Pověstí o pokladech – zakopaných v hradních zříceninách a hlídaných nadpřirozenými bytostmi – se po Čechách a Moravě vypráví víc než dost. Výjimku netvoří ani hrad Šelenburk, zvaný též Lobenštejn, či Cvilín. Zakládá se však na pravdivém jádru?

Naši zříceninu najdete na návrší Cvilín, nedaleko Krnova. Cvilínský hrad je vystavěn ve 13. století, aby po třicetileté válce zpustl. Poklad si zde údajně uschoval loupeživý rytíř a jeho strážcem je rytířova ubohá zakletá dcera.

Kdo má dost odvahy a vydrží na Cvilíně tři noci hlídkovat, ten ji prý osvobodí. Nádavkem k její spanilé ručce získá také poklady nevýslovné ceny. Koncem 18. stol. se o to prý pokusí mladý řemeslník Teodor.

Dvě noci to na Cvilíně vydrží, ale třetí, poté co na něj zaútočí množství hadí havěti, prchne. Ani hlas nešťastné zakleté dívky, která ho volá zpátky, ho nedonutí k návratu!

Může na příběhu cosi být? Dobrá, pomyslí si nyní čtenář. Půvabná pověst, ale takových už jsem slyšel! Báchorka má ovšem zajímavou dohru. Když je v zříceninách ve 30. letech 20. stol. prováděn archeologický průzkum, opravdu se nějaké středověké mince najdou.

Mohou být pozůstatkem ukrytého pokladu? Možná byl někdo podnikavější než bláhový Teodor. Místo neplodného posedávání na staletých balvanech přiložil ruku, a hlavně motyku – k dílu! Že se nálezem nechlubil, není divu. Otázkou tak zůstává pouze, jak to bylo se zakletou pannou…