Jen malá chvíle může stačit k tomu, aby se po člověku nebo dítěti slehla zem.

Za záhadných okolností, téměř ve vteřině, zmizel například osmiletí brazilský chlapec Marco Aurélio Simon, který byl se svým skautským oddílem na táboře v pohoří Serra da Mantigueira.

Tento podivný příběh se stal v červnu roku 1985. Čtyřčlenná skautská skupinka se vydala na celodenní výlet do hor v oblasti známé jako Marins Peak.

Mladí chlapci byli zkušení skauti, kteří navíc šli v doprovodu dospělého, přesto však došlo k nehodě, když si jeden z chlapců poranil nohu. Vedoucí oddílu rozhodl, že se celá skupina vrátí do tábora, kde chlapce ošetří.

Zatímco se skupina vracela zpět, dostal malý Simon speciální úkol – mě křídou značit trasu, kterou už skauti ušli, aby na ní později mohli snadno navázat. V jednom místě se cesta na asi třicet metrů rozdvojovala, jen aby se záhy spojila znovu do jedné.

Skupina se zraněným hochem si vybrala levou trasu, Simon z rozmaru vybral trasu pravou. V tu chvíli ho jeho kamarádi viděli naposledy.

SVĚTLA NA OBLOZE A HLASY VE VĚTRU

Po Simonovi začaly téměř okamžitě pátrat skupiny lidí, ovšem výsledek byl nulový. Po chlapci jako by se slehla zem. Teorie o tom, co se mohlo stát, se začaly rychle množit.

Ve hře byla také varianta zásahu paranormálních sil nebo UFO. Právě tyto možnosti získaly ještě více na váze s příchodem noci. Přesně nad místem, kde chlapec o několik hodin dříve zmizel, totiž desítky svědků v noci pozorovaly podivné modré a červené světlo.

Některé děti, které byly v okolí, poté dokonce tvrdily, že ve větru slyšely chlapcův hlas. Když ale volaly jeho jméno, hlas nijak nereagoval. Další pátrání pak bylo bezvýsledné. Chlapcovi rodiče dokonce navštívili známé brazilské médium Chico Xaviera.

Ten je však nijak neuklidnil. Konstatoval, že chlapcovu mysl unesla neznámá entita, která ji už nikdy nevrátí.