Skip to content

Kdy budeme žít na Marsu? Podrobí si lidé rudou planetu?  

Mars je Zemi nejbližší a zároveň podobná planeta, která má všechny předpoklady pro to, aby se na ní člověk usídlil. U pólu je voda, gravitace je jen 2,6krát menší než na Zemi a marsovský den je pouze o 40 minut delší než ten náš. Momentálně na něm odkrývají život roboti.

Podmínky na Marsu jsou pro život asi nejpříhodnější z toho, co okolní planety nabízejí. S délkou dne 24 hodin a téměř 40 minut, průměrnou teplotou -63 °C, přítomností zmrzlé vody či existencí atmosféry a gravitace nabízejí lidstvu možnost, aby tuto planetu osídlil. Aktuálně se proto v kolonizaci Marsu rozjely doslova závody. Nejen NASA, ale například i Boeing či soukromí vizionáři věří, že mezi lety 2020 a 2030 vypraví směrem k rudé planetě první rakety s lidskou posádkou. Dosažení Marsu vyžaduje, s výjimkou Venuše, nejméně energie a s využitím tzv. Hohmannovy oběžné dráhy let potrvá asi 9 měsíců. Během této doby pak vesmírní cestovatelé budou vystaveni vakuu. Ve hře je i kratší varianta, trvající jen 6 až 7 měsíců. Ta by ovšem byla mnohem náročnější na spotřebu paliva.

Život na Marsu se snaží přiblížit i na Zemi.

Existuje několik projektů, které počítají s dobytím Marsu v průběhu následujících patnácti let. Vizionář Elon Musk a jeho SpaceX přicházejí s raketou Big Falcon Rocket, NASA zase počítá s dopravením lidí na Mars na začátku třicátých let, a to v raketě SLS (Space Launch System). Činí se ale i společnost majitele Amazonu Jeffa Bezose Blue Origin, která chce vyvinout raketu New Armstrong. Do hry vstoupil rovněž Boeing, který věří, že se mu s raketou vyvíjenou pro NASA podaří uskutečnit komerční let na Mars již kolem roku 2025. A nově se do závodu přidali i Číňané. Jejich raketa Dlouhý Pochod 9 má nosnost srovnatelnou s raketou Saturn 5, která v 60. a 70. letech vynášela do vesmíru Apolla. Letos v únoru z Mysu Canaveral (Florida, USA) úspěšně odstartovala největší a nejvýkonnější raketa dneška – Falcon Heavy. Pochází z dílny SpaceX a do vesmíru vypustila kabriolet Tesla Roadster. Díky tomu dostala i vize Elona Muska o kolonizaci Marsu jasnější obrysy. Do roku 2022 plánuje vyslat na rudou planetu raketu BFR (Big Falcon Rocket), která by nahradila Falcon Heavy a o dva roky později by i měla lidskou posádku. Testování bude zahájeno začátkem roku 2019. Tato raketa by měla být schopna na nízkou oběžnou dráhu Země vynést až 150 tun nákladu, a překonat tak Saturn 5.

Elon Musk plánuje do roku 2022 vyslat raketu BFR.

Projekt NASA na kolonizaci Marsu je asi nejpokročilejší, studiem rudé planety se ostatně zabývá desítky let. NASA také jako jediná vysílá na Mars robotické sondy, které zkoumají jeho povrch. Aktuálně je na pořadu dne rover Mars 2020. Tento 3 metry dlouhý, 2,7 metru široký a 2,2 metru vysoký automobil by měl být do vesmíru vyslán v červenci 2020, kdy bude Mars nejblíže Zemi. Na povrchu planety přistane v únoru 2021 a jeho mise potrvá jeden marťanský rok (687 pozemských dní). Bude mít za úkol vypátrat vhodné místo pro obývání, hledat důkazy mikrobiálního života, sesbírat vzorky a přivézt je zpět. Společnost miliardáře Jeffa Bezose začala vozit turisty na hranici vesmíru v raketě New Shepard. Ta byla pojmenována po Alanu Shepardovi, který absolvoval první suborbitální let (tzn. nedosáhl oběžné dráhy, ale překonal hranici vesmíru). Nyní společnost provozuje i raketu New Glenn (podle astronauta Johna Glenna, který se jako první dostal na oběžnou dráhu Země), která je schopna dostat se i mimo gravitační pole Země. V plánu je navíc raketa New Armstrong (ano, podle Neila Armstronga), která by měla být schopná letů na Měsíc i na Mars. A jak vlastně bude probíhat život na Marsu? Ač je tato planeta ze všech okolních planet nejvhodnější k osídlení, nebude to procházka růžovou zahradou. Její povrch „bombarduje“ spalující záření, atmosféra je řídká (s převažujícím obsahem CO2) a často se zde vyskytují prudké písečné bouře. Nebe není modré, ale karmínově červené, světlo je tlumené. Na planetě je nízký tlak a asi jen třetinová gravitace. Bez skafandru člověk ve vnějším prostředí nepřežije, asi po 20 vteřinách bez ochranných prostředků upadne do bezvědomí a do minuty zemře. Jedinou možností dlouhodobého přežití na Marsu je vytvoření kolonie, tedy soustavy navzájem propojených staveb, které budou naplněny vzduchem. Uvažuje se i o využití podzemí. Ideálním tvarem staveb by byla kupole, která dokáže poskytovat největší uzavřený prostor při minimálním nároku na materiál. Největší, centrální kupole by pak byla chodbami s těmi menšími propojená paprsčitě, tedy tak, aby se celý komplex mohl v případě potřeby zvětšovat. Sklo a sklolaminátové plochy použité ke stavbě kolonie budou muset být zpevněné, aby odolaly žáru. Uvnitř bude fungovat ekosystém z rostlin, které budou vytvářet kyslík a pohlcovat CO2.

Možností přežití na Marsu se ukazuje ve vytvoření kolonií.

Připravit astronauty na život na rudé planetě se aktuálně snaží Rakouská vesmírná agentura a SpaceX, podobné pokusy provedlo v minulosti ovšem i Rusko. Nedávno byl rovněž ukončen projekt NASA, při kterém skupina čtyř mužů a dvou žen strávila osm měsíců v izolaci simulující život na Marsu. Cílem projektu HI-SEAS, odehrávajícím se na největším aktivním vulkánu světa Mauna Loa na Havaji, bylo zjistit, jak bude lidská psychika reagovat na podmínky, které čekají astronauty po přistání na Marsu. Rakouská vesmírná agentura si pro testování života na Marsu zase vybrala poušť v Ománu, protože je svými podmínkami velmi podobná povrchu rudé planety. Řada vědců i společností z celého světa pak této příležitosti využila a testují zde nejrůznější vybavení, která budou pro dobytí Marsu potřeba. Vystavěli tu i kolonii (vzduchové ventily zatím potřeba nebyly). Je přitom nutné myslet skutečně na každý detail, třeba i na péči o zdraví a psychiku nebo odolnost skafandrů a robotů. Ve vesmíru totiž bude každá chyba drahá. Podobný pokus, sponzorovaný Elonem Muskem, probíhá také v Utahu. Co budou první kolonizátoři na Marsu jíst? Počítá se s vegetariánskou stravou, a tedy tamější vlastní produkcí zeleniny a ovoce. Protože ale na Marsu není půda (jeho povrch je tvořen horninou zvanou regolit), rostliny bude nutné pěstovat hydroponicky, tedy v živném roztoku rozpuštěném ve vodě. Voda je na Marsu k dispozici na pólech a ve formě ledu, ale po vyčištění by měla být pitná. Sluneční záření by pro rostliny mělo být dostatečné, plodiny určené ke konzumaci bude ale třeba pěstovat pod LED diodami. Pouze třetinová gravitace ovšem může způsobovat, že se voda nebude ke kořenům dostávat dostatečně, a tak rostliny budou pravděpodobně slabší. K opylování by měly sloužit vibrační tyčinky, které pyl rozvíří.

Klíčové bude pěstování ovoce a zeleniny ve sklenících.

Počítá se s tím, že první astronauti trvale žijící na Marsu budou podnikat výpravy za účelem přesnějšího poznání povrchu této planety. V tom jim budou pomáhat vozítka. Uvažuje se o dvou typech. Klasickém, „lunárním“ vozítku, na kterém budou jezdit ve skafandrech, a o vozítku s přetlakovou kabinou, na kterém bude možné překonávat delší vzdálenosti pohodlněji. Důležitá je zejména odolnost vozítek, na opravy nebudou mimo kolonii podmínky. Uvažuje se také o moderních materiálech pro skafandry. Ty současné totiž znemožňují pohyb. Předpokládá se, že se využijí vyztužené materiály s tvarovou pamětí, které budou fungovat jako „druhá kůže“. Na zádech potom astronauti budou mít batoh (pro zabezpečení životních podmínek). Hledí bude pozlacené, aby odolávalo záření, a v něm bude zabudovaný displej, na kterém se budou promítat životní funkce astronauta, navigace a 3D topografická mapa. Některé činnosti budou pro člověka příliš nebezpečné. Proto se počítá i s využitím robotů. Ti by měli by být ovládáni pomocí telemanipulace, kdy si člověk nasadí přilbu a robot pak bude kopírovat pohyby jeho těla. S využitím robotů se počítá také například u těžby surovin. Bohatým zdrojem křemíku a železa by měly být asteroidy nacházející se v pásu mezi Marsem a Jupiterem. V současné době to vypadá, že od prvního kroku člověka na Marsu nás dělí jen několik málo let. Držme si tedy palce v tom, aby se sen o životě na rudé planetě stal skutečností. Na závěr nutno podotknout, že jediným programem, který počítá s návratem celé posádky na Zemi, je ten NASA, u ostatních nezbude na cestu zpět dostatek paliva.

Foto: Shutterstock.com, youtube.com
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky konspirace Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Ramstein: Chyba pilota usmaží v roce 1988 desítky lidí!
epochaplus.cz

Ramstein: Chyba pilota usmaží...

Letecké prohlídky jsou lákadlem pro stovky...
Praktický půvab ostrůvkových řešení
rezidenceonline.cz

Praktický půvab ostrůvkových...

Módní dispozice má své nesporné výhody, spočívající...
Poslední let Marka Suttona: Z Bondova dubléra toho moc nezbude!
epochaplus.cz

Poslední let Marka Suttona:...

Britský kaskadér Mark Sutton (1971–2013)...
Test zachycení vesmírného odpadu hlásí úspěch
21stoleti.cz

Test zachycení vesmírného...

Největší skládkou široko daleko je bezesporu...
Tapisérie z Bayeux: Sloužila Napoleonovi jako učebnice taktiky?
epochalnisvet.cz

Tapisérie z Bayeux: Sloužila...

Jemné ženské ruce se chopí jehel.  Náročná práce se...
Abi Totre je krejčovství se srdcem
iluxus.cz

Abi Totre je krejčovství se...

Krejčovství, kde se šije nejen nití, ale i srdcem,...
Lucie Bílá: Zahodí postavu snů?
nasehvezdy.cz

Lucie Bílá: Zahodí postavu...

Ve svém věku má postavu, kterou jí závidí...
Existují strašliví ohniví muži?
epochalnisvet.cz

Existují strašliví ohniví...

Pověsti jsou plné přízraků, které se zjevují...
V Německu začínají jezdit vlaky na vodík s nulovými emisemi
21stoleti.cz

V Německu začínají jezdit...

Především s ohledem na životní prostředí...
Na planetku Ryugu dosedli dva skákající roboti
21stoleti.cz

Na planetku Ryugu dosedli dva...

Japonská sonda Hajabusa 2 dnes vyslala na...
Gabriela Koukalová: Promluvila o budoucnosti
nasehvezdy.cz

Gabriela Koukalová:...

Pořád ještě neřekla GABRIELA KOUKALOVÁ...
Sbohem, drahý koni: Neobyčejný hrob v údolí Nilu
epochaplus.cz

Sbohem, drahý koni:...

Když mezinárodní archeologický tým odkryje...