3. prosince 1967: Američan Herbert Schirmer spatří v Nebrasce podivný oválný objekt s červenými světly, jak se vznese a odletí.
Domů     Kde sídlí lidská duše?
Kde sídlí lidská duše?
od 29.5.2022
1.5tis
158
SDÍLENÍ
1.5tis
ZOBRAZENÍ

„Probuďte se, pane Smithi,“ šeptá vlídně sestřička, „vaše operace dopadla dobře, tělo srdce přijalo.“ Muži zakručí v žaludku. „Dal bych si hovězí hamburger,“ usměje se. Vtom se zarazí. „Moment, vždyť já jsem celý život vegetarián…“

Pan Smith právě prodělal náročnou transplantaci srdce. S dárcem se nikdy nesetkal, nezná jeho příběh, důvod smrti, ani jeho jméno, ale přesto jako by ty dvě neznámé bytosti spojovalo víc než jen transplantovaný orgán.

Již od chvíle, co pan Smith po zákroku procitá, vnímá okolní svět i sám sebe jinak. Jako by náhle nebyl tak úplně sám sebou.

Ukrývá se v srdci duše?

Celá řada pacientů, kteří při operaci přijmou cizí srdce, pociťují, že se něco změní. Je to snad duše dárce hluboce propojená s vlastním srdcem, která lidem po transplantaci mění život i osobnost?

reklama

Podle amerického lékaře Paula Pearsalla ze Sinaiské nemocnice v michiganském Detroitu rozhodně ano. Nejedná se přitom o žádného mladičkého experimentátora.

Neuropsycholog Pearsall získává za své dlouholeté objevy řadu ocenění a jeho knihy patří v Americe mezi bestsellery.

Změny osobností od základů

Psychologovou nejdiskutovanější knihou je Kód srdce, který vzniká nedlouho po lékařově zajímavém experimentu koncem 90. let minulého století. Změny v chování pacientů po transplantaci mu nedají spát.

reklama

Jak je možné, že lidé i v pokročilém věku udělají obrat o 180 stupňů, z lenochů se stávají sportovci, z milovníků vážné hudby rockeři a z vegetariánů fandové pořádných steaků?

Uvědomí si snad lidé na pokraji smrti, že by měli zcela změnit svůj životní styl i uvažování a buď si dát pozor na své zdraví, nebo si život užívat plnými doušky?

Společný jmenovatel? Cizí život!

Paul Pearsall při tvorbě Kódu srdce čerpá z odpovědí z dotazníku od 140 pacientů, kteří v různých koutech Spojených států prošli transplantací srdce. Jejich výpovědi se až nápadně shodují.

S cizím srdcem ve svém těle pociťují, že jejich staré návyky berou za své a přebírají prvky z cizího života.

Mnohdy je pronásledují stále se opakující sny o neznámých osobách, z nichž se po bližším pátrání vyklubou právě ti, kteří svou vlastní smrtí a darovaným orgánem pomohou zachránit jejich životy.

Smrt jako brána mezi světy

Znamená to tedy, že smrtí nic nekončí? Stává se ze smrti jen nevinná brána z jednoho světa do jiného, živým člověkem téměř nepoznatelného? Podle odpovědí z dotazníku to skutečně vypadá, že člověk může mít vliv na svět i po své smrti.

reklama

Pearsall ze svého výzkumu dochází k jednoznačnému závěru – naše osobnost neleží v mozku, ale v srdci. Do stejného místa pak soustřeďuje i pátrání po duši.

Je snad náhoda, že vědci na prahu 21. století pracují s myšlenkou, kterou razí již o stovky let dříve řada přírodních národů?

Z kliďase bouřlivák

Nejen případ Claire Sylviové z 50. let minulého století, o němž se dočtete na straně 34, nám dává jasné indicie.

Pearsellův dotazník vyplňuje i jistý 41letý muž, který při operaci přijímá srdce od klinicky mrtvé 19leté dívky, oběti tragického železničního neštěstí. Ihned po procitnutí v nemocničním pokoji dochází u muže k extrémní proměně.

Kdysi klidný, racionální a trochu usedlý chlapík náhle baví svou rodinu rozličnými vtipy a přerodí se v temperamentního a bezstarostného člověka.

Srdce dívky najde vraha

Paul Pearsall však ve svých výzkumech neustává. V roce 2002 do jednoho takového zahrnuje i nevšední případ osmileté holčičky. Její boj o život vyřeší až darované srdce od desetileté zavražděné dívky.

Operovanou holčičku však začnou pronásledovat děsivé noční můry s neznámým mužem v hlavní roli. Dívenka ho dokáže popsat do sebemenšího detailu.

Duchapřítomní rodiče nakonec o všem raději informují policii a díky podrobnému popisu muže i násilného činu se podaří brzy vypátrat vraha malé dárkyně.

To nejsou moje vzpomínky!

Také francouzská herečka Charlotte Valandreyová (*1968) vydává svědectví o své vnitřní proměně. Ve svých 34 letech musí kvůli HIV terapii a prodělaných infarktech podstoupit transplantaci srdce. Pocity shrnuje ve své knize Neznámé srdce.

Po zákroku zjišťuje, že si vzpomíná na zážitky, které sama neprožila. S cizím srdcem přijímá i cizí vzpomínky, ať už jsou to noční můry o automobilové nehodě nebo pochutnávání si na rumovém dortu, který jakživ neochutnala.

Může za vše buněčná paměť?

Zdá se nepochybné, že na pacienty s cizími orgány má silný vliv energie dárců. Podle řady vědců je to dokonce přímo jejich duše. Pearsall vše vysvětluje buněčnou pamětí.

Veškeré myšlenky, pocity i strachy jsou podle něj rozpoznávány srdečními buňkami a dárce tedy věnuje společně se srdcem i celý svůj duševní balíček. „Srdce má zakódovanou jemnou znalost o všem kolem nás,“ píše neurolog.

Není však zdaleka jediný, kdo bere energii i duši člověka ve spojení se srdečním orgánem vážně.

Kolik světů existuje?

Roku 2001 přicházejí britští vědci Peter Fenwick a Sam Parnia se senzačním objevem. Podnikají výzkum, jehož se účastní 63 pacientů s bezprostředním zážitkem klinické smrti. 56 z nich si neuchová na chvíle, kdy jsou fakticky mrtví, žádnou vzpomínku.

Sedm zbývajících ale může o svých zážitcích bez problému hovořit. Jedno mají všechny výpovědi společné – pacienti jsou přesvědčeni, že okamžiky vlastní smrti tráví v jiném světě. Existuje skutečně jiný svět než ten „náš“, viditelný?

Nedostatek kyslíku nehraje roli

Naše vědomí patrně může žít i poté, co vypoví mozek svou funkci,“ shrnují výsledek výzkumu Britové. Všeobecný argument neurologů, že vidiny během klinické smrti souvisí s nedostatkem kyslíku v mozku, mohou rovnou vyloučit.

Skeny neprokázaly ani v jediném případě úbytek kyslíku v nervové soustavě. Je možné, že se lidé po smrti doopravdy ocitnou v cizích sférách a putují do nového prostoru?

Plnohodnotný život bez mozku

Teorii, že vědomí má možnost samostatně existovat nezávisle na mozku, podporují i zaznamenané případy lidí, kteří dokážou žít bez problémů téměř bez mozku. Nad příběhem mladého studenta z britské Sheffieldské univerzity zůstává téměř rozum stát.

Mladík patří mezi nenadanější z celého ročníku. Dosahuje vynikajících výsledků v matematice, vždyť s jeho IQ 126 se není čemu divit. Návštěva neurologa ale všem připraví pořádný šok.

Student trpí takzvanou hydrocefalitidou a jeho hlava skrývá pouze milimetrovou vrstvičku mozkových buněk. Zbytek jeho mozkovny je plný vody!

Kde se shledáme?

Kdyby duše sídlila v mozku, znamenalo by to, že nadaný mladík žádnou duši nemá? Nebo je to s lidskou duší tak, jak říká Paul Pearsall? Jasno v odpovědi mají i malé děti, mnohdy považované za čisté bytosti, které ještě nejsou ovlivněny cizími názory.

Během experimentu německých psychologů z Univerzity v Lübecku, kteří se ptají dětí na sídlo duše, si ti nejmladší ukazují jen malý kousek vlevo od srdce. Má tedy smysl bát se smrti? Vždyť poslední objevy hovoří o naději, že po smrti těla duše přežívá i nadále.

Na to, ve kterém světě se naše skutečná nitra setkají, si ale musíme všichni počkat.

Foto: PX FUEL
reklama
Související články
od 3.12.2022 185
Černá Volha, tak se říká městské legendě rozšířené v Polsku, Rumunsku, Maďarsku, Rusku, Bělorusku, na Ukrajině, v Řecku a Mongolsku především v 60. a 70. letech 20. století. Vypráví o vozu GAZ-21 nebo GAZ-24, který byl údajně používán k únosům a vraždám lidí. Podle různých verzí jím jezdila komunistická tajná policie, ruská mafie, satanisté nebo sám Satan. Legenda nejspíš souvisí s faktem, že t
od 2.12.2022 1.4tis
Může člověk při transplantaci srdce přijmout i chuť vraždit? Ve Španělsku to raději nehodlají riskovat. Za všechny mluví případ vraha Juana Carlose Alfara. Ten se zastřelí zabarikádovaný ve svém domě v roce 2012 poté, co spáchá dvojnásobnou vraždu ve vesnici Salobral. Americký sériový zabijá
od 2.12.2022 1.9tis
Popularita proutkaření neustále stoupá, nyní se s virgulí hledají například nemoci v lidském těle. Údajně se může proutkařem stát každý z nás. Otestujte se, zda máte talent! Na začátek budete potřebovat svou vlastní virguli. Důležité je, že se vůbec nemusí jednat o dřevěnou vidlici, každému proutkaři vyhovuje jiný nástroj, materiál i tvar, někteří
od 30.11.2022 2.6tis
Je noc. Dům je tichý, všichni už spí. V tom se pomalu otevřou dveře pokoje, ozve se slabé zavrzání. Opatrné kroky. Mladá žena, která tu leží na posteli, se posadí na posteli. To, co se stane vzápětí, si bude pamatovat celý život. Žena v pokoji je 24letá Eva Kočová. Zamžourá do tmy ke knihovně, kde kdosi postává: „Tati, ty si jdeš pro knížku? Tak já ti rozsvítím.“ Podobná příhoda by nebyla ničím
od 30.11.2022 3.1tis
Město Malbork se stejnojmenným hradem najdeme nyní v severním Polsku. Kdysi se jednalo o lokalitu s „pruským“-německým osídlením. Nepřekvapí tak, že město i hrad založili ve třináctém století rytíři Řádu německých rytířů. Podle všeho se duchům těchto bojovníků nechce Malbork opustit ani v moderní současnosti… Hrad Malbork je nejrozsáhlejší o