Známý kopec Hostýn byl vyhledávaným sídlem od nepaměti. Žili zde již pravěcí lovci, v době bronzové tu bylo hradiště a také Keltové zde vytvořili druhé největší oppidium na území Moravy.

NÁJEZD TATARŮ NA MORAVU

V roce 1241 vtrhly také na Moravu divoké tatarské hordy. Po jejich řádění zůstávaly spálené osady a zohavené mrtvoly s uřezanýma ušima. Lidé před nimi prchali do lesů a snažili se bránit. Král Václav svolával lid do zbraně proti těmto vetřelcům.

A tak jeden z ozbrojených zástupů byl obklíčen oddílem Tatarů v místě hostýnských vrchů. Došlo ke střetu, kdy se sice oddíl Moravanů statečně bránil přesile, ale nakonec musel ustoupit k úbočí kopce. Odrazili útok tatarů a vystoupili na vrch Hostýna.

Během noci vytvořili záseky. Byli připraveni na další boj.

KMENY JAKO ZBRANĚ

Tatarům ale dorazili další posily. Nastal další boj, při kterém Moravané káceli těžké stromy. Kmeny spouštěly z kopce proti Tatarům, které takto zatím zůstaly na úpatí.

Tak i druhý den odolali přesile, ale jejich vůdce Vněslav byl zabit nepřátelským šípem.

MLADÝ BOJOVNÍK VRATISLAV

Další den se velení Moravanů chopil mladý bojovník Vratislav. Ale přišla další potíž. Ten den byl neobyčejně horký a studánka, která jim sloužila pro osvěžení, nestačila pro všechny bojovníky a vyschla.

Vratislav vyzval své druhy, aby u kapličky na vrcholu vrchu poprosili Pannu Marii o pomoc. A skutečně, zanedlouho se objevil mrak, který postupně zastínil celou oblohu a spustil se životodárný déšť. Naplnil nejen studánku a osvěžil bojovníky na vrcholu.

Spustila se prudká bouře, při které jeden blesk za druhým zasahoval stany Tatarů. Prudký déšť vytvořil na úbočí povodeň, která spláchla celé tatarské ležení.

Moravané poklekli a děkovali nebesům za svoji záchranu. Hostýnská kaplička se studánkou se staly památným místem Moravy.

DALŠÍ HISTORIE

Toto místo procházelo různými proměnami. V roce 1748 byla dokončena stavba chrámu s komplexem budov pro poutníky a správu. Chrám byl poškozen požárem, za josefínských reforem zrušen a byly zakázány poutě. V roce 1845 byl chrám obnoven.

V roce 1909 začala stavba kamenného schodiště s 250 stupni, které spojuje hlavní chrám s kaplí u zázračného pramenu.

Hostýn je známý také místní křížovou cestou od významného architekta Dušana Jurkoviče. Jednotlivé kapličky připomínají lidové stavby a jsou vyzdobeny mozaikami Joži Úprky a Jano Köhlera.

Z Hostýna, jako památného místa, pochází také jeden ze základních kamenů Národního divadla v Praze.