17. listopadu 1981: Z neznámých příčin umírá tajuplný Karel Novák – muž bez minulosti, kterého objevili u Oravské Polhory.
Domů     Kerala 2001: Byl krvavý déšť mimozemského původu?
Kerala 2001: Byl krvavý déšť mimozemského původu?
od 27.5.2022
679
I běžný déšť je někdy mrzutostí. Což teprve ten krvavý! Zdroj foto: Dhruvaraj S from India, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons

Ačkoli od záhadné události, která je spojena s indickým státem Kerala, uběhlo již více let, oficiální závěry stále budí pochybnosti. Odkud se vzal krvavý déšť padající z nebes?

Území indického svazového státu Kerala při pohledu z vesmíru. Zdroj foto: NASA Earth Observatory images by Lauren Dauphin, using modified Copernicus Sentinel data (2018) processed by the European Space Agency and Landsat data from the U.S. Geological Survey, Public domain, via Wikimedia Commons Odkud padal krvavý dešť na stát Kerala? Z krvavých mraků? Zdroj foto: Binoyjsdk, Public domain, via Wikimedia Commons Stát Kerala čelí často přívalovým srážkám. Zdroj foto: Liji Jinaraj from Kochi, India, CC BY-SA 2.0 , via Wikimedia Commons I běžný déšť je někdy mrzutostí. Což teprve ten krvavý! Zdroj foto: Dhruvaraj S from India, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons

V červenci roku 2001 se malý svazový indický stát Kerala dostal do zpráv všech světových agentur. Silný liják měl totiž krvavou barvu. Vzniklou paniku se snažily utišit úřady, úplně se jim to však nepodařilo.

Odkud padal krvavý dešť na stát Kerala? Z krvavých mraků? Zdroj foto: Binoyjsdk, Public domain, via Wikimedia Commons
Odkud padal krvavý dešť na stát Kerala? Z krvavých mraků? Zdroj foto: Binoyjsdk, Public domain, via Wikimedia Commons

Superbuňky se tepla nebojí

Některé vědecké závěry analýzy tekutiny padající z nebe poukazovaly na možný mimozemský původ. Záhadná „dešťová“ voda například světélkovala. Testy rovněž ukázaly, že temně rudé zbarvení mají na svědomí podivné částečky připomínající buňky.

Neměly klasickou DNA, přesto se dokázaly množit. Dařilo se jim to i při teplotě 315 stupňů Celsia. Vědci začali spekulovat o možném mimozemském původu těchto superbuněk. Odkud se však tekutina s tímto podivným složením vzala? Prý byla důsledkem výbuchy komety, v jejímž jádru se tato tekutina nacházela.

Území indického svazového státu Kerala při pohledu z vesmíru. Zdroj foto: NASA Earth Observatory images by Lauren Dauphin, using modified Copernicus Sentinel data (2018) processed by the European Space Agency and Landsat data from the U.S. Geological Survey, Public domain, via Wikimedia Commons
Území indického svazového státu Kerala při pohledu z vesmíru. Zdroj foto: NASA Earth Observatory images by Lauren Dauphin, using modified Copernicus Sentinel data (2018) processed by the European Space Agency and Landsat data from the U.S. Geological Survey, Public domain, via Wikimedia Commons

Od netopýrů k lišejníkům

Další teorie si ponechala výbuch komety, přidala však smutný příběh obřího hejna netopýrů. To bylo prý výbuchem komety zasaženo a doslova zmasakrováno… Proměnilo se v krvavý déšť.

Teorii o výbuchu komety potvrzovala některá svědectví očitých svědků, která hovořila o silném záblesku předcházejícímu krvavému dešti.

Vládní zpráva nejprve podporovala verzi výbuchu mimozemského tělesa, později se však úřady snažily prosadit teorii o tom, že rudou barvu deště způsobily spory specifického druhu lišejníkových řas.

Stát Kerala čelí často přívalovým srážkám. Zdroj foto: Liji Jinaraj from Kochi, India, CC BY-SA 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0>, via Wikimedia Commons
Stát Kerala čelí často přívalovým srážkám. Zdroj foto: Liji Jinaraj from Kochi, India, CC BY-SA 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0>, via Wikimedia Commons

Epilog

Finální zpráva zdůrazňovala, že v dešťové vodě nebyla zjištěna přítomnost žádného meteoritického, vulkanického nebo pouštního prachu. I přes tyto závěry část vědců nevylučuje, že krvavý déšť padající na indický stát Kerala byl kapalinou mimozemského původu.

Konzervativní výzkumníci však neustále vyzývají k hledání logických argumentů a teorií, které budou stát „pevně na zemi“. Doufejme, že příští déšť ve státě Kerala nezmění barvu na oranžovo-zelenou, to by byl teprve zmatek!

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 16.11.2026 1.8tis
Legendy o záhadných vodních tvorech kolují po celém světě. Zatímco Britové vyprávějí o lochneské příšeře a Američané o tajemném Ogopogovi, také jižní Afrika má své vlastní vodní monstrum. Podle místních obyvatel se v tamních řekách ukrývá neznámý tvor, který svým vzhledem připomíná dávno vyhynulé pravěké dravce. Jde jen o další legendu předávanou z generace na generaci, nebo se pod hladino
od 15.11.2026 2.4tis
Představte si, že se uprostřed noci probudíte a slyšíte hluboké, nepříjemné dunění. Připomíná vzdálený dieselový motor, který nikdy nevypne. Projdete celý dům, otevřete okna, vyjdete ven, ale nikde nenajdete jeho původ. Ještě podivnější je, že ostatní členové domácnosti neslyší vůbec nic. Nejde přitom o ojedinělý zážitek. Podobné příběhy přicházejí z různých koutů světa a záhadný fenomén dostává j
od 14.11.2026 3.2tis
Jezero Vorota o délce 15 a šířce tří kilometrů leží v Jakutsku a navíc je propojeno se sousedními jezery. Je to právě Vorota odkud přicházejí svědectví členů vědecké výpravy. Expedice, které se na jezeře setkávají s neznámým tvorem, jsou nejméně tři, což svědectvím propůjčuje mnohem věrohodnější nádech. První takové setkání se odehrává 30. června roku 195
od 13.11.2026 3.1tis
New York ochromí série brutálních útoků a policie dlouhé měsíce marně pátrá po jejich pachateli. Když je David Berkowitz konečně dopaden, přijde s děsivým vysvětlením. Vraždit mu prý přikazoval démon, který promlouval skrze sousedova psa. Šlo o skutečné posednutí, nebo si chladnokrevný vrah jen připravoval cestu k léčebně? Mezi červencem 1976 a červen
od 12.11.2026 3.3tis
Vypadají jako dílo obřího soustruhu, jenže vznikají dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. V džunglích Kostariky se nacházejí stovky téměř dokonale kulatých kamenných koulí, z nichž některé váží více než 20 tun. Kdo je vyrábí, jak dokáže opracovat tak obrovské balvany a proč je rozmísťuje do podivných sestav? Archeologové postupně odhalují jejich tajemství. Některé otázky však zůstávají otevřen
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
epochalnisvet.cz
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex,
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
21stoleti.cz
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců - mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vy
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz