Na základě dlouholetého výzkumu Měsíce vědci definitivně potvrdili přítomnost vody na jeho povrchu. Ačkoli s touto hypotézou pracovali již od roku 2009, dosud ji nebyli schopni jednoznačně potvrdit a říci, kde a v jakém množství se voda na měsíčním povrchu nachází. To se však nyní změnilo.
O tento převratný objev se postarala americko-indická sonda Moon Mineralogy Mapper, která měla za úkol zkoumat horniny, ze kterých se Měsíc skládá. Sonda byla vypuštěna roku 2008 a za krátkou dobu své existence nasbírala obrovské množství údajů. Tím ale zdaleka nejvýznamnějším byl objev podezřelých formací na měsíčních pólech a na temných stranách kráterů, o nichž se později zjistilo, že se jedná o vodní led.
Vědci se zpočátku domnívali, že se led vyskytuje jen na několika málo místech na povrchu, především na pólech. Dlouhodobý výzkum však prokázal, že míst s výskytem vodního ledu je daleko více, a to nejen na povrchu, ale také pod ním. Ledová ložiska budou pravděpodobně velmi stará. Nachází se totiž v místech, kam sluneční paprsky nikdy nedosáhnou, a kde je tudíž stabilní teplota hluboko pod bodem mrazu (až -157 °C). Zásoby vodního ledu na povrchu Měsíce (ale i pod ním) by se tak mohly stát dobrým zdrojem pro případné budoucí lidské výpravy. Led by mohl sloužit nejen jako pitná voda, ale také, v případě jeho extrakce na vodík a kyslík, jako raketové palivo.
