V časech 14. století byl panovníkem africké Malijské říše panovník Abú Bakr II. Říká se o něm, že se vzdal panování, aby mohl stanovit hranice oceánu. Kam až doplul? Dost možná, že až k břehům amerického kontinentu!
O objevitelských plavbách malijské flotily se nám dochovaly jen kusé informace z pozdějších egyptských a arabských zdrojů.
Pravdou však je, že v současném Mali je osoba Abú Bakra II. připomínána jako inspirativní příběh člověka, který se vzdal moci, aby se mohl věnovat vědě a poznání.
Panovník s duší mořeplavce
Abú Bakr II. měl zorganizovat dvě námořní expedice, jejichž cílem byl Atlantský oceán. První expedice prý čítala dvě stovky menších, dobře vybavených a zásobami naložených lodí. Vrátilo se pouze jediné plavidlo.
Jeho posádka podala svědectví o záhadné řece uprostřed oceánu, která údajně způsobila zkázu ostatních lodí flotily.
Zajímavé je, že někteří vědci ztotožňují tuto „řeku“ s takzvaným Kanárským proudem, který i v současné době dokáže hodně ulehčit lodím plujícím k americkému kontinentu směrem od Afriky.
Otazníky v Kolumbově deníku
Abú Bakr II. začal organizovat další, ještě početnější expedici. Sám se postavil do jejího čela. Zpátky k břehům Malijské říše se však tentokráte nevrátila ani jediná loď. Mohla malijská flotila dosáhnout již ve čtrnáctém století břehů Nového světa?
Ačkoli zatím nebyl objeven žádný důkaz, ať už v kontextu klasické či podmořské archeologie, často uváděny jsou záhadné údaje z deníku Kryštofa Kolumba, na které se odkazuje dílo jistého misionáře jménem Bartolomeo de las Casas (1484-1566).
Tento vzdělaný dominikán v něm uvádí, že cílem třetí výpravy Kryštofa Kolumba bylo ověřit nález afrických lodí v Novém světě.
Epilog
Zároveň si měl Kolumbus osobně poslechnout pověsti z úst původních obyvatel ostrova Hispaniola (nyní Dominikánská republika a Haiti). V těchto legendách byli zmiňováni lidé černé pleti, kteří připluli k ostrovu odkudsi v východu, z velké dálky.
Pokud by se našel důkaz pro výše uvedená tvrzení, bylo by nutné opět trochu opravit učebnice.
