Asi každý už někdy slyšel příběh o doktoru Faustovi, který prý kvůli touze po vědění a nadlidské moci uzavřel smlouvu se samotným ďáblem. S postavou legendárního vzdělance je asi nejčastěji spojován německý potulný mág Johann Georg Faust (asi 1480–1540).
Ten se celý život údajně zabývá alchymií a zapovězenými vědami. „Jsem studnice nekromantie, pomocník kouzelníků, hadač z ruky, věštec ze vzduchu, ohně a vody,“ rozhlašuje o sobě.
Kolem roku 1540 se ubytuje v hotelu U Lva v německém městě Staufen im Breisgau ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Jednoho večera prý hostinský zaslechne z jeho pokoje děsivý jekot a podivné dunění! Až za rozbřesku se prý odváží vejít dovnitř.
Na stropě podle svých slov spatří podivuhodnou díru, ze které se ještě line kouř. Po celé místnosti je údajně cítit nepříjemný sirný zápach. Sám Faust ale v místnosti není! Zdá se, že si ho někdo nebo něco odneslo do díry s sebou…

Tajemná identita
Podle některých pramenů hostinský hotelu U Lva nakonec přece jen tělo slavného mága nalezne. Je prý pokroucené a těžce znetvořené. V hotelu se lze od té doby o Faustovi na desce vsazené do zdi dočíst následující:
„Jeden z nejmocnějších ďáblů, Mefistofeles, kterého za života nazýval svým švagrem, mu po čtyřiadvaceti letech, kdy smlouva mezi nimi vypršela, zlámal vaz a jeho duši vydal věčnému zatracení.“ Stal se právě Johann Georg Faust předlouhou pro známou legendu?
Možných kandidátů na tuto úlohu existuje ještě mnohem víc. Například německý učenec Heinrich Cornelius Agrippa von Nettesheim (1486–1535) se rovněž prakticky celý svůj život věnuje alchymii, astrologii a magii.
Stejně jako Johann Georg Faust umírá za nejasných okolností. Nikdo totiž přesně neví, kdy, kde a na co vlastně zemřel.
Právě jeho životní příběh využije později německý básník Johann Wolfgang von Goethe (1749–1832) během tvorby svého slavného díla zvaného Faust!

Pocházel z Čech?
Možného předchůdce Fausta není nutné hledat jen v Německu. Tento muž totiž podle některých názorů žil v Čechách. „Faust měl v Praze svého předchůdce, či spíše dvojníka.
Byl to čaroděj Žito, jenž se údajně vyskytoval na dvoře krále Václava IV. … Některé historky se u obou kouzelníků opakují… Faust přičarovává svým nepřátelům parohy stejně jako Žito.
A zatímco Žito proměňuje víchy slámy ve vepře, aby ti se po namočení opět proměnili ve slámu, Faust dělá totéž s koněm,“ vysvětluje český historik Karel Krejčí (1904–1979).
Podle ještě jiných názorů jsou legendy o Faustovi odvozeny od životních osudů českého lékaře Jana Kittela (1704–1783). Tento dlouhou dobu naprosto průměrný doktor se v roce 1733 změní v naprostého mistra svého oboru!
Jeho úspěchy v léčení jsou prý tak ohromující, že začne být obviňován ze spolčení s ďáblem. Ke konci života je Kittel čím dál zbožnější. Z uspořených peněz financuje stavbu honosného kostela a jednoho ze svých synů posílá studovat na kněze.
Snaží se snad zachránit svou duši? Byl právě on skutečný Faust? Vyloučit to úplně nelze. A to i navzdory faktu, že legendy o „zatraceném vzdělanci“ jsou známy již z 16. století. Později se totiž tyto pověsti opakovaně mísily s dalšími podobnými příběhy.