, když obyvatelé anglické vesnice Woolpit objeví poblíž vlčích jam dvě vyděšené děti. Na první pohled vypadají jako každé jiné, až na jednu děsivou výjimku. Jejich kůže má nazelenalý odstín, mluví nesrozumitelnou řečí a odmítají jakékoli jídlo kromě syrových bobů. Příběh se rychle stává jednou z největších záhad středověké Anglie a ani po téměř devíti stech letech není

Ohlušující výbuch otřese Pearl Harborem. Je ráno 7. prosince 1941 a japonský útok mění americkou námořní základnu v peklo. Torpéda posílají lodě ke dnu, hladinu pokrývá hořící nafta a začíná jeden z nejosudovějších dnů 20. století. Všude panuje zmatek, ozývají se vyděšené výkřiky, nebe zahaluje kouř. Japonští letci se mohou radovat. Svého nepřítele nachyt

K vrcholku copánské pyramidy v dnešním severozápadním Hondurasu stoupá velekněz s pestrobarevnou čelenkou na hlavě. Míří sem po kamenných schodech, na nichž je možné rozeznat reliéfy podivných mystických bytostí. Právě ty údajně město vybudují.  Na sobě mají zvláštní obleky podobné skafandrům. Je možné, že sem tito tvorové přiletěli z nebes, jak si myslel

Šumavskými lesy má od nepaměti kráčet vrásčitá žena ve vlčí kůži, s jeleními parohy a drápy místo nehtů. Jedni ji považují za krutého démona, druzí za dávnou ochránkyni hor. Její příchod prý ohlašuje války, nemoci a smrt. Skutečně si Swiza každoročně vybírá lidskou oběť – a proč bývá přirovnávána ke Krakonošovi? Mlha se zachytává mezi smrky a vítr mění praskání větví v kroky neviditelného p

V bažinách střední Afriky se má skrývat zvíře, před kterým prchají i zkušení lovci. Domorodá vyprávění mu připisují roh, mohutný ocas a sílu schopnou zabít hrocha. Evropští cestovatelé v něm viděli neznámého tlustokožce, později dokonce přeživšího dinosaura. Výpravy se za záhadným čipekve vydávají déle než sto let. Přinesly ale aspoň nějaké důkazy, které by existenci tvora potvrdily? [galle

V policejních archivech lze najít velké množství neuzavřených či nějakým způsobem záhadných případů. Nejinak je tomu také v zemi čaje a pošmourného počasí – Velké Británii. Jeden z nejpodivnějších zločinů se tam stal před více než 80 lety. Co se tehdejším vyšetřovatelům podařilo zjistit o děsivé vraždě neznámé ženy? Duben roku 1943 je pro vě

Obrovský britský parník Great Eastern je ve své době pětkrát větší než jakákoli jiná loď na světě. Jeho výkon navíc odpovídá zhruba 8000 koňských sil. Obdivovanou loď však ze záhadných důvodů provází neuvěřitelná smůla. Údajně je možné, že je prokletá! Všichni se tváří znepokojeně. „Říkám vám, že ten parník je stíhán temnou kletbou. Během jeho stavby zemř