V útrobách vyšehradského areálu se ukrývá nejen rotunda sv. Martina nebo kostel sv. Petra a Pavla, ale také pohřebiště. Jeho význam je přitom naprosto jedinečný.

Na Vyšehradském hřbitově jsou totiž uloženy ostatky největších velikánů českých dějin. V jejich středu se tyčí hrobka, v níž odpočívají ti nejlepší a nejslavnější z nich. Říká se jí Slavín.

Historické nálezy a dokumenty ukazují, že pohřbívat se na Vyšehradě začalo již v 11. století. Ve středověku se v jeho prostorách nalézala celkem 4 pohřebiště. Místo odpočinku pro význačné osobnosti je však budováno až od poloviny 19. století.

KDO ZA NĚJ VDĚČÍME?

Zásluhu na výstavbě Vyšehradského hřbitova a Slavína nesou politik a spisovatel František Ladislav Rieger (1818–1903), historik František Palacký (1798–1876), kněz Václav Štulc (1814–1887), architekt Antonín Wiehl (1846–1910) a sochař Josef Mauder (1854–1920).

Vyšehradský hřbitov se přitom stal posledním místem odpočinku pro hudebního skladatele Antonína Dvořáka (1841–1904), spisovatelku Boženu Němcovou (1820–1862), fotbalistu Josefa Bicana (1913–2001), herce Ladislava Peška (1906–1986) nebo malíře Radka Pilaře (1931–1993).

Na hřbitově jsou ale také hroby symbolické. Znamená to, že v nich nejsou uloženy ostatky zemřelých, protože ty skončily na neznámém místě.

Jedná se například o případ spisovatele a malíře Josefa Čapka (1887–1945), který zemřel v koncentračním táboře Bergen-Belsen, nebo popravené političky Milady Horákové (1901–1950).

LEGENDÁRNÍ SLAVÍN

Slavínská hrobka je čestným místem, kam jsou ukládáni nebožtíci podle přísných pravidel spolku Svatobor. Mohou zde spočinout jen ostatky osobností, které se významně angažovaly ve věci českého národa. Vstup veřejnosti je umožněn jen několik hodin v roce.

Jako první byl v hrobce pohřben spisovatel Julius Zeyer (1841–1901), následuje ho celá plejáda velikánů:

malíř Alfons Mucha (1860–1939), architekt Josef Gočár (1880–1945), operní pěvkyně Ema Destinová (1878–1930) nebo technik a vynálezce František Křižík (1847–1941).

Další význačnou osobností, jejíž ostatky spočinuly v hrobce, je roku 1996 dirigent Rafael Kubelík (1914–1996).