Bájný duch pečující o pohoří Krkonoše má nejasný původ. V češtině zdomácnělé pojmenování Krakonoš použil jako první divadelní dramatik V. K. Klicpera v baladě Krkonošská kleč. Psal se tehdy rok 1824. Kde však hledat počátky mýtu o vládci Krkonoš?
Jedna z teorií o šíření příběhů o Krakonošovi zazněla i v koprodukční česko-slovensko-německé pohádce Krakonošovo tajemství (2022).
Báji o duchovi nejvyšších českých hor prý cíleně používali hledači drahých kovů, kteří do Krkonoš přicházeli z Itálie zejména v 15. století. Je pomyslný Krakonošův „rodný list“ opravdu spojen s těmito aktivitami?
Prospektoři z Benátska
Na území současných Krkonoš se v období od 13. do 15. století pohybovaly skupinky záhadných cizinců. Šlo o prospektory – hledače zlata, stříbra a drahých kamenů.
Říkalo se jim Vlaši, což bylo ve staré češtině pojmenování pro osoby pocházející z geografické oblasti Apeninského poloostrova (současné Itálie, zejména pak Benátska).
Ostatně, i první zaznamenaný výstup na vrchol hory Sněžka měl podniknout v roce 1456 jistý „Vlach“ z Benátek.
Nejspíše to nebyl žádný nadšený turista, ale vytrvalý prospektor. Proč by však Vlaši vymýšleli postavu nějakého ducha hor? Cíleným šířením legendy o Krakonošovi měli italští hledači drahých kovů chránit svoje naleziště. Takové jednání dozajista smysl dává.
Vlašské knihy
Byli však tajemní Vlaši i tvůrci primární pověsti o duchovi hor? Nikoli. Zdá se, že legenda o strážci Krkonoš má ještě starší kořeny, ačkoli o tom, že by pocházela až z pohanských dob, odborníci přece jen pochybují. Základem byla prý lidová slovesnost.
Mýtus o Krakonošovi se netýká jen Česka, ale je přítomen i v literatuře německé a částečně i polské. Italské prameny? Vlaši-prospektoři své objevy v Krkonoších zaznamenávali do takzvaných vlašských knih.
V jejich dochovaných opisech z pozdější doby byly zmínky o Krakonošovi rovněž nalezeny. Je pravděpodobné, že se italským prospektorům postava ducha hor skutečně hodila a šíření legendy podporovali. Zejména zdůrazňovali jeho úlohu strážce podzemí. Nestáli ale u zrodu báje samotné.