Skip to content

Konspirace: Kdo ve skutečnosti první dobyl severní pól?

Mnoho výprav se snažilo jako první dobýt nejsevernější bod naší planety. Nakonec se to podařilo, dodnes však s určitostí nevíme komu. Ani jeden z uvažovaných amerických polárních dobrodruhů – Robert Edwin Peary, Frederick Albert Cook nebo Richard Evelyn Byrd – totiž o svém prvenství nepředložil přesvědčivý důkaz! Jak to tedy ve skutečnosti bylo s první návštěvou severního pólu?

Do konce 16. století se do severních moří vydávají především Angličané a Nizozemci, kteří podél sibiřského pobřeží hledají zlato. Postupem času však mají stále smělejší plány. Žijí totiž v představě, že ledové kry se kupí jen při pobřeží a že se kolem severního pólu rozprostírá volné, a tedy i splavné moře. „Co kdybychom tedy uspořádali expedici, která by doplula do Tichého oceánu přímou cestou přes pól?“ přemýšlejí. Právě tak se zřejmě poprvé rodí myšlenka dobytí severního pólu. Kdo to ale nakonec zvládl nejdříve? Variant je překvapivě hned několik!

V letech 1893 – 1896 uskutečnil norský polárník Fridtjof Nansen přelomovou polární výpravu na své speciálně postavené lodi Fram. Ta měla odolat zamrznutí v ledu a umožnit tak výpravě dobytí severního pólu. Nakonec za to málem zaplatil svým životem.

KDY BARENTSE DRTÍ LED?

Úplně prvním mužem, který se o nalezení Severní mořské cesty do Číny pokouší, je významný nizozemský mořeplavec WILLEM BARENTS (1550? – 1597). Ten v roce 1596 vyráží společně s dalšími dvěma loděmi směrem na Špicberky, a poté dále na sever. Asi na 80° severní šířky však celá jeho flotila naráží na led. Zatímco dvě lodě se vracejí domů, Barents chce navázat na své starší výzkumy a zůstává. Jeho loď je však posléze doslova rozdrcena ledem, a tak jsou námořníci na souostroví Nová Země nuceni přezimovat. Většina z nich se o rok později vrací domů, Barents však na zpáteční cestě umírá.

NECH SE NÉST!

V 17. a 18. století vyplouvá k severnímu pólu výprava za výpravou, ani jedna však s větším úspěchem. Z jeho dobytí se tak v 19. století, kdy o jeho přesné pozici ještě panují velké nejasnosti, postupně stává prestižní záležitost.

Díky předcházejícím expedicím je už ale známo, že u něj existuje mořský proud, který sem od Sibiře žene led. K dobytí by tedy mohlo stačit nechat se jím volně unášet! Norský zeměpisec a polárník FRIDTJOF NANSEN (1861 – 1930) si to plně uvědomuje. Zároveň ale také ví, že k tomu potřebuje plavidlo, které odolá ledovému sevření. Skotský konstruktér COLIN ARCHER (1832 – 1921) mu takovou loď staví (má oblý trup a je silně vyztužená) a Nansen společně s kapitánem OTTEM SVERDRUPEM (1854 – 1930) vyrážejí v roce 1893 na cestu.

MARTYRIUM MÍSTO VÝLETU

Na konci roku 1894 Nansenova výprava dosahuje 83° 24´ severní šířky, ale pak už jí ledy severozápadně od Novosibiřských ostrovů kazí plány.

Proto se Nansen 14. března 1895 rozhoduje, že společně s dalším dobrodruhem FREDRIKEM HJALMAREM JOHANSENEM (1867 – 1913) dojdou k pólu po svých (na lyžích). 8. dubna 1895 se sice dostávají až na 86° 04‘severní šířky, další postup jim ale znemožňují praskliny v ledu a kanály plné vody. Jsou tedy nuceni se vrátit, jenže cesta zpět není vůbec jednoduchá. Nakonec se jejich – dle předpokladů asi pětidenní – výlet mění v neuvěřitelné drama trvající 461 dní! Zachraňuje je až náhoda v podobě objeveného tábora britské expedice FREDERICKA GEORGE JACKSONA (1860 – 1938) v Zemi Františka Josefa.

Ačkoli o tom nikdy nepředložil jakýkoli přesvědčivý důkaz, je americký polárník Robert Edwin Peary dodnes považován za prvního dobyvatele nejsevernějšího bodu naší planety. Měl ho údajně dobýt 6. dubna 1909 se svým černošským sluhou Matthewem Hensonem (uprostřed skupinky) a čtyřmi Eskymáky.

POŠESTÉ A PŘITOM POPRVÉ

Jejich výkon je překonán už o 5 let později, 25. dubna 1900, deseti muži z italské expedice vévody LUIGIHOD’A BRUZZIHO(1873 – 1933), kteří jsou vedeni důstojníkem UMBERTEM CAGNIM(1863 – 1932). Čtyři z těchto mužů se totiž po namáhavé cestě dostávají až na 86° 34‘, pólu však stále nedosahují. Kdo je tedy tím prvním? Snad americký námořní důstojník, inženýr a polárník ROBERTEDWIN PEARY (1856 – 1920)!

Ten se o to na přelomu 19. a 20. století pokouší hned šestkrát. Je ale opravdu nakonec úspěšný? To dodnes s jistotou nikdo neví!

JE SEN U KONCE?

Peary při hledání vhodného startovního bodu postupně prozkoumává severní pobřeží Ellesmerova ostrova i Grónska a objevuje tu také nejsevernější bod zemské souše (grónský mys Morris Jesup na 83° 40´severní šířky – pozn. red.).

Co je však dalším a o dost nepříjemnějším výsledkem těchto expedic? Těžké Pearyho omrzliny. Kvůli nim mu musí být dokonce amputováno osm prstů u nohou! Unavený a rezignovaný Peary si do svého deníku poznamenává: „Sen posledních 16 let je u konce.“

Nakonec se však nevzdává a 1. března 1909 se vydává společně se svými šesti krajany a sedmnácti Eskymáky z mysu Columbia na pobřeží Ellesmerova moře na svůj v pořadí již šestý pochod k severnímu pólu.

Americký polárník Frederick Albert Cook byl ve své době největším Pearyho sokem. Tvrdil totiž, že severní pól dobyl společně se svou družinou už rok před ním – 21. dubna 1908. Jeho tvrzení však bylo nakonec posouzeno jako lživé.

JE JICH MÍŇ A MÍŇ…

Peary ví, že mají před sebou náročných 766 kilometrů, a proto volí zajímavou taktiku. Rozděluje své muže na několik skupin. První skupina vychází kupředu, zakládá zásobovací stanici, a předává výzbroj další skupině, která až k tomuto bodu pochoduje bez zátěže. První skupina se následně vrací zpět. Tímto způsobem se jim postupně daří zdolat celou trasu, přičemž nejlepší psi a muži se šetří na závěr. Závěrečnou skupinu, která se v bodě 87° 47´severní šířky odděluje od předešlé, tvoří Peary, jeho věrný černošský sluha MATTHEW ALEXANDER HENSON(1866 – 1955) a čtyři Eskymáci.

Po více než měsíci cesty, 6. dubna 1909 v 10 hodin, konečně dorážejí do vzdálenosti pouhých 18 kilometrů od severního pólu (do bodu 89° 57´ severní šířky), a pak zřejmě i na pól samotný.

Zde údajně zarážejí americkou vlajku, zanechávají tu i plechovou krabici se zprávou pro své následovníky (všechno však později možná odnášejí mořské proudy – pozn. red.), pořizují několik fotografií a provádějí také měření hloubky zdejšího moře. Přitom prý Peary zjišťuje, že je hlubší než 2750 metrů – delší měřící šňůru totiž výprava u sebe nemá.

JDU NA SEVER A HNED NA JIH!

Peary je promrzlý na kost a fyzicky naprosto vyčerpaný. Při zpáteční cestě ho dokonce musejí Eskymáci vést na saních! Kolem celé jeho výpravy ale panuje dodnes mnoho nejasností, které na jeho prvenství ubírají na přesvědčivosti!

Zpátky na mys Columbia se totiž Peary vrací už 23. dubna 1909! Jak to, že zpáteční trasu zdolává tak rychle? Kromě toho je podivné, že posledních 246 kilometrů k severnímu pólu – tedy poslední fázi cesty – pokořuje za pouhých 5 dní! Pochybnosti vyvolávají i údajné důkazy, které předkládá. Ty jsou totiž velmi nepřesné. Slavnou větu „Konečně na pólu!“ nepíše Peary do oficiálního deníku výpravy, nýbrž na volný list papíru. Proč? Pocit, že je něco asi špatně, vyvolává i expedice Američana WILLA STEGERA (*1943), který v roce 1986 přesně kopíruje Pearyho cestu se saněmi, psy a bez letecké podpory. Jak dlouho mu trvá? Celkem 56 dní – tedy o celých 20 dní déle než Pearymu! Že by tehdy pro amerického dobrodruha tak šťastně pracovaly ledy, nebo je Stegerův pokus definitivním důkazem takřka 100 let starého podvodu?

COOK: „BYL JSEM TAM PŘED ROKEM!“

Pearovo prvenství od počátku zpochybňuje také americký lékařa polárník FREDERICK ALBERTCOOK (1865 – 1940), který tvrdí, že severního pólu dosáhl o rok dříve! Je třeba zdůraznit, že to není nemožné!

Cook se totiž na přelomu 19. a 20. století opravdu účastní několika antarktických expedic (v letech 1892 – 1893 dokonce se svým pozdějším sokem Pearym – pozn. red.).

Navíc v roce 1906 podle svých slov dobývá nejvyšší horu Severní Ameriky Mt. McKinley. To však tehdy veřejněpopírá jeho průvodce (říká, že Cook si všechno vymyslel). Cook je tedy novináři označen za lháře a prohnaného podvodníka. Tato smutná nálepka mu pak – k jeho velké smůle – už zůstává prakticky až do konce života.

OSUDNÝ TELEGRAM

Co o své cestě na severní pól Cook přesně tvrdí? Že vyráží 18. února 1908 společně s deseti Eskymáky z Grónska přes ostrov Axela Heiberga až k pólu, kterého prý dosahuje 21. dubna.

O svém úspěchu prý ale nemůže ihned podat zprávu, protože je nucen po návratu přezimovat na ostrově Devon.

Peary jeho tvrzení samozřejmě ihned pobouřeně odmítá, nicméně pravdou je, že zatímco Peary telegrafuje do Ameriky o svém úspěchu 5. září 1909, Cook jej telegramem do listu New York Herald oznamuje už o 4 dny dříve – 1. září 1909!

Co to znamená? Že pravděpodobně nejde o Cookovu reakci na Pearův úspěch!

JE COOK PODVODNÍK?

Co Cookovi tedy nakonec láme vaz? Jeho vlastní pověst!

Ačkoli totiž ani u něj, ani u Pearyho neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, že severní pól opravdu navštívili (dochované záznamy svědčí o tom, že oba v centrální Arktidě byli – není však jasné, jak daleko došli), americký Kongres se 3. listopadu 1909 ve svém hlasování nakonec staví na stranu Pearyho.

Toho v té době podporuje tisk i vlivná National Geographic Society. Cook je naopak – i za výrazného přispění předešlé „kauzy Mt. McKinley“ – definitivně označen za podvodníka! Jak je tomu ale ve skutečnosti?

VZDUCHEM JAKO BYRD

I ve 20. letech minulého století dobývání severního pólu pokračuje – tentokrát však vzdušnou cestou. Prvními, kteří ho údajně tímto způsobem na třímotorovém letadle Fokker nazvaném Josephina Ford 9. května 1926 navštěvují, jsou Američané RICHARD EVELYN BYRD (1888 – 1957) a FLOYD BENNET (1890 – 1928).

Tím jen o pár dní předstihují severopolární expedici Norge, jejíž členy jsou Nor ROALD AMUNDSEN, Američan LINCOLN ELLSWORTH a Ital UMBERTO NOBILE. I o Byrdově expedici však dodnes existují pochybovačné názory – její let prý trval krátkou dobu (jen 15,5 hodiny). Pravdou také je, že Byrd s Bennetem nikdy nezveřejňují originály svých cestovních map a záznamů. Podezření, že všechny podvedli a na pólu ve skutečnosti nebyli, tak také není možné vyvrátit!

Američan Richard Byrd a jeho 3 kamarádi jako první údajně dobyli severní pól vzduchem. Měli ho pokořit 9. května 1926 ve svém třímotorovém letadle Fokker. Proč však nikdy nezveřejnili originály svých cestovních záznamů?

JE PÓL DOBYT V ROCE 1968?

Otázka tedy zní, kdo vlastně byl na severním pólu prokazatelně jako první? Pokud si odmyslíme problematická prvenství Pearyho a Cooka, pak prvními lidmi, kteří se dopravují na pól tradiční cestou po krách, jsou až Američané RALPH PLAISTED, WALT PEDERSON, JERRY PITZL a JOHN LUC BOMBARDIER 19. dubna 1968. Ti dorážejí k pólu na dvou sněžných skútrech Skidoo a jejich přesnou polohu na ledovém moři zaměřuje i průzkumné letadlo, takže je možné jejich úspěch přesně zdokumentovat…

AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky historie Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Datum zániku Pompejí je zpochybněno
21stoleti.cz

Datum zániku Pompejí je...

Se zánikem starověkých Pompejí bylo...
Z jakého důvodu je třeba se bát žloutenky?
epochalnisvet.cz

Z jakého důvodu je třeba se...

Žloutenka neboli hepatitida je závažné...
Zabrání problematice tajících ledovců podmořské valy?
21stoleti.cz

Zabrání problematice tajících...

Rychlé tání ledovců představuje závažný...
Vědci nechali pít lidi vlastní krev: Proč?
epochaplus.cz

Vědci nechali pít lidi...

Věda je bezpochyby skvělá, a právě díky ní je...
Designové plápolání
rezidenceonline.cz

Designové plápolání

Plnohodnotný či doplňkový zdroj tepla, nebo těleso...
Zdeněk Srstka: Přátelé se o něj bojí
nasehvezdy.cz

Zdeněk Srstka: Přátelé se o...

Zbláznil se? ZDENĚK SRSTKA (83) si prý povídá se...
Ve zlaté kleci nelze vydržet navždy
nasehvezdy.cz

Ve zlaté kleci nelze vydržet...

Lidé z jeho okolí na Leoše Mareše vzpomínají...
Guttenberg se kvůli svému objevu dostal do finanční krize!
epochaplus.cz

Guttenberg se kvůli svému...

V tiskařské dílně je pořádný zmatek. Je...
Těžce nemocný muž na Pražském hradě
21stoleti.cz

Těžce nemocný muž na...

V roce 1576 se českým králem stává Rudolf II., který...
Televizory Panasonic se inspirují hollywoodskými technologiemi
iluxus.cz

Televizory Panasonic se...

Nejnovější generace OLED televizorů Panasonic se dají...
Jsou blondýnky atraktivnější než brunety?
epochaplus.cz

Jsou blondýnky atraktivnější...

Blondýny budí u mužů pozornost,...
Myšlení je hra
epochalnisvet.cz

Myšlení je hra

Nejsnazší způsob, jak v dětech vzbudit touhu po...