26. listopadu 1977: Televizní vysílání v částech jižní Anglie přerušuje údajná mimozemská bytost Vrillon, vyzývající k odzbrojení.
Domů     Náboženství a okultismus
Jin a jang: Věčné spojení protikladů
Adriana Vojtíšková
od Adriana Vojtíšková 19.8.2021
3.6tis
Symbol má kořeny v čínské filozofii. Foto: Pixabay
610
SDÍLENÍ
3.6tis
ZOBRAZENÍ

Jin-jang je dobře známý černobílý symbol rovnováhy sil. Již jeho kontrastní, a přesto harmonická vizuální podoba jasně naznačuje, že v sobě ukrývá spojení doplňujících se protikladů.

Symbol má kořeny v čínské filozofii. Foto: Pixabay Monáda ukrývá spojení doplňujících se protikladů. Bílá část symbolu vyjadřuje mužskou podstatu a černá část ženskou podstatu.

Původ jin-jangu je potřeba hledat v čínských filozofiích taoismu a konfucionismu, pro které je toto znamení vyjádřením protichůdných, ale zároveň doplňujících se sil, jež mají působit v každé živé i neživé součásti vesmíru.

„Principy, které jsou základem vladaře i služebníka, otce i syna, muže i ženy, jsou všechny zrozené z jin a jang. Vladař je jang a služebník je jin. Otec je jang a syn je jin. Manžel je jang a manželka je jin,“ učí již raně středověký čínský filozof Tung Čung-Šu (asi 179–104 př.

n. l.).

Monáda ukrývá spojení doplňujících se protikladů. Foto: Pixabay

HARMONIE KOLOBĚHU

V přeneseném významu je pak jing a jang znázorněním harmonie koloběhu dne a noci, nebo spojením ženského a mužského principu. Bílá část symbolu přitom vyjadřuje mužskou podstatu a aktivní energii a černá část ženskou podstatu a pasivní energii.

Teorie jin-jangu říká, že všechno na světě je zároveň jin i jang a jedno bez druhého nemůže být. Tento symbol zároveň popírá absolutno, protože naznačuje, že ve všem, co je jin, je i část jang a opačně. Graficky je toto prolínání vyjádřeno tečkami v barevných plochách.

Bílá část symbolu vyjadřuje mužskou podstatu a černá část ženskou podstatu. Foto: Pixabay
Foto: PIXABAY
Štítky:
Lokalita:
reklama
Související články
od Jiří Nechanický 25.11.2022 1.8tis
O tom, že sexuální energie a libido má nad lidmi velkou moc, není třeba pochybovat. Bylo by proto podivné, kdyby se toho temné bytosti nepokusily využít. Zejména proto, že náboženské předsudky podporované řadou církví v lidech dlouhodobě vyvolávaly strach ze sexuality. Vštěpování negativních pocitů ze sexu a potěšení je spolehlivou cestou, jak otevřít dveře bytostem, které nás pohltí. Počáteční […]
od Jiří Nechanický 25.11.2022 2.1tis
Základním a nejoblíbenějším pramenem pro předpovědi konce světa je Zjevení Janovo, součást biblického Nového zákona. Naleznete v něm popis Apokalypsy – tedy konce světa na zemi a návratu Ježíše Krista – se všemi podrobnostmi, jako jsou řeky krve, šelmy vládnoucí světu nebo draci sršící oheň. Protože v celém textu není jediné konkrétní datum a ani jej nenaznačuje, […]
od Jiří Nechanický 24.11.2022 2.3tis
Způsobů ke komunikaci se zemřelými je více. Nejprve se rozhodněte, zda po duchovi chcete přesné odpovědi, či jen odpovědi typu: ano, ne, nevím. Sežeňte si několik lidí, se kterými budete seanci provádět, doporučený počet účastníků je tři až pět. Nepodceňujte volbu prostředí. Mělo by jít o tichou zatemněnou místnost. Duch by totiž mohl okny odejít. Stejně […]
od Jiří Nechanický 24.11.2022 2.7tis
Exorcismus je vděčné téma pro filmové zpracování. Jenže realita má do filmů daleko. Již na začátku 20. století se nejprve na jevištích a posléze i na filmových plátnech objevuje hra Dybuk od S. Anského (1863–1920), které drsně líčí židovský exorcismus nad dívkou posednutou zlým duchem. Na filmovém plátně pak přichází v roce 1973 Vymítač ďábla natočený Williamem Friedkinem (*1935), který dostává […]
od Eva Soukupová 23.11.2022 2.9tis
V okolí města New Orleans oblasti se dříve dobře dařilo kněžkám voodoo, které jsou prý zodpovědné za paranormální jevy zaznamenávané ve zdejších močálech. Nejstrašnější událost má prý na svědomí Julia White. Ta po své smrti měla způsobit obří pohromu a zabít tak stovky nevinných.     Močály Manchac se rozkládají na velké části amerického státu […]