Thomas Harris (narozen 1940) se celosvětově proslavil vytvořením románové postavy Hannibala Lectera. Jeho knihy byly následně s velkým úspěchem převedeny i do filmové podoby.

Samotný autor se nikdy jasně nevyjádřil, co bylo inspirací při vytvoření tohoto odpudivého a zároveň tak fascinujícího ztělesnění zla?

Nezbývá nám nic jiného, než se snažit oživit temné příběhy, které mohly být předobrazem postavy Hannibala Lectera. Následující otázku chápejte jako rétorickou, tj. budeme si na ni muset odpovědět sami.

Pane Harrisi, z jakých semínek zla vzešla finální podoba kultivovaného kanibala, jenž uhranul svět?

Hledání předobrazu

Při hledání zdrojů inspirace pro zrození Hannibala Lectera určitě narazíme na dvojici vraždících kanibalů, kteří vešli do dějin kriminalistiky. Prvním z nich byl Albert Fish (1870-1936). Tento sériový vrah a kanibal byl spojován s nejméně pěti vraždami.

On sám však uváděl mnohem vyšší číslo. Jeho život končí popravou na elektrickém křesle ve věznici Sing Sing ve státě New York. Druhou možnou linkou inspirace jsou činy, kterých se dopustil Andrej Čikatilo (1936-1994), sovětský a ruský sériový vrah a kanibal.

Souzen byl za vraždy padesáti dvou žen a dětí. Jeho poprava byla vykonána zastřelením. Činy Fishe a Čikatila mohly spisovateli dodat množství materiálů, které pak jeho tvůrčí duch zpracoval do fiktivního příběhu.

Spekuluje se však i o popisu vzhledu Hannibala Lectera a jeho dalších charakteristikách. Zmiňován je jeho fenomenální čich, červený odstín očí, schopnost použít vlastní chrup jako účinnou zbraň.

Zde možná Harris sáhl nikoli do reality, ale do jiných literárních fikcí. Například se mohlo jednat o legendární postavu hraběte Drákuly v popisech, které později šířila románová literatura a film.

„Sudičky u kolébky“

Zajímavou inspirativní linku pro nechvalně známé působení Hannibala Lectera v italské Florencii poskytovala i skutečná série vražedných útoků, která šokovala obyvatele tohoto renesančního klenotu v období od roku 1968 do poloviny osmdesátých let minulého století.

Případ přezdívaný Monstrum z Florencie (v italštině uváděný jako Il Mostro) tehdy vzbudil celosvětovou pozornost. Zajímal se o něj i Thomas Harris, toho času aktivní novinář.

Bylo to skutečně tak, pane Harrisi? Stálo u pomyslné kolébky s malým románovým Hannibalem kvarteto děsivých sudiček v tomto složení: Fish, Čikatilo, Drákula a Il Mostro? Opět se jedná o rétorickou otázku.

Pokud na ni však přijde od Thomase Harrise jasná odpověď, určitě se o její znění v Enigmě s vámi rádi podělíme.