reklama
30. června 1908: V centrální Sibiři nedaleko řeky Podkamenná Tunguska dochází k extrémně silné ničivé explozi, která se do dějin zapisuje jako tunguská událost. Incident zůstává nevysvětlen.
Domů     Paranormální jevy
Kde sídlí lidská duše?
Jiří Nechanický
od Jiří Nechanický 29.5.2022
1.5tis
158
SDÍLENÍ
1.5tis
ZOBRAZENÍ

„Probuďte se, pane Smithi,“ šeptá vlídně sestřička, „vaše operace dopadla dobře, tělo srdce přijalo.“ Muži zakručí v žaludku. „Dal bych si hovězí hamburger,“ usměje se. Vtom se zarazí. „Moment, vždyť já jsem celý život vegetarián…“

Pan Smith právě prodělal náročnou transplantaci srdce. S dárcem se nikdy nesetkal, nezná jeho příběh, důvod smrti, ani jeho jméno, ale přesto jako by ty dvě neznámé bytosti spojovalo víc než jen transplantovaný orgán.

Již od chvíle, co pan Smith po zákroku procitá, vnímá okolní svět i sám sebe jinak. Jako by náhle nebyl tak úplně sám sebou.

Ukrývá se v srdci duše?

Celá řada pacientů, kteří při operaci přijmou cizí srdce, pociťují, že se něco změní. Je to snad duše dárce hluboce propojená s vlastním srdcem, která lidem po transplantaci mění život i osobnost? Podle amerického lékaře Paula Pearsalla ze Sinaiské nemocnice v michiganském Detroitu rozhodně ano.

Nejedná se přitom o žádného mladičkého experimentátora. Neuropsycholog Pearsall získává za své dlouholeté objevy řadu ocenění a jeho knihy patří v Americe mezi bestsellery.

Změny osobností od základů

Psychologovou nejdiskutovanější knihou je Kód srdce, který vzniká nedlouho po lékařově zajímavém experimentu koncem 90. let minulého století. Změny v chování pacientů po transplantaci mu nedají spát. Jak je možné, že lidé i v pokročilém věku udělají obrat o 180 stupňů, z lenochů se stávají sportovci, z milovníků vážné hudby rockeři a z vegetariánů fandové pořádných steaků?

Uvědomí si snad lidé na pokraji smrti, že by měli zcela změnit svůj životní styl i uvažování a buď si dát pozor na své zdraví, nebo si život užívat plnými doušky?

Společný jmenovatel? Cizí život!

Paul Pearsall při tvorbě Kódu srdce čerpá z odpovědí z dotazníku od 140 pacientů, kteří v různých koutech Spojených států prošli transplantací srdce. Jejich výpovědi se až nápadně shodují. S cizím srdcem ve svém těle pociťují, že jejich staré návyky berou za své a přebírají prvky z cizího života.

Mnohdy je pronásledují stále se opakující sny o neznámých osobách, z nichž se po bližším pátrání vyklubou právě ti, kteří svou vlastní smrtí a darovaným orgánem pomohou zachránit jejich životy.

Smrt jako brána mezi světy

Znamená to tedy, že smrtí nic nekončí? Stává se ze smrti jen nevinná brána z jednoho světa do jiného, živým člověkem téměř nepoznatelného? Podle odpovědí z dotazníku to skutečně vypadá, že člověk může mít vliv na svět i po své smrti.

Pearsall ze svého výzkumu dochází k jednoznačnému závěru – naše osobnost neleží v mozku, ale v srdci. Do stejného místa pak soustřeďuje i pátrání po duši. Je snad náhoda, že vědci na prahu 21. století pracují s myšlenkou, kterou razí již o stovky let dříve řada přírodních národů?

Z kliďase bouřlivák

Nejen případ Claire Sylviové z 50. let minulého století, o němž se dočtete na straně 34, nám dává jasné indicie. Pearsellův dotazník vyplňuje i jistý 41letý muž, který při operaci přijímá srdce od klinicky mrtvé 19leté dívky, oběti tragického železničního neštěstí.

Ihned po procitnutí v nemocničním pokoji dochází u muže k extrémní proměně. Kdysi klidný, racionální a trochu usedlý chlapík náhle baví svou rodinu rozličnými vtipy a přerodí se v temperamentního a bezstarostného člověka.

Srdce dívky najde vraha

Paul Pearsall však ve svých výzkumech neustává. V roce 2002 do jednoho takového zahrnuje i nevšední případ osmileté holčičky. Její boj o život vyřeší až darované srdce od desetileté zavražděné dívky. Operovanou holčičku však začnou pronásledovat děsivé noční můry s neznámým mužem v hlavní roli.

Dívenka ho dokáže popsat do sebemenšího detailu. Duchapřítomní rodiče nakonec o všem raději informují policii a díky podrobnému popisu muže i násilného činu se podaří brzy vypátrat vraha malé dárkyně.

To nejsou moje vzpomínky!

Také francouzská herečka Charlotte Valandreyová (*1968) vydává svědectví o své vnitřní proměně. Ve svých 34 letech musí kvůli HIV terapii a prodělaných infarktech podstoupit transplantaci srdce. Pocity shrnuje ve své knize Neznámé srdce.

Po zákroku zjišťuje, že si vzpomíná na zážitky, které sama neprožila. S cizím srdcem přijímá i cizí vzpomínky, ať už jsou to noční můry o automobilové nehodě nebo pochutnávání si na rumovém dortu, který jakživ neochutnala.

Může za vše buněčná paměť?

Zdá se nepochybné, že na pacienty s cizími orgány má silný vliv energie dárců. Podle řady vědců je to dokonce přímo jejich duše. Pearsall vše vysvětluje buněčnou pamětí. Veškeré myšlenky, pocity i strachy jsou podle něj rozpoznávány srdečními buňkami a dárce tedy věnuje společně se srdcem i celý svůj duševní balíček.

„Srdce má zakódovanou jemnou znalost o všem kolem nás,“ píše neurolog. Není však zdaleka jediný, kdo bere energii i duši člověka ve spojení se srdečním orgánem vážně.

Kolik světů existuje?

Roku 2001 přicházejí britští vědci Peter Fenwick a Sam Parnia se senzačním objevem. Podnikají výzkum, jehož se účastní 63 pacientů s bezprostředním zážitkem klinické smrti. 56 z nich si neuchová na chvíle, kdy jsou fakticky mrtví, žádnou vzpomínku.

Sedm zbývajících ale může o svých zážitcích bez problému hovořit. Jedno mají všechny výpovědi společné – pacienti jsou přesvědčeni, že okamžiky vlastní smrti tráví v jiném světě. Existuje skutečně jiný svět než ten „náš“, viditelný?

Nedostatek kyslíku nehraje roli

„Naše vědomí patrně může žít i poté, co vypoví mozek svou funkci,“ shrnují výsledek výzkumu Britové. Všeobecný argument neurologů, že vidiny během klinické smrti souvisí s nedostatkem kyslíku v mozku, mohou rovnou vyloučit.

Skeny neprokázaly ani v jediném případě úbytek kyslíku v nervové soustavě. Je možné, že se lidé po smrti doopravdy ocitnou v cizích sférách a putují do nového prostoru?

Plnohodnotný život bez mozku

Teorii, že vědomí má možnost samostatně existovat nezávisle na mozku, podporují i zaznamenané případy lidí, kteří dokážou žít bez problémů téměř bez mozku. Nad příběhem mladého studenta z britské Sheffieldské univerzity zůstává téměř rozum stát.

Mladík patří mezi nenadanější z celého ročníku. Dosahuje vynikajících výsledků v matematice, vždyť s jeho IQ 126 se není čemu divit. Návštěva neurologa ale všem připraví pořádný šok. Student trpí takzvanou hydrocefalitidou a jeho hlava skrývá pouze milimetrovou vrstvičku mozkových buněk. Zbytek jeho mozkovny je plný vody!

Kde se shledáme?

Kdyby duše sídlila v mozku, znamenalo by to, že nadaný mladík žádnou duši nemá? Nebo je to s lidskou duší tak, jak říká Paul Pearsall? Jasno v odpovědi mají i malé děti, mnohdy považované za čisté bytosti, které ještě nejsou ovlivněny cizími názory.

Během experimentu německých psychologů z Univerzity v Lübecku, kteří se ptají dětí na sídlo duše, si ti nejmladší ukazují jen malý kousek vlevo od srdce. Má tedy smysl bát se smrti? Vždyť poslední objevy hovoří o naději, že po smrti těla duše přežívá i nadále. Na to, ve kterém světě se naše skutečná nitra setkají, si ale musíme všichni počkat.

Foto: PX FUEL
reklama
Související články
od Eva Soukupová 27.6.2022 1.4tis
Tragické krveprolití, při němž umírá šest členů rodiny DeFeových, se stává předlohou několika hororů. Skutečný příběh odehrávající se v roce 1974 v městečku Amityville je přitom stejně děsivý a záhadný jako jeho verze filmové verze.     Krvavá scéna se policistům naskytne v noci 13. listopadu 1974 poté, co vtrhnou do domu na Ocean Avenue […]
od Mirek Brát 26.6.2022 1.5tis
Broumovský klášter Řádu svatého Benedikta je spojen nejen s takzvanou kopií Turínského plátna, ale i s fextem, člověkem, jehož ostatky se po smrti jaksi odmítají rozložit. Důkaz se nachází v klášterním podzemí. Do východočeského Broumova se v roce 2000 dostal soubor desítek mumifikovaných těl ze sedmnáctého a osmnáctého století. Původně byly uchovávány v kryptě farního kostela svatého Prokopa ve Vamberku. […]
od Pavel Polcar 24.6.2022 3.3tis
Top 10 nejstrašidelnějších silnic Spojeného království – 2. část Obchvat Stocksbridge, Stocksbridge Ve srovnání s ostatními se jedná o poměrně novou silnici, i tak se ale k Stocksbridge váže plno paranormálních událostí. Silnice spojuje M1 s A1616 a od zahájení stavby v roce 1988 se stala místem pro řadu strašidelných podvodů. Během prací dva hlídači […]
od Pavel Polcar 23.6.2022 1.7tis
Top 10 nejstrašidelnějších silnic Spojeného království – 1. část Cesta duchů, A75 od Gretny po Annan Jen na skotské straně hranice je trasa pověstná extrémně špatně osvětlenou silnicí. Od Gretny po Annan si mohou tmavé cesty pohrát s myslí člověka a vyvolají obzvláště děsivé představy. Zejména paranormální minulost této silnice je velmi dobře známa. Policie […]
od Dalibor Vrána 22.6.2022 2.5tis
Koncem podzimu 1974 se tehdy ještě začínající spisovatel Stephen King (*1947) trápí se svou novou knihou. Spolu s manželkou Tabithou (*1949) jedou na výlet do Boulderu v Coloradu. Netuší, že mu to změní jak kariéru, tak vlastně i celý život… Místní dají Kingovým tip, ať vyrazí do hor, pročistit si hlavu. Stephenovi to přijde jako […]