13. listopadu 1970: Bangladéš decimuje cyklon Bhola, který usmrtí až půl milionu lidí. Mnozí věří, že za to může smolné datum, je totiž pátek třináctého.
Domů     Kerala 2001: Byl krvavý déšť mimozemského původu?
Kerala 2001: Byl krvavý déšť mimozemského původu?
od 27.5.2022
679
I běžný déšť je někdy mrzutostí. Což teprve ten krvavý! Zdroj foto: Dhruvaraj S from India, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons

Ačkoli od záhadné události, která je spojena s indickým státem Kerala, uběhlo již více let, oficiální závěry stále budí pochybnosti. Odkud se vzal krvavý déšť padající z nebes?

Území indického svazového státu Kerala při pohledu z vesmíru. Zdroj foto: NASA Earth Observatory images by Lauren Dauphin, using modified Copernicus Sentinel data (2018) processed by the European Space Agency and Landsat data from the U.S. Geological Survey, Public domain, via Wikimedia Commons Odkud padal krvavý dešť na stát Kerala? Z krvavých mraků? Zdroj foto: Binoyjsdk, Public domain, via Wikimedia Commons Stát Kerala čelí často přívalovým srážkám. Zdroj foto: Liji Jinaraj from Kochi, India, CC BY-SA 2.0 , via Wikimedia Commons I běžný déšť je někdy mrzutostí. Což teprve ten krvavý! Zdroj foto: Dhruvaraj S from India, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons

V červenci roku 2001 se malý svazový indický stát Kerala dostal do zpráv všech světových agentur. Silný liják měl totiž krvavou barvu. Vzniklou paniku se snažily utišit úřady, úplně se jim to však nepodařilo.

Odkud padal krvavý dešť na stát Kerala? Z krvavých mraků? Zdroj foto: Binoyjsdk, Public domain, via Wikimedia Commons
Odkud padal krvavý dešť na stát Kerala? Z krvavých mraků? Zdroj foto: Binoyjsdk, Public domain, via Wikimedia Commons

Superbuňky se tepla nebojí

Některé vědecké závěry analýzy tekutiny padající z nebe poukazovaly na možný mimozemský původ. Záhadná „dešťová“ voda například světélkovala. Testy rovněž ukázaly, že temně rudé zbarvení mají na svědomí podivné částečky připomínající buňky.

Neměly klasickou DNA, přesto se dokázaly množit. Dařilo se jim to i při teplotě 315 stupňů Celsia. Vědci začali spekulovat o možném mimozemském původu těchto superbuněk. Odkud se však tekutina s tímto podivným složením vzala? Prý byla důsledkem výbuchy komety, v jejímž jádru se tato tekutina nacházela.

Území indického svazového státu Kerala při pohledu z vesmíru. Zdroj foto: NASA Earth Observatory images by Lauren Dauphin, using modified Copernicus Sentinel data (2018) processed by the European Space Agency and Landsat data from the U.S. Geological Survey, Public domain, via Wikimedia Commons
Území indického svazového státu Kerala při pohledu z vesmíru. Zdroj foto: NASA Earth Observatory images by Lauren Dauphin, using modified Copernicus Sentinel data (2018) processed by the European Space Agency and Landsat data from the U.S. Geological Survey, Public domain, via Wikimedia Commons

Od netopýrů k lišejníkům

Další teorie si ponechala výbuch komety, přidala však smutný příběh obřího hejna netopýrů. To bylo prý výbuchem komety zasaženo a doslova zmasakrováno… Proměnilo se v krvavý déšť.

Teorii o výbuchu komety potvrzovala některá svědectví očitých svědků, která hovořila o silném záblesku předcházejícímu krvavému dešti.

Vládní zpráva nejprve podporovala verzi výbuchu mimozemského tělesa, později se však úřady snažily prosadit teorii o tom, že rudou barvu deště způsobily spory specifického druhu lišejníkových řas.

Stát Kerala čelí často přívalovým srážkám. Zdroj foto: Liji Jinaraj from Kochi, India, CC BY-SA 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0>, via Wikimedia Commons
Stát Kerala čelí často přívalovým srážkám. Zdroj foto: Liji Jinaraj from Kochi, India, CC BY-SA 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0>, via Wikimedia Commons

Epilog

Finální zpráva zdůrazňovala, že v dešťové vodě nebyla zjištěna přítomnost žádného meteoritického, vulkanického nebo pouštního prachu. I přes tyto závěry část vědců nevylučuje, že krvavý déšť padající na indický stát Kerala byl kapalinou mimozemského původu.

Konzervativní výzkumníci však neustále vyzývají k hledání logických argumentů a teorií, které budou stát „pevně na zemi“. Doufejme, že příští déšť ve státě Kerala nezmění barvu na oranžovo-zelenou, to by byl teprve zmatek!

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 12.11.2026 1.6tis
Vypadají jako dílo obřího soustruhu, jenže vznikají dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. V džunglích Kostariky se nacházejí stovky téměř dokonale kulatých kamenných koulí, z nichž některé váží více než 20 tun. Kdo je vyrábí, jak dokáže opracovat tak obrovské balvany a proč je rozmísťuje do podivných sestav? Archeologové postupně odhalují jejich tajemství. Některé otázky však zůstávají otevřen
od 12.11.2026 1.7tis
Na naší planetě najdeme několik velmi známých anomálních zón. Bermudský trojúhelník je z nich asi nejpověstnější. Podobná oblast se nachází také v dnešním Rusku, konkrétně na hranicích Sverdlovské oblasti a Permského kraje. Tato anomální zóna dostala pojmenování M - trojúhelník, Molyobkinský trojúhelník či Permský trojúhelník. Rozprostírá se na levém břehu řeky Sylvy mezi obcemi Molyobka a Kam
od 11.11.2026 2.6tis
Americký senzibil a amatérský vědec Edgar Cayce se celý svůj život zabývá výzkumem zážitků blízké smrti. Zajímá ho zejména to, co se s člověkem děje poté, co zemře. Jeho teorii o oblastech posmrtného života a znovuzrození nyní po letech znovu rozebírají vědci. Jak podle Cayce vypadá posmrtný život? Může být na jeho teorii něco pravdy? Sp
od 11.11.2026 2.7tis
Zvoní. Příliš dlouhá hodina na jedné z amerických základních škol na Long Islandu právě skončila. Za bouřlivého jekotu svých spolužáků ze třídy vychází také zhruba osmiletý chlapec jménem Antonio.  „Jdeme si hrát na hřiště. Půjdeš s námi?“ zeptá se ho jeden z jeho kamarádů. „Hned jsem u vás,“ odvětí Antonio, ale místo toho se vydá na toaletu. Tam se posta
od 10.11.2026 3.2tis
Co když je možné přimět oblohu, aby pršelo přesně tehdy, kdy člověk potřebuje? Na počátku 20. století se taková představa nezdá být úplným šílenstvím. V době nadšení z technických vynálezů se objevují samozvaní meteorologové, kteří slibují ovládat počasí pomocí chemických směsí, dýmu a tajemných přístrojů. Charles Mallory Hatfield (1875–1958) není žádný univerzitní profesor ani uznávaný meteoro
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
21stoleti.cz
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
epochalnisvet.cz
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
historyplus.cz
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
Z letadla vystupuje urostlý, opálený muž. Vítá ho sám Heinrich Himmler. Zatímco Hitlerovi přiváží vedoucí výzkumné expedice z Tibetu psa a roucho duchovního, Himmler prahne po jiných darech…   Na téhle expedici mu hodně záleželo. Heinrich Himmler (1900–1945) si vzal totiž do hlavy, že Tibet je kolébkou árijské rasy. Teď bylo potřeba to jen dokázat. Proto si
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
epochaplus.cz
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz