Za smutné období masového honu na čarodějnice v Evropě bylo popraveno přibližně 35 000 lidí, z toho polovinu tvořily ženy. Víme však, kde na našem území vzplála ta úplně první hranice s „usvědčenou“ čarodějnicí?
Zatímco o poslední oběti čarodějnických procesů na našem území můžeme jen spekulovat, že nebyla popravena později než v období do roku 1740, smutné prvenství náboženského tmářství a fanatizmu má svůj konkrétní příběh i přesnou chronologickou dataci.
První čarodějnický proces
Na území Koruny české je za nejstarší čarodějnický proces, který skončil popravou údajné čarodějnice, považován případ z východočeského Náchoda z roku 1540. Na počátku celé události byla loupež provedená v sousedním Kladsku.
Odcizené předměty se za krátký čas našly v Náchodě v domácnosti jisté Markyty, manželky místního drába.

Žena byla zatčena a podrobena mučení. Markyta z loupeže v Kladsku obvinila mladého muže jménem Martin Beran. Ten se Markytě odvděčil tím, že ji na oplátku obvinil z čarodějnictví a snahy očarovat ho milostnými kouzly. Tím se ovšem vyšetřování běžného kriminálního činu změnilo na proces čarodějnický.

Spravedlnost si na pomoc opět povolala právo útrpné. Nelze se tak divit, že Markyta se k čarodějnictví doznala. Na konci procesu ji čekal trest smrti upálením. Tím však čarodějnické procesy na náchodském panství ještě neustaly.
Velmi brzy skončily na hranici i vdova Šmidrigalová z Rabštejna a pastýřka Dorota z blízkého Vysokova. Obvinění bylo stále stejné: milostná kouzla.
Čarodějnické východní Čechy
Zůstaňme ještě chvíli ve východních Čechách, protože již o tři roky později se zde objevuje čarodějnický proces v Pardubicích. Roku 1543 zde byla zadržena a z čarodějnictví obviněna jistá Dorota Kožíšková.
Nešťastná žena se doznala, že chtěla řešit domácí násilí ze strany manžela tím, že ho začaruje.

Verdikt soudu zněl: zahrabání zaživa. Uběhly tři roky a čarodějnický tribunál zasedal v Pardubicích znovu. Tentokráte před ním stála žena, která se na mučidlech doznala k různým čarodějnickým praktikám včetně poskytování rad v oblasti antikoncepce. Odměnou za osvětu v tématu plánovaného rodičovství jí bylo opět zahrabání zaživa.

Navíc jí kat proklál srdce dřevěným kůlem, aby se čarodějnice nemohla vrátit do světa živých. S Východními Čechami je spojený i čarodějnický proces v Žamberku v 16. století, při kterém bylo popraveno přes dvacet žen.
Některé byly upáleny, jiné zahrabány zaživa. Jedná se o největší čarodějnický proces v době předbělohorské.