Náklo, hanácká vesnička ležící přibližně jedenáct kilometrů od Olomouce, překvapí celou řadou legend a pověstí, velice pravděpodobně i vzhledem ke skutečnosti, že toto místo má skutečně velmi dlouhou historii.

Vesnička je významným pravěkým archeologickým nalezištěm a první písemná zmínka o ní pochází již z roku 1078.

Dračí jáma?

Místní legenda o dračí jámě praví, že v hluboké rokli se prý kdysi po bouřce objevila tajemná jáma s podivnými ostatky, které lidé považovali za kostru draka. Zemní sesuv však díru brzy zasypal a dračí tajemství společně s ní.

Podle pověsti však v jámě žil drak, jenž se po nocích během bouřek vynořoval a na obloze po sobě zanechával ohnivou stopu. Lidé ho sice neviděli, ale báli se ho a věřili, že na hřbetě vozí čarodějnice. V díře se údajně scházely i divoženky a další nadpřirozené bytosti…

Ohnivá kometa?

Někteří věří, že se nad Náklem na obloze objevil neobvyklý jev, který lidé mylně interpretovali jako draka. Mohlo se kupříkladu jednat o kometu s ohnivou září?

V roce 1858 se v záznamech popisuje kometa s ohnivou stopou, jež by snad mohla být inspirací právě pro tuto legendu? Ve stejné době dochází také k zemětřesení, které mohlo vést k vytvoření a následnému zasypání jámy…

Hrob krále Hunů?

Velice zajímavá je také místní legenda o Attilově hrobě a nesmírném pokladu, jenž měl být spolu s vůdcem Hunů pohřben pod božími muky. Kdysi se tu rozpoutalo horečnaté kopání. Lidé věřili, že Hunové nad hrobem svého krále navršili mohylu z hlíny.

Hledání probíhalo v noci pod rouškou tmy. Lidé se báli svědků, ale toužili po slávě i bohatství z nalezeného pokladu.

Pouze výměnkáři se však podařilo najít bronzovou či mosaznou misku, ale jeho vychloubání se „zlatým“ nálezem vyvolalo závist a miska mu byla nakonec ukradena. Teprve po roce vesničané pochopili, že se zřejmě stali obětí podvodu. Skutečností však zůstává, že Hunové se opravdu dostali až na území Moravy…