Zbytky prastarého mayského města, ležícího v nitru pohlcující středoamerické džungle nepřestávají fascinovat odbornou i laickou veřejnost.

Španělští dobrodruzi v čele s Franciskem de Montejem (1479–1553) si prosekávají cestu neprostupným porostem, až konečně stanou na otevřeném prostranství. „Neuvěřitelné,“ kroutí užasle hlavami, když poprvé zahlédnou mayské město Chichén Itzá.

 Namísto primitivní divošské osady stojí před jejich zraky majestátní sídlo s důmyslně postavenými chrámy a tržišti. Už za 60 let zbudou z úchvatné civilizace jen trosky.

ZALOŽILI HO TOLTÉKOVÉ?

Základní kameny města Chichén Itzá jsou položeny kolem roku 750. Identita jejích původních obyvatel je nejistá, leč nejpravděpodobněji jimi byli Toltékové.

Na počátku 13. století se vlády nad metropolí zmocní mayský vůdce Hunac Ceel a dává vzniknout říši Mayapan. V pozdějších letech začne kultura Mayů upadat a její zkázu dokonají v 16. století Španělé.

Nejpozoruhodnější dominantou města je nepochybně tzv. Kukulkánova pyramida. Její 4 strany jsou orientovány přesně podle světových stran a z každé vede k nejvyššímu bodu stavby 91 schodů.

I s plošinou na vrcholu to dává dohromady součet 365, což odpovídá počtu dní v roce. Při západu slunce lze navíc 2krát do roka pozorovat stínovou iluzi mohutného hada, jak se plazí po obvodu budovy.

Španělé nazývají Kukulkánovu pyramidu slovem El Castillo, tj. Hrad.

HRA, PŘI NÍŽ JDE O ŽIVOT

Neméně zajímavým výtvorem je rovněž velké hřiště, na němž se hrála mayská hra pelota, při které je cílem dopravit těžký kaučukový míč bez pomoci rukou skrz kamennou obruč. Jedno družstvo bylo po zápase vždy obětováno!

Mayská civilizace je totiž nechvalně proslulá také prováděním masových lidských obětí k uctívání tamních božstev.

„Mayové při jednom rituálu obětovali třeba až 80 tisíc lidí, což je ohromné číslo, pokud vezmeme v potaz, že Praha měla ve stejné době 30 tisíc obyvatel,“ říká český cestovatel Miroslav Stingl (*1930).