Německý filolog Friedrich August Wolf (1759–1824) se tváří rozrušeně.

„Tady něco nehraje,“ říká během analýzy jazykového stylu slavných starořeckých eposů Ilias a Odyssea, které vypravují o trojské válce a následném putování řeckého bojovníka Odyssea zpátky domů na ostrov Ithaka. 

Jak je možné, že mají obě díla tak odlišný sloh? A proč působí, jako by od sebe byla jazykově oddělena zhruba 50 let?Odpověď je skutečně nečekaná. Údajně je to tím, že je Homér vůbec nenapsal! Starořecký básník Homér je záhadnou postavou.

To málo, co o něm víme, zaznamenal ve svých spisech antický historik Hérodotos (484–430/420 př. n. l.). Právě od něj se dozvídáme, že šlo o putujícího slepého starce obdařeného neobyčejnými literárními schopnostmi.

Zbylé informace pocházejí z útržků spisů dalších starořeckých autorů. Ty si ale mezi sebou mnohdy odporují! Například kandidátů na Homérovo rodiště je až sedm.

Pokud si také s oblibou prohlížíte sochy nebo obrazy tohoto básníka, vězte, že všechna tato vyobrazení jsou zcela smyšlená. Nikdo totiž přesně neví, jak Homér vypadal, nebo jaké šaty nosil. A otázky se točí také kolem jeho slavných eposů. Je mu jejich autorství připisováno neprávem?

Záhadný autor

Mnozí badatelé poukazují na fakt, že pokud byl Homér skutečně pouhým slepým a chudým starcem, jen těžko mohl mít tak důkladné znalosti o horní aristokratické vrstvě, které se v jeho dílech jednoznačně zrcadlí.

V roce 1795 navíc německý filolog Friedrich August Wolf vydává průlomovou publikaci zvanou Prolegomena ad Homerum, ve které zpochybňuje autorství slavných eposů také z jazykových důvodů.

„Ilias a Odyssea nejsou dílem jediného básníka, nýbrž většího počtu pěvců, jejichž výtvory byly nakonec spojeny v celek anonymním vydavatelem,“ tvrdí Wolf. Někteří badatelé nakonec dojdou k závěru, že Homér ve skutečnosti vůbec neexistoval! Kdo tedy ale slavná díla vytvořil?