Žulový monolit hory Pedra da Gávea v brazilském Riu de Janeiro je předmětem zájmu badatelů již od devatenáctého století. Důvodem je především záhadný nápis u vrcholu, který je někdy připisován Féničanům. Co o tomto mystickém místě vlastně víme?

Ačkoli to oficiální archeologie odmítá, příznivci tajemna hory Pedra da Gávea tvrdí, že celá oblast je důkazem kontaktu předkolumbovských civilizací Jižní Ameriky se Středomořím, zejména pak s Féničany Najdou se však i názory, že na vrcholu hory se nacházela dokonce vikinská kolonie!

Fénická stopa?

Nejčastěji je ovšem Pedra da Gávea spojována s fénickými námořníky, kteří zde měli údajně zanechat viditelnou stopu – vytesaný nápis. Geologové ovšem namítají, že údajný „nápis“ je pouze důsledkem zvětrávání žulovo-rulového skalního masivu.

Skepticky se vyjadřují i k možnosti, že v hoře byly v dávné době raženy tunely skrývající fénickou hrobku.

Pravdou však je, že to není poprvé, co je Brazílie spojována s Féničany. Teorie o tom, že féničtí námořníci mohli do Brazílie doplout, se začala rodit již v souvislosti s údajným nálezem antických amfor v brazilských vodách. Jednalo se o podmořské archeologické výzkumy v zátoce Guanabara.

Zkoumání nápisu

Teorie fénického nápisu na skále nad Rio de Janeirem není produktem doby, která usiluje o šokující titulky agenturních zpráv. Záhadný nápis zaujal již křesťanské misionáře, kteří informace o něm zaslali i na dvůr portugalského krále.

Primární hypotézy spojovaly nápis s původním obyvatelstvem této části jihoamerického kontinentu. Brazilští historikové v roce 1839 vytvořili o nápisu dvě základní hypotézy.

První hovořila o možnosti, že se jedná o potvrzení kontaktu předkolumbovské epochy (rozuměj doby před objevnými plavbami v závěru patnáctého století) s antickým světem vzdáleného Středomoří. Druhá hypotéza hovořila o možnosti, že údajný „nápis“ není dílem lidských rukou, ale vznikl náhodně působením eroze.

Tato hypotéza se shoduje s mainstreamovými závěry současných geologů. Ve třicátých letech dvacátého století studoval nápis brazilský archeolog Bernardo de Azevedo da Silva Ramos. Ten následně vydal prohlášení, že se mu s pomocí jistého židovského rabína z města Manaus podařilo nápis rozluštit.

Nápis měl prý zmiňovat jméno krále Baal-Esera z fénického přístavního města Tyru. Časová datace související s tuto legendární osobností? Deváté století před naším letopočtem. Pokud by to byla pravda, zestárly by oficiální dějiny Brazílie o hezkou řádku let!