14. listopadu 1971: První kosmická loď – sonda Mariner 9 – se dostává na oběžnou dráhu Marsu.
Domů     Co způsobilo děsivou sopečnou zimu v pozdní antice?
Co způsobilo děsivou sopečnou zimu v pozdní antice?
od 19.6.2023
2.7tis
Co způsobilo podivnou zimu v roce 536. Sopka. Ale která? Zdroj ilustrační fotografie: Galeria del Ministerio de Defensa del Perú, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons
270
SDÍLENÍ
2.7tis
ZOBRAZENÍ

Jednalo se o nejvýraznější krátkodobou změnu klimatu za posledních dva tisíce let. Všichni se shodnou na tom, že roku 536 se cosi strašného událo. Konsenzus panuje i v tom, že to byla vulkanická zima způsobená sopečnou erupcí. To, co však chybí, je viník. Jak je to možné?

Jak se mohli cítit lidé v roce 536? Odpověď je možná skryta ve slavném obrazu malíře Edvarda Muncha z roku 1892. Umělcem zobrazená rudá obloha na obraze je důsledek sopečného výbuchu v Indonésii, který se projevil až v norské metropoli – Oslu. Zdroj obrázku: Edvard Munch, Public domain, via Wikimedia Commons Co způsobilo podivnou zimu v roce 536. Sopka. Ale která? Zdroj ilustrační fotografie: Galeria del Ministerio de Defensa del Perú, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons Podezření padlo i na sopku Krakatoa, která proslula například katastrofální erupcí ve druhé polovině devatenáctého století. Zdroj obrázku: Lithograph: Parker & Coward, Britain;, Public domain, via Wikimedia Commons Sopečnou zimu v Evropě roku 536 způsobil výbuch velmi vzdálené neznámé sopky. Zdroj foto: Taro Taylor, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons

Sopečná, chcete-li vulkanická zima roku 536 měla být způsobena hned několika sopečnými výbuchy. Očitá svědectví nám zprostředkovávají prameny z Východořímské říše. Prý to byl nejhorší rok v dosavadní historii lidstva.

Sopečnou zimu v Evropě roku 536 způsobil výbuch velmi vzdálené neznámé sopky. Zdroj foto: Taro Taylor, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons
Sopečnou zimu v Evropě roku 536 způsobil výbuch velmi vzdálené neznámé sopky. Zdroj foto: Taro Taylor, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons

Hledání viníka

Důsledkem sopečné zimy a snížení teplot byla katastrofální neúroda a hladomor. Společenský řád se otřásal v základech. Původně se vědci domnívali, že tyto klimatické změny mohl způsobit i dopad meteoritu či jiného nebeského tělesa.

Později se však názor sjednotil na gigantické sopečné erupci. Jediné, co se zatím nepodařilo identifikovat se stoprocentní jistotou, byl zdroj sopečné erupce.

Podezření padlo i na sopku Krakatoa, která proslula například katastrofální erupcí ve druhé polovině devatenáctého století. Zdroj obrázku: Lithograph: Parker & Coward, Britain;, Public domain, via Wikimedia Commons
Podezření padlo i na sopku Krakatoa, která proslula například katastrofální erupcí ve druhé polovině devatenáctého století. Zdroj obrázku: Lithograph: Parker & Coward, Britain;, Public domain, via Wikimedia Commons

Jaké lokality jsou na pomyslné „listině podezřelých“? Zvažována byla například sopka Rabaul v současném státě Papua Nová Guinea. Následně byla teorie odmítnuta. Tato sopka měla vybuchnout až o sto let později.

Lidstvu bylo úzko

Slibným kandidátem se zdál být i vulkanický „recidivista“ – sopka Krakatoa v Indonésii. Diskutovalo se i o erupci některé sopky na Islandu. Stále však nepanuje oborná shoda. Jisté však je, že lidské civilizaci začalo být v roce 536 velmi úzko.

Spekulace dávají vulkanickou zimu v období pozdní antiky do souvislostí s mnoha významnými společenskými a politickými otřesy.

Jak se mohli cítit lidé v roce 536? Odpověď je možná skryta ve slavném obrazu malíře Edvarda Muncha z roku 1892. Umělcem zobrazená rudá obloha na obraze je důsledek sopečného výbuchu v Indonésii, který se projevil až v norské metropoli – Oslu. Zdroj obrázku: Edvard Munch, Public domain, via Wikimedia Commons
Jak se mohli cítit lidé v roce 536? Odpověď je možná skryta ve slavném obrazu malíře Edvarda Muncha z roku 1892. Umělcem zobrazená rudá obloha na obraze je důsledek sopečného výbuchu v Indonésii, který se projevil až v norské metropoli – Oslu. Zdroj obrázku: Edvard Munch, Public domain, via Wikimedia Commons

Podobná záhadná sopečná erupce postihla naši planetu i v letech 1452-1453. Ani v tomto případě se nepodařilo zdroj vulkanické aktivity přesně identifikovat.

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 14.11.2026 841
Jezero Vorota o délce 15 a šířce tří kilometrů leží v Jakutsku a navíc je propojeno se sousedními jezery. Je to právě Vorota odkud přicházejí svědectví členů vědecké výpravy. Expedice, které se na jezeře setkávají s neznámým tvorem, jsou nejméně tři, což svědectvím propůjčuje mnohem věrohodnější nádech. První takové setkání se odehrává 30. června roku 195
od 13.11.2026 1.9tis
New York ochromí série brutálních útoků a policie dlouhé měsíce marně pátrá po jejich pachateli. Když je David Berkowitz konečně dopaden, přijde s děsivým vysvětlením. Vraždit mu prý přikazoval démon, který promlouval skrze sousedova psa. Šlo o skutečné posednutí, nebo si chladnokrevný vrah jen připravoval cestu k léčebně? Mezi červencem 1976 a červen
od 12.11.2026 2.7tis
Vypadají jako dílo obřího soustruhu, jenže vznikají dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. V džunglích Kostariky se nacházejí stovky téměř dokonale kulatých kamenných koulí, z nichž některé váží více než 20 tun. Kdo je vyrábí, jak dokáže opracovat tak obrovské balvany a proč je rozmísťuje do podivných sestav? Archeologové postupně odhalují jejich tajemství. Některé otázky však zůstávají otevřen
od 12.11.2026 2.8tis
Na naší planetě najdeme několik velmi známých anomálních zón. Bermudský trojúhelník je z nich asi nejpověstnější. Podobná oblast se nachází také v dnešním Rusku, konkrétně na hranicích Sverdlovské oblasti a Permského kraje. Tato anomální zóna dostala pojmenování M - trojúhelník, Molyobkinský trojúhelník či Permský trojúhelník. Rozprostírá se na levém břehu řeky Sylvy mezi obcemi Molyobka a Kam
od 11.11.2026 3.2tis
Americký senzibil a amatérský vědec Edgar Cayce se celý svůj život zabývá výzkumem zážitků blízké smrti. Zajímá ho zejména to, co se s člověkem děje poté, co zemře. Jeho teorii o oblastech posmrtného života a znovuzrození nyní po letech znovu rozebírají vědci. Jak podle Cayce vypadá posmrtný život? Může být na jeho teorii něco pravdy? Sp
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
epochalnisvet.cz
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku?
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
epochaplus.cz
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
Jaký tropický cyklón si vezme nejvíc životů? Bezkonkurenčně Bhola. Jméno dostane po největším z bangladéšských ostrovů. Zformuje se 8. listopadu roku 1970 nad Bengálským zálivem a vydá se zdrtit Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) i část Indie. Zabíjí i na pátek 13. EpochaPlus.cz vám přináší sérii tragických událostí, které jen přilily do kotlíků pověr o neštěstí
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
historyplus.cz
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
Pawiak pomstíme! Právě tento nápis zaplaví ke konci roku 1942 varšavské ulice. Polští odbojáři už mají plné zuby toho, jak nacisté zacházejí s vězni v místním žaláři, a rozhodnou se okupantům pustit žilou. Vyšlápnou si na obyčejné bachaře i na tu nejodpornější nacistickou „svini“!   Stavět se začíná v roce 1830 a dokončena je o šest let
Subaru Solterra na dálnici: Kdy se vyplatí sundat nohu z plynu?
21stoleti.cz
Subaru Solterra na dálnici: Kdy se vyplatí sundat nohu z plynu?
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Suba
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz