Znepokojivé pověsti se vypravují v šumavské Sušici. Týkají se lidských kostí. Těch se v dřívějších časech vyskytovalo dost, vykopány na zrušených hřbitovech se hromadily v městských kostnicích. Jaká děsivá tajemství je obklopují?

Tak je k roku 1663 doloženo, že jistý Jelínek, punčochář, byl vyšetřován kvůli krádeži lidského hnátu. Prý se jeho pomocí chtěl zbavit vší!

Nejenže se mu to nepovedlo, ještě se cestou od soudu udusil houskou a posléze jako strašidlo pronásledoval svou ženu a děti. Přineslo také řezníku Kudrnovi nepietní nakládání s lidskými kostmi smrt?

POMSTA NEKLIDNÝCH NEBOŽTÍKŮ?

Když šel opilý kolem kostnice, nenapadlo ho nic lepšího, než vlézt dovnitř a lít do lebek, které tu našel, pivo, jako by je chtěl pohostit. Domů nedošel, ráno jej nalezli na cestě zčernalého a umírajícího.

To sušický zvoník se kostem vyhýbal, ale ony si našly jeho. Jakýsi strašlivý kostlivec se mu prý houpal na provaze od zvonu! Kostelník jej srazil dolů, čímž ho sice vysvobodil ze zakletí, sám ale do tří dnů zemřel.

Je za pověstmi o prokletých kostech jenom zjitřená lidská fantazie? Nebo si kosti ze zrušených, mnohdy morových, hřbitovů uchovaly jakousi hrůznou energii?

Vysvětlením by mohly být také choroboplodné zárodky, které ulpěly na ostatcích obětí někdejších epidemií…