Říká se, že ten, kdo chce neznámého člověka správně odhadnout, podívá  se mu na boty. Jejich kvalita, čistota o každém mnohé napovídá. Zároveň si můžete i zkontrolovat, zda před vámi náhodou nestojí-nesedí ďábel.

To pro případ, že byste místo slušivé polobotky uviděli standardní ďábelské kopyto!

Tento přízračný příběh se váže k irskému venkovskému sídlu Loftus Hall v hrabství Wexford. Jedná se prý o jedno z nejstrašidelnějších míst na celém ostrově.

Možná že však celá hororová story maskuje události mnohem prozaičtější a veskrze lidské, nikoli ďábelské. Jaké?

Osudná karetní hra

Děj temné legendy se odehrává v osmnáctém století, kdy Loftus Hall vlastnila rodina Tottenhamů. Ta poskytla azyl sympatickému cizinci, který dorazil na ostrov lodí v nepříznivém počasí.

Pro zkrácení dlouhé chvíle hlava rodiny rozhodla, že si společně zahrají karty. U stolu byla i jejich dcera Anna. Ta náhodou upustila jednu kartu. Když ji zvedala ze země, uviděla pod stolem něco děsivého. Mladý muž měl místo jedné nohy nevzhledné kopyto.

Dále už mělo vše obvyklý průběh. Cizinec proletěl střechou, zůstal po něm jen pach síry a nutnost generálně opravit střešní konstrukci.

Bylo všechno jinak?

Hororové líčení má ovšem i svoje pokračování. Anna byla po setkání s ďáblem izolována ve svém pokoji. Zde také za několik let zemřela. Po dalších desítkách let byly při renovaci pokoje objeveny pod obložením stěn ostatky novorozence.

To dalo vzniknout teorii, že s údajným ďáblem to mohlo být i trochu jinak… Anna se s cizincem intimně sblížila. Následkem bylo těhotenství. Otec rodiny smyl tuto hanbu trestným činem vraždy.

Potom byla mezi sousedy šířena báchorka o ďáblovi, kterého náhodně odhalili při karetní hře.

Pro jistotu byla dcera držena v domácím vězení. O dalších událostech vedoucích později k nalezení ostatků novorozence raději nepřemýšlet… Historka o karetním hráči s ďábelským kopytem je v porovnání s nimi jen nevinnou legendou, co říkáte?!