Americký Roswell, brazilská Varginha nebo britský Rendleshamský les. Lokality, ke kterým se vážou hojně debatované příběhy o neidentifikovaných létajících objektech.
Jenže vedle těchto poměrně známých případů existuje i nemálo těch, o kterých se téměř nemluví. A některé sahají poměrně daleko do minulosti. Co víme o incidentu, který se měl odehrát v roce 1790 u francouzského Alenconu?
Pařížský inspektor Liabeuf ospale hledí z okna dostavníku, který ho veze po udusané cestě směrem na západ. Paříž je dávno minulostí a před inspektorem se otevírá pohled na venkovskou krajinu plnou lesů, luk a obdělávaných polí. Konečně je cesta u konce.
Liabeuf se ubytuje v Alenconu a hned následujícího dne se pouští do vyšetřování podivné události, kterou nahlásili farmáři z nedaleké vesnice. Liabeuf je zpočátku skeptický, ale už první výpověď mu nasadí brouka do hlavy.
„V pět hodin ráno spatřilo několik farmářů na nebi obrovský glóbus obklopený plameny. Nejprve si mysleli, že jde o hořící balón, ale rychlost a pískání, které z objektu vycházelo, tomu nenasvědčovalo,“ píše později vyšetřovatel ve své obsáhlé zprávě.
Jenže to je teprve začátek příběhu, o kterém se z nejasných důvodů dochovalo jen velmi málo informací. Co dalšího se pařížskému inspektorovi podařilo zjistit?
Kovová koule z nebe
Liabeuf postupně shromažďuje informace, které mu dohromady dávají časovou osu celé události. Pozorování z 12. června 1790 má totiž pokračování.
Podivná hořící koule podle výpovědí chvíli letí oblohou, aby následně zpomalila a dosednula na vrchol nedalekého kopce. Teplo z ní je údajně tak intenzivní, že zapálí trávu i malé stromy okolo.
Na kopec se vydává mnoho obyvatel obce včetně starosty, lékaře a několika radních. Ti všichni spatří zvláštní kovový objekt o velikosti většího kočáru.
Zpočátku se s ním nic neděje, ale po nějaké době se náhle otevřou jakési dveře a z koule vystoupí podivně oblečená postava. „Když uviděl ten dav, řekl pár nesrozumitelných slov a uprchl do lesa. Vesničané instinktivně ustoupili, co je zachránilo. Brzy poté koule explodovala,“ píše se v oné údajné zprávě z vyšetřování.
Důkaz existence mimozemšťanů?
Popsaný případ komisař předává svým nadřízeným, čímž celá záležitost končí. Zdá se, že se nikdy nepodařilo najít onu postavu z létajícího zařízení a není ani známo, že by došlo na zkoumání samotného místa přistání.
Na celou záležitost se na dlouhá století zapomene. Až v roce 1967 přichází jistý italský badatel Antonio Fenoglio s tvrzením, že Liabeufovu zprávu našel v archivu Francouzské akademie věd v Paříži.
To později potvrzuje také francouzský vědec a ufolog Jacques Vallée (*1939), podle kterého jde o jeden z prvních nezpochybnitelných důkazů existence mimozemského UFO. Jenže proti takovému názoru stojí nedostatek důkazů.
Samotná zpráva měla být v lednu 2006 vrácena Francouzské akademii věd, aby se následně definitivně ztratila. Mohl ji někdo záměrně nechat zmizet, nebo jde o jasný náznak, že je celý příběh vymyšlený?
Jen spekulace
Zatímco Jacues Vallée celý život věří, že se incident z Alenconu skutečně odehrál, někteří jeho kolegové jsou skeptičtější. O rozluštění záhady se marně snažil například belgický ufolog Christane Piens.
Podle něj neexistují důkazy nejen o existenci zmíněné zprávy, ale ani o tom, že by v Paříži kdy sloužil komisař s příjmením Liabeuf.
Může jít nakonec tedy jen o výmysl z 60. let, který měl ještě více přispět k popularitě tehdy stále oblíbenějšího fenoménu UFO? Zatímco skeptici o tom nepochybují, mnozí záhadologové naznačují, že i přes absenci důkazů je klidně možné, že se alenconský incident opravdu opírá o nějakou skutečnou událost.
Mohlo jít například o nějaký zvláštní experiment s balónem nebo o smíchání několika nesouvisejících příběhů dohromady. Nebo má snad nakonec pravdu Vallée a celá záležitost dokládá, že se na nebi odehrávají věci, o kterých nemáme ani tušení?