Skip to content

Je jantarová komnata ukryta na českém zámku? 

Mořské hlubiny, zapomenuté jeskyně, zazděné šachty či neprobádané labyrinty chrámů. Tam všude by mohla být ukryta legendární Jantarová komnata z Petrohradu. Jde o jednu z největších záhad novodobých hledačů pokladů. Jaká je šance, že se komnata nachází na našem území? Podle zasvěcených poměrně velká.

První pruský král Fridrich I. (1657–1713) si na přelomu 16. a 17. století objednal u dánských a gdaňských řemeslníků pro svůj berlínský zámek Charlottenburg mimořádně reprezentativní kuřácký salon – jantarovou komnatu. Skvostná místnost, jejíž stěny krášlil odshora až dolů pečlivě opracovaný jantar, vznikala od roku 1701 pod rukama proslulého brusiče jantaru Gottfrieda Wolframa a k její výzdobě bylo mimo jiné použito 450 kilogramů zlata a 4,5 tuny jantaru.

CAR NEMÁ O DAR ZÁJEM

Nedlouho po dokončení ji v roce 1716 Fridrichův syn, pruský král Fridrich Vilém (1688–1740), věnoval ruskému carovi Petru Velikému (1672–1725), aby tak zpečetil jejich spojenectví proti Švédům. Car ale o jantarovou komnatu brzy ztratil zájem a za jeho života zůstala nesestavena. Zkompletovat, ale i rozšířit a upravit ji, nechala až jeho dcera carevna Alžběta Petrovna (1709–1762).

Král Fridrich věnoval komnatu Petru Velikému.
DVĚ STOLETÍ KLIDU

Nejprve jantarovou komnatu nainstalovala v petrohradském Zimním paláci, později ji nechala převézt do Kateřinského paláce v Carském Selu. V místnosti o výšce osmi metrů jantar přes den ozařovalo přímé sluneční světlo, které zvýrazňovalo jeho zlatou barvu. Jantarové panely byly podloženy zlatou fólií, která světlo odrážela a prosvěcovala pryskyřici zevnitř. Po následující dvě století se těšila všeobecnému obdivu. Ten však ustal s příchodem druhé světové války a útokem wehrmachtu na Sovětský svaz.

KDY DORAZÍ WEHRMACHT?

Než se fronta v roce 1941 přiblížila až k Petrohradu (tehdy Leningradu), podařilo se většinu cenných památek z Kateřinského paláce přesunout – ne však jantarovou komnatu. Jednak nikdo nevěřil, že by se Němci mohli dostat tak daleko, ale především panovala obava z nenávratného poškození jednotlivých panelů. Kurátoři sice vybavení jantarové komnaty na poslední chvíli ukryli do méně nápadné místnosti a panely zamaskovali vrstvami látek a čalounění, Němci ale poklad objevili a přivlastnili si jej.

Nacisté jantarovou komnatu rozebrali a odvezli do Královce.
DALŠÍ OSUD KOMNATY JE ZAHALEN TAJEMSTVÍM

Německá armáda Kateřinský palác zabrala a ubytovala zde své vojáky. 14. října 1941 pak nacisté jantarovou komnatu rozebrali. Uskladnili ji do 27 kovových beden a převezli do Královce (dnešního Kaliningradu), kde se stala součástí Pruské sbírky na tamním zámku. Když pak na počátku roku 1945 wehrmacht ustupoval před vítězící Rudou armádou, odvezl jantarovou komnatu neznámo kam. Její další osud je zahalen tajemstvím. Jisté je, že již následujícího roku byla prohlášena za ztracenou. Podle některých teorií ji zničila Rudá armáda, která v roce 1945 obsadila město i zámek. Sověti ale destrukci této významné památky oficiálně nikdy nepřiznali. Co se tedy stalo s pokladem, jehož hodnota se dnes odhaduje na 500 milionů dolarů (12 miliard korun)?

KDO „BALIL JANTAR DO BEDEN“?

Poslední zpráva o komnatě pochází z 12. ledna 1945. Tehdy ředitel městského muzea Alfred Rohde hlásil kaliningradskému úřadu pro kulturu, že „balí jantar do beden“. S největší pravděpodobností to znamenalo, že se rozhodl zabalit všech 107 jantarových panelů a 150 jantarových figur a připravit je k nucené evakuaci. Nikdo ale neví, co se s nimi stalo pak.

Nikdo neví, co se s bednami stalo poté.
DÍRA VE VRAKU POTOPENÉ LODI

Existují domněnky, že jantarová komnata mohla být z Kaliningradu převezena do polského Gdaňsku, možná ale také do německého Durynska, Hamburku či Litvy. Ozývají se i svědci, kteří tvrdí, že byla naložena na obří parník Wilhelm Gustloff, který byl 30. ledna 1645 potopen sovětským torpédem a dodnes leží na dně Baltského moře.

Jeho vrak sice krátce po 2. světové válce prozkoumali polští potápěči, ti v něm ale nalezli jen vyříznutou díru. Ukrývala se v něm snad jantarová komnata?

CO SKRÝVAJÍ RUINY ZÁMKU?

Zámek v Královci, ve kterém se jantarová komnata před útěkem wehrmachtu nacházela, byl v roce 1945 během bombardování silně poškozen. Jeho ruiny byly v roce 1968 na pokyn generálního tajemníka Ústředního výboru KSSS Leonida Brežněva strženy, aby na jejich místě mohl být postaven Dům sovětů. Tato výšková budova však nebyla z důvodů problémů statiky dokončena, k dnešnímu dni je využívána jako obchodní dům.

Zámek musel být kvůli bombardování stržen.
250 MOŽNÝCH ÚKRYTŮ

Současně se rodí nové a nové teorie o možném úkrytu jantarové komnaty – bunkry, tunely, hrady, jeskyně, opuštěné doly. Do dnešních dní je evidováno přes 250 předpokládaných úkrytů v Německu, Polsku, Litvě a také v Čechách. Vedle optimistů ale přibývá i skeptiků. Podle názoru sovětského profesora Alexandra Jakovleviče Brjusova, kterého pátráním po tomto pokladu pověřila sovětská rozvědka, zničil jantarovou komnatu v roce 1945 požár poté, co Kaliningrad ovládla rozběsněná Rudá armáda. Tato teorie se ale sovětům nehodila do krámu, a proto raději tvrdili, že po jantarové komnatě usilovně pátrají, protože jde o velkou ztrátu pro ruskou kulturu.

CO SE STALO U PRAMENE VLTAVY?

Jantarová komnata se může nacházet i na našem území. Ve hře jsou staré štoly na Šumavě a v Krušných horách, nebo zámek Frýdlant v severních Čechách. V době okupace Československa hitlerovskými vojsky byla Šumava připojena k třetí říši. Do německé správy přešla také turistická chata těsně u pramene Vltavy, kterou v roce 1922 nechal postavit Klub československých turistů. Nacisté ji v roce 1942 přebudovali na zajatecký pracovní tábor, kde věznili převážně důstojníky Rudé armády.

Podle některých informací by se mohla nacházet i na území Šumavy.
JANTAR NENÍ DIAMANT

Pokud by ovšem nacisté komnatu opravdu tehdy na sklonku války z Kaliningradu odvezli a ukryli na neznámém místě, bude dnes pravděpodobně ve velmi špatném stavu. „Jantar není diamant. Je to pryskyřice jehličnatých stromů,“ vysvětluje americký expert na jantar Ken B. Anderson. „Poškodí ho dokonce i hořící cigareta. Časem navíc koroduje. Pokud je komnata v nějakém vlhkém dole, bude bohužel téměř jistě zničená.“

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky historie Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Harmonie protkaná kontrasty
rezidenceonline.cz

Harmonie protkaná kontrasty

Prosvětlený dům v polském Mikulově na první...
Samořídící auta nedokážou počítat s nebezpečnými lidskými řidiči. Vědci se je to snaží naučit
21stoleti.cz

Samořídící auta nedokážou počítat s...

Vývoj autonomních vozidel jde sice rychle...
Pravěká „metropole“
21stoleti.cz

Pravěká „metropole“

Letošní druhá polovina roku se ukázala jako doba bohatá...
Do Plzně nejen na pivo…
epochanacestach.cz

Do Plzně nejen na pivo…

I když bez piva to...
Podzim plný hřejivých chutí v Hliněné baště
iluxus.cz

Podzim plný hřejivých chutí v...

Doba svěžích salátů a křehké zeleniny skončila, podzim...
Zimní palác: Přepychové carské sídlo, špitál i muzeum
epochalnisvet.cz

Zimní palác: Přepychové carské...

Napjaté ticho před bouří protne mohutná...
Svatba je stále v nedohlednu?
nasehvezdy.cz

Svatba je stále v nedohlednu?

Zpěvačka MONIKA ABSOLONOVÁ (43) s přítelem...
Proč Asiaté nosí roušku?
epochaplus.cz

Proč Asiaté nosí roušku?

V Japonsku, Číně a dalších asijských...
Vdávala se příliš mladá?
nasehvezdy.cz

Vdávala se příliš mladá?

Poslední dobou začíná přemýšlet nad svou minulostí....
Při léčbě neplodnosti může rozhodovat také psychika
epochalnisvet.cz

Při léčbě neplodnosti může...

Asistovaná reprodukce představuje v současnosti cestu k...
Co takhle víkend v Budapešti? Bude se vám tam líbit
epochanacestach.cz

Co takhle víkend v Budapešti?...

Když se řekne Budapešť,...
Proč anglický král týral medvěda?
epochaplus.cz

Proč anglický král týral...

Hladový lev se vrhne na malého psíka a prokousne mu...