Stalo se to na počátku 20. století. Lékař Martin Hoffmann z obce Nowy Kosciol (současné Dolnoslezské vojvodství) byl na turistickém výšlapu v lokalitě krkonošských Sněžných jam. Najednou se před ním objevil záhadný tvor, který se nepodobal žádnému známému zvířeti.
Byl asi metr vysoký, pohyboval se na zadních končetinách… Potkal MUDr. Hoffmann bájného krkonošského černého ďábla?
Mezi krkonošskými lokalitami, které jsou typické příběhy o bájných stvořeních, obzvláště vyniká oblast Sněžných jam. Právě ve zdejších ledovcových karech měl prý ideální možnost úkrytu černý ďábel, o němž se zmiňovali první kolonisté, kteří se rozhodli v Krkonoších žít a hospodařit.
Úlek MUDr. Hoffmanna
Vraťme se ještě na chvíli k vyděšenému lékaři Hoffmannovi. Neznámý tvor si turistu zvědavě prohlíží ze vzdálenosti tří, čtyř metrů. Stojí sice na zadních končetinách, ale je vidět, že mu je tato pozice dlouhodobě nepohodlná, tak se občas podepře i dlouhými pažemi zakončenými prsty s mohutnými drápy.
Podivné dostaveníčko na krkonošském hřebeni ukončuje neznámý tvor. Svaly pod tmavou srstí se napnou… Bytost uniká z horské stezky i dosahu člověka.
Tajemné Sněžné jámy
Podobné příběhy byly v lokalitě Sněžných jam relativně časté již od 16. století. Lidé o černém ďáblovi hovořili jako o drzém zloději. Vzhledem k jeho velikosti ho ovšem nepovažovali za přímou fyzickou hrozbu.
S podivný tvorem v této části Krkonoš je názvem spojován i přírodní útvar Ďáblova kazatelna, který se nachází na krkonošském hřebeni v nadmořské výšce 1497 metrů. Ďáblova kazatelna leží v sousedství Velké sněžné jámy a Malé sněžné jámy.
Již před rokem 1825 chránila hmota Ďáblovy kazatelny jednoduchou chatrč, která se stala pionýrem krkonošského pohostinství. Příchozím zde byly nabízeny kozí sýr, kozí mléko i pálenka. Po zavírací době se těmito poživatinami chtěl možná zásobit i černý ďábel.
V současnosti se zde nachází bouda Wawel. V té se však žádných gastronomických zážitků nedočkáte. Objekt je nyní využívaný pro šíření televizního a mobilního signálu.
Hominid v izolované lokalitě?
Pozorování záhadného černého ďábla nebyla nikdy uspokojivě vysvětlena, pokud tedy nepočítáme interpretaci ve smyslu rozvinuté pověrčivosti a fantazie tamních horalů. Svědectví MUDr. Hoffmanna zaznamenané před sto lety však nepřipomíná setkání s čertem, spíše se záhadným hominidem.
Nízký vzrůst bytosti lze připsat na vrub skromným zdrojům potravy v Krkonoších. Podobný jev evoluční diety byl prokázán u trpasličích slonů a hrochů, kterými ještě v historické době oplýval ostrov Kypr.
Pověsti o tom, že černý ďábel byl drzým zlodějem, bychom tak mohli pochopit jako snahu tvora získat cenné zdroje bílkovin i za cenu krádeže.
Když mají Himaláje svého yettiho, proč by ho nemohly mít i Krkonoše?! Vždyť se jim kdysi říkalo Obří hory! Pravda je, že s rozvojem turistického ruchu v Krkonoších, hlášení o setkání s černým ďáblem jaksi ustávají.
Mnohem častěji, než osobní konfrontací se záhadným hominidem pomenšího vzrůstu, jsou lidé na krkonošských hřebenech vyděšeni například setkáním s horskou cenovou přirážkou.
