15. listopadu 1997: Obyvatelé Seattlu pozorují na nebi zvláštní tělesa vydávající silné světlo. Jde o ruské družice?
Domů     Kerala 2001: Byl krvavý déšť mimozemského původu?
Kerala 2001: Byl krvavý déšť mimozemského původu?
od 27.5.2022
679
I běžný déšť je někdy mrzutostí. Což teprve ten krvavý! Zdroj foto: Dhruvaraj S from India, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons

Ačkoli od záhadné události, která je spojena s indickým státem Kerala, uběhlo již více let, oficiální závěry stále budí pochybnosti. Odkud se vzal krvavý déšť padající z nebes?

Území indického svazového státu Kerala při pohledu z vesmíru. Zdroj foto: NASA Earth Observatory images by Lauren Dauphin, using modified Copernicus Sentinel data (2018) processed by the European Space Agency and Landsat data from the U.S. Geological Survey, Public domain, via Wikimedia Commons Odkud padal krvavý dešť na stát Kerala? Z krvavých mraků? Zdroj foto: Binoyjsdk, Public domain, via Wikimedia Commons Stát Kerala čelí často přívalovým srážkám. Zdroj foto: Liji Jinaraj from Kochi, India, CC BY-SA 2.0 , via Wikimedia Commons I běžný déšť je někdy mrzutostí. Což teprve ten krvavý! Zdroj foto: Dhruvaraj S from India, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons

V červenci roku 2001 se malý svazový indický stát Kerala dostal do zpráv všech světových agentur. Silný liják měl totiž krvavou barvu. Vzniklou paniku se snažily utišit úřady, úplně se jim to však nepodařilo.

Odkud padal krvavý dešť na stát Kerala? Z krvavých mraků? Zdroj foto: Binoyjsdk, Public domain, via Wikimedia Commons
Odkud padal krvavý dešť na stát Kerala? Z krvavých mraků? Zdroj foto: Binoyjsdk, Public domain, via Wikimedia Commons

Superbuňky se tepla nebojí

Některé vědecké závěry analýzy tekutiny padající z nebe poukazovaly na možný mimozemský původ. Záhadná „dešťová“ voda například světélkovala. Testy rovněž ukázaly, že temně rudé zbarvení mají na svědomí podivné částečky připomínající buňky.

Neměly klasickou DNA, přesto se dokázaly množit. Dařilo se jim to i při teplotě 315 stupňů Celsia. Vědci začali spekulovat o možném mimozemském původu těchto superbuněk. Odkud se však tekutina s tímto podivným složením vzala? Prý byla důsledkem výbuchy komety, v jejímž jádru se tato tekutina nacházela.

Území indického svazového státu Kerala při pohledu z vesmíru. Zdroj foto: NASA Earth Observatory images by Lauren Dauphin, using modified Copernicus Sentinel data (2018) processed by the European Space Agency and Landsat data from the U.S. Geological Survey, Public domain, via Wikimedia Commons
Území indického svazového státu Kerala při pohledu z vesmíru. Zdroj foto: NASA Earth Observatory images by Lauren Dauphin, using modified Copernicus Sentinel data (2018) processed by the European Space Agency and Landsat data from the U.S. Geological Survey, Public domain, via Wikimedia Commons

Od netopýrů k lišejníkům

Další teorie si ponechala výbuch komety, přidala však smutný příběh obřího hejna netopýrů. To bylo prý výbuchem komety zasaženo a doslova zmasakrováno… Proměnilo se v krvavý déšť.

Teorii o výbuchu komety potvrzovala některá svědectví očitých svědků, která hovořila o silném záblesku předcházejícímu krvavému dešti.

Vládní zpráva nejprve podporovala verzi výbuchu mimozemského tělesa, později se však úřady snažily prosadit teorii o tom, že rudou barvu deště způsobily spory specifického druhu lišejníkových řas.

Stát Kerala čelí často přívalovým srážkám. Zdroj foto: Liji Jinaraj from Kochi, India, CC BY-SA 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0>, via Wikimedia Commons
Stát Kerala čelí často přívalovým srážkám. Zdroj foto: Liji Jinaraj from Kochi, India, CC BY-SA 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0>, via Wikimedia Commons

Epilog

Finální zpráva zdůrazňovala, že v dešťové vodě nebyla zjištěna přítomnost žádného meteoritického, vulkanického nebo pouštního prachu. I přes tyto závěry část vědců nevylučuje, že krvavý déšť padající na indický stát Kerala byl kapalinou mimozemského původu.

Konzervativní výzkumníci však neustále vyzývají k hledání logických argumentů a teorií, které budou stát „pevně na zemi“. Doufejme, že příští déšť ve státě Kerala nezmění barvu na oranžovo-zelenou, to by byl teprve zmatek!

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 15.11.2026 129
Představte si, že se uprostřed noci probudíte a slyšíte hluboké, nepříjemné dunění. Připomíná vzdálený dieselový motor, který nikdy nevypne. Projdete celý dům, otevřete okna, vyjdete ven, ale nikde nenajdete jeho původ. Ještě podivnější je, že ostatní členové domácnosti neslyší vůbec nic. Nejde přitom o ojedinělý zážitek. Podobné příběhy přicházejí z různých koutů světa a záhadný fenomén dostává j
od 14.11.2026 1.9tis
Jezero Vorota o délce 15 a šířce tří kilometrů leží v Jakutsku a navíc je propojeno se sousedními jezery. Je to právě Vorota odkud přicházejí svědectví členů vědecké výpravy. Expedice, které se na jezeře setkávají s neznámým tvorem, jsou nejméně tři, což svědectvím propůjčuje mnohem věrohodnější nádech. První takové setkání se odehrává 30. června roku 195
od 13.11.2026 2.4tis
New York ochromí série brutálních útoků a policie dlouhé měsíce marně pátrá po jejich pachateli. Když je David Berkowitz konečně dopaden, přijde s děsivým vysvětlením. Vraždit mu prý přikazoval démon, který promlouval skrze sousedova psa. Šlo o skutečné posednutí, nebo si chladnokrevný vrah jen připravoval cestu k léčebně? Mezi červencem 1976 a červen
od 12.11.2026 2.9tis
Vypadají jako dílo obřího soustruhu, jenže vznikají dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. V džunglích Kostariky se nacházejí stovky téměř dokonale kulatých kamenných koulí, z nichž některé váží více než 20 tun. Kdo je vyrábí, jak dokáže opracovat tak obrovské balvany a proč je rozmísťuje do podivných sestav? Archeologové postupně odhalují jejich tajemství. Některé otázky však zůstávají otevřen
od 12.11.2026 3.1tis
Na naší planetě najdeme několik velmi známých anomálních zón. Bermudský trojúhelník je z nich asi nejpověstnější. Podobná oblast se nachází také v dnešním Rusku, konkrétně na hranicích Sverdlovské oblasti a Permského kraje. Tato anomální zóna dostala pojmenování M - trojúhelník, Molyobkinský trojúhelník či Permský trojúhelník. Rozprostírá se na levém břehu řeky Sylvy mezi obcemi Molyobka a Kam
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
epochaplus.cz
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl
Nemoc, kterou už Američané porazili, se vrací. USA hlásí přes 5 400 případů spalniček
21stoleti.cz
Nemoc, kterou už Američané porazili, se vrací. USA hlásí přes 5 400 případů spalniček
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyž
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
epochalnisvet.cz
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku?
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz