Do nekonečné šňůry tajemství naší galaxie přibyl další článek. V centru mléčné dráhy trůní pozoruhodná věc.

Spitzerův vesmírný teleskop NASA totiž před pár lety zachytil podivuhodnou mlhovinu, která má očividně tvar DNA, nositele genetické informace všech buněčných organismů!

Šálí snad astronomy zrak, nebo přišli na další úžasné propojení vesmíru a života na Zemi?

Ve stroze osvícené observatoři kalifornské univerzity panuje hrobové ticho. Tu a tam zazní klapot prstů po počítačové klávesnici. Americký profesor astronomie Mark R. Morris trpělivě studuje snímky pořízené Spitzerovým vesmírným teleskopem z oběžné dráhy.

Náhle vykřikne vzrušením! „To je přece šroubovice!“ I jeho kolegové a studenti mu musejí dát za pravdu. Na snímku z vesmírného teleskopu se skví mlhovina v podobě dvojité spirály našeho genetického kódu DNA (deoxyribonukleová kyselina). Ale kde se tam vzala? Sídlí snad v Mléčné dráze DNA, tak jak ji známe z naší planety?

Vysoce organizovaná mlhovina

Fotografie ze Spitzerova vesmírného teleskopu, supervýkonného dalekohledu NASA (Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) vědce nejprve šokuje.

Později však přicházejí na to, že mlhovina dlouhá 80 světelných let (1 světelný rok = vzdálenost, kterou světlo ve vakuu urazí za jeden kalendářní rok) zřejmě vzniká jako výsledek pohybů ve středu naší galaxie – Mléčné dráhy.

Tajemný objekt se navíc nachází v těsné blízkosti centrální černé díry. „Většina mlhovin jsou beztvaré shluky prachu a plynu bez vnitřní struktury. To, co však vidíme zde, naznačuje vysokou míru řádu,“ uvádí Morris. Jak ale mohla taková organizovaná mlhovina vlastně vzniknout?

Běžně není k vidění

Podle odborníků je s podivem, že záhadný vesmírný objekt astronomové vůbec zaznamenali. Pohled do středu naší galaxie je údajně i pro odborníky nesnadný. Jádro Mléčné dráhy je totiž zahaleno v prachu a plynu, které výhledu tímto směrem úspěšně brání.

Vědci proto musí použít jiné cesty než ty, které vedou standardním viditelným oborem spektra. K tomu může posloužit infračervené záření, nebo nejmodernější dalekohledy. Stále však není jasný způsob vzniku tajemného obrazu kosmické DNA?

Existuje definice života?

Profesor Morris před časem přichází s teorií, jak by mohl obraz DNA vlastně vzniknout. Prazvláštní mlhovina, stejně jako její klasické obdoby, vyžaduje především výrazné magnetické pole, poletující těleso a příhodně umístěný oblak mezihvězdného materiálu.

Všechny tyto podmínky prý splňuje ústřední galaktická černá díra, která s mlhovinou těsně sousedí. Někteří odborníci poté vyslovují myšlenku, zda v centru naší galaxie neexistuje cosi jako generátor života.

„Tvrzení, že ve vesmíru je nebo není zdroj života je téměř zbytečné, protože doposud neexistuje matematická definice života,“ oponuje americký profesor fyziky David Grier (*1962) z newyorské univerzity.

Prozatím ojedinělá šroubovice z kosmu tak zůstává i nadále záhadnou neznámou z vesmírné fotografie.