Pátrá se po něm bez ustání už od roku 313, kdy Římská říše povolila křesťanství coby oficiální náboženství. Popularita Longinova kopí je tak velká, že se jeho vlastnictvím chlubí mnoho států. Jisté tedy je, že kromě jednoho musí všechny ostatní země lhát. Kde tedy leží to pravé?
Svaté kopí, nebo také Longinovo kopí, je podle Bible kopí, jímž bezejmenný římský voják, tradičně nazývaný Longinus, probodl bok ukřižovaného Ježíše Krista.
Jde o jednu z nejslavnějších a nejcennějších relikvií, která společně s archou úmluvy a svatým grálem tvoří hlavní trojici údajně velmi mocných biblických předmětů.
Při pátrání po slavném artefaktu odborníci zúžili výběr na tři možnosti. Velmi zajímavý exemplář pochází z Arménie a uchovává ho Muzeum Manoogian v americkém Michiganu.
To patří manželům Alexi a Marii Manoogian, kteří se snaží, aby jejich rodná arménská kultura nebyla ani v USA zapomenuta. Údajný hrot z Kopí osudu zde mají uložen v relikviáři ze 17. století. Byl kdysi opravdu potřísněn Ježíšovou krví?
A jaké další artefakty nedávají spát církevním historikům, vědcům, ale i dobrodruhům z celého světa?
Vědci mají pochybnosti
Ačkoliv artefakt v Muzeu Manoogian vypadá prastaře, první zmínky o něm máme až ze 13. století, což nám nechává zhruba 1200 „prázdných“ let. Více než milénium dlouhá informační pauza vrhá na arménské kopí pochybnosti.
Nechce se věřit, že by o něm takovou dobu nikde nepadlo ani slovo. A skepticky nad ním smýšlí i srbská historička Aleksa Vučkovič, podle níž je hrot manoogianského kopí příliš široký. „Věřím, že se jedná o čistě ceremoniální kopí.
Nemohlo by fungovat jako zbraň, protože by nic nepropíchlo,“ říká. Na druhou stranu ale připouští, že bylo Longinovo kopí do této podoby přetvořeno v průběhu času, což je jedna z teorií, s níž se v badatelských kruzích pracuje. Protože u tak nezměrně cenného předmětu by tento proces dával smysl.
Vatikánská nejistota
Další údajné kopí má být uchováváno pod kupolí vatikánské Baziliky sv. Petra, ačkoliv sama církev k jeho autenticitě nikdy nevydala žádné prohlášení. Je to z toho důvodu, že si tím církevní hodnostáři sami nejsou stoprocentně jistí?
Vatikánské kopí osudu je ze všech dochovaných exemplářů určitě nejstarší, záznamy o něm máme už v 6. století. Od té doby putuje po světě a střídavě se ocitá v Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, v Konstantinopoli, Paříži, a nakonec v Římě.
Během náročných putování se mu ulomí špička, která se poté ztratí. Zůstane zvěčněná pouze na kresbě, kterou posvětí sám papež Benedikt XIV. (1675–1758) tvrzením, že zobrazuje dva kousky téhož kopí.
Zároveň si ale dává pozor, aby nikdy neprohlásil, že jde o skutečné biblické kopí osudu.
Nejslavnější kopí
Poslední kopí osudu, které badatelé považují za onu bájnou zbraň z Bible, najdete v rakouské Vídni. Je ze všech exemplářů nejslavnější a posloužilo i jako předloha pro kopí ve známém filmu Constantine s Keanu Reevesem (*1964).
Už na první pohled vás zaujme zlaté pouzdro, které drží pohromadě dva zlomené kusy hrotu. Údajně ho při sobě měl jak starověký vojevůdce, později světec a mučedník Sv.
Mořic (3. stol.–287), tak římský císař Konstantin Veliký (272–337), přičemž oběma mělo pomoci dosáhnout úspěchů při válečných taženích.
Za 2. světové války po něm prahne Adolf Hitler (1889–1945) a údajně skutečně padlo do rukou německých nacistů. Ti jej po své porážce zase vrátili vítězným mocnostem. Spekuluje se však, zda nešlo o kopii.
Kopí je v následujících letech nesčetněkrát zkoumáno a testováno všemi světovými odborníky, kteří ho porovnávají i s jinými kopí z éry Římské říše (tento státní útvar funguje mezi lety 27 př. n. l.–395 n. l. – pozn. red.).
Experti ve svých závěrech uznávají, že kopí je opravdu tak staré, že by mohlo patřit řečenému Longinusovi, ale s jistotou to potvrdit nemohou. Místo uložení kopí osudu tak už nejspíš nikdy nezjistíme.
Otázka jeho pravosti zůstává, stejně jako celá Bible, hlavně otázkou vlastní víry.
