17. listopadu 1981: Z neznámých příčin umírá tajuplný Karel Novák – muž bez minulosti, kterého objevili u Oravské Polhory.
Domů     Co způsobilo děsivou sopečnou zimu v pozdní antice?
Co způsobilo děsivou sopečnou zimu v pozdní antice?
od 19.6.2023
2.7tis
Co způsobilo podivnou zimu v roce 536. Sopka. Ale která? Zdroj ilustrační fotografie: Galeria del Ministerio de Defensa del Perú, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons
270
SDÍLENÍ
2.7tis
ZOBRAZENÍ

Jednalo se o nejvýraznější krátkodobou změnu klimatu za posledních dva tisíce let. Všichni se shodnou na tom, že roku 536 se cosi strašného událo. Konsenzus panuje i v tom, že to byla vulkanická zima způsobená sopečnou erupcí. To, co však chybí, je viník. Jak je to možné?

Jak se mohli cítit lidé v roce 536? Odpověď je možná skryta ve slavném obrazu malíře Edvarda Muncha z roku 1892. Umělcem zobrazená rudá obloha na obraze je důsledek sopečného výbuchu v Indonésii, který se projevil až v norské metropoli – Oslu. Zdroj obrázku: Edvard Munch, Public domain, via Wikimedia Commons Co způsobilo podivnou zimu v roce 536. Sopka. Ale která? Zdroj ilustrační fotografie: Galeria del Ministerio de Defensa del Perú, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons Podezření padlo i na sopku Krakatoa, která proslula například katastrofální erupcí ve druhé polovině devatenáctého století. Zdroj obrázku: Lithograph: Parker & Coward, Britain;, Public domain, via Wikimedia Commons Sopečnou zimu v Evropě roku 536 způsobil výbuch velmi vzdálené neznámé sopky. Zdroj foto: Taro Taylor, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons

Sopečná, chcete-li vulkanická zima roku 536 měla být způsobena hned několika sopečnými výbuchy. Očitá svědectví nám zprostředkovávají prameny z Východořímské říše. Prý to byl nejhorší rok v dosavadní historii lidstva.

Sopečnou zimu v Evropě roku 536 způsobil výbuch velmi vzdálené neznámé sopky. Zdroj foto: Taro Taylor, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons
Sopečnou zimu v Evropě roku 536 způsobil výbuch velmi vzdálené neznámé sopky. Zdroj foto: Taro Taylor, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons

Hledání viníka

Důsledkem sopečné zimy a snížení teplot byla katastrofální neúroda a hladomor. Společenský řád se otřásal v základech. Původně se vědci domnívali, že tyto klimatické změny mohl způsobit i dopad meteoritu či jiného nebeského tělesa.

Později se však názor sjednotil na gigantické sopečné erupci. Jediné, co se zatím nepodařilo identifikovat se stoprocentní jistotou, byl zdroj sopečné erupce.

Podezření padlo i na sopku Krakatoa, která proslula například katastrofální erupcí ve druhé polovině devatenáctého století. Zdroj obrázku: Lithograph: Parker & Coward, Britain;, Public domain, via Wikimedia Commons
Podezření padlo i na sopku Krakatoa, která proslula například katastrofální erupcí ve druhé polovině devatenáctého století. Zdroj obrázku: Lithograph: Parker & Coward, Britain;, Public domain, via Wikimedia Commons

Jaké lokality jsou na pomyslné „listině podezřelých“? Zvažována byla například sopka Rabaul v současném státě Papua Nová Guinea. Následně byla teorie odmítnuta. Tato sopka měla vybuchnout až o sto let později.

Lidstvu bylo úzko

Slibným kandidátem se zdál být i vulkanický „recidivista“ – sopka Krakatoa v Indonésii. Diskutovalo se i o erupci některé sopky na Islandu. Stále však nepanuje oborná shoda. Jisté však je, že lidské civilizaci začalo být v roce 536 velmi úzko.

Spekulace dávají vulkanickou zimu v období pozdní antiky do souvislostí s mnoha významnými společenskými a politickými otřesy.

Jak se mohli cítit lidé v roce 536? Odpověď je možná skryta ve slavném obrazu malíře Edvarda Muncha z roku 1892. Umělcem zobrazená rudá obloha na obraze je důsledek sopečného výbuchu v Indonésii, který se projevil až v norské metropoli – Oslu. Zdroj obrázku: Edvard Munch, Public domain, via Wikimedia Commons
Jak se mohli cítit lidé v roce 536? Odpověď je možná skryta ve slavném obrazu malíře Edvarda Muncha z roku 1892. Umělcem zobrazená rudá obloha na obraze je důsledek sopečného výbuchu v Indonésii, který se projevil až v norské metropoli – Oslu. Zdroj obrázku: Edvard Munch, Public domain, via Wikimedia Commons

Podobná záhadná sopečná erupce postihla naši planetu i v letech 1452-1453. Ani v tomto případě se nepodařilo zdroj vulkanické aktivity přesně identifikovat.

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 16.11.2026 2.2tis
Legendy o záhadných vodních tvorech kolují po celém světě. Zatímco Britové vyprávějí o lochneské příšeře a Američané o tajemném Ogopogovi, také jižní Afrika má své vlastní vodní monstrum. Podle místních obyvatel se v tamních řekách ukrývá neznámý tvor, který svým vzhledem připomíná dávno vyhynulé pravěké dravce. Jde jen o další legendu předávanou z generace na generaci, nebo se pod hladino
od 15.11.2026 2.6tis
Představte si, že se uprostřed noci probudíte a slyšíte hluboké, nepříjemné dunění. Připomíná vzdálený dieselový motor, který nikdy nevypne. Projdete celý dům, otevřete okna, vyjdete ven, ale nikde nenajdete jeho původ. Ještě podivnější je, že ostatní členové domácnosti neslyší vůbec nic. Nejde přitom o ojedinělý zážitek. Podobné příběhy přicházejí z různých koutů světa a záhadný fenomén dostává j
od 14.11.2026 3.3tis
Jezero Vorota o délce 15 a šířce tří kilometrů leží v Jakutsku a navíc je propojeno se sousedními jezery. Je to právě Vorota odkud přicházejí svědectví členů vědecké výpravy. Expedice, které se na jezeře setkávají s neznámým tvorem, jsou nejméně tři, což svědectvím propůjčuje mnohem věrohodnější nádech. První takové setkání se odehrává 30. června roku 195
od 13.11.2026 3.2tis
New York ochromí série brutálních útoků a policie dlouhé měsíce marně pátrá po jejich pachateli. Když je David Berkowitz konečně dopaden, přijde s děsivým vysvětlením. Vraždit mu prý přikazoval démon, který promlouval skrze sousedova psa. Šlo o skutečné posednutí, nebo si chladnokrevný vrah jen připravoval cestu k léčebně? Mezi červencem 1976 a červen
od 12.11.2026 3.3tis
Vypadají jako dílo obřího soustruhu, jenže vznikají dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. V džunglích Kostariky se nacházejí stovky téměř dokonale kulatých kamenných koulí, z nichž některé váží více než 20 tun. Kdo je vyrábí, jak dokáže opracovat tak obrovské balvany a proč je rozmísťuje do podivných sestav? Archeologové postupně odhalují jejich tajemství. Některé otázky však zůstávají otevřen
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
epochalnisvet.cz
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex,
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
21stoleti.cz
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců - mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vy
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz