Valašský kníže a vládce Sedmihradska (Transylvánie) Vlad III. Dracula platí v Rumunsku za národního hrdinu. Je přísným křesťanem a zarputilým bojovníkem proti Osmanům. Svou zemi brání proti nájezdům výbojných Turků a národ ho za to miluje. Zároveň se ho ale také k smrti bojí…
![Byl skutečně Vlad III. tak krvelačný a obávaný, jak se traduje? Foto: archyde.com](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2020/10/1-3-768x384.jpg)
Ne nadarmo získal Vlad přízvisko Tepes, tedy Naražeč. Jeho oblíbeným trestem je totiž narážet válečné zajatce a zločince na kůly. K popravám si prý nechává prostírat stůl a při hodování pak sleduje, jak odsouzení v mukách pomalu umírají.
Jedna z legend dokonce mluví o tom, že při jedné popravě si nechá nalít krev popraveného a v ní si pak máčí chléb, který pojídá.
![Spisovatel Bram Stoker (na obr.) prý možná opisoval v díle jiného velikána literatury, Julese Vernea. Foto: Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2020/10/2-3-768x991.jpg)
OPISOVAL OD VERNEA?
Není stoprocentně prokázáno, že irský spisovatel Bram Stoker popsal ve svém slavném díle coby krvelačného upíra Drákulu právě sedmihradského vládce Vlada III. Určitě o něm však musel vědět alespoň něco málo, co mu posloužilo jako základní námět k jeho hororovému románu.
Dílo je napsáno jako deníkové zápisky a působí tím velice věrohodně. Mnozí fanoušci Stokerova románu se vydávají po stopách hraběte Drákuly, přičemž jim kniha slouží jako průvodce. A údajně velice přesný průvodce!
O to zarážející je fakt, že sám Stoker východní Evropu nikdy nenavštívil.
Právě proto se zřejmě také ozývají spekulace o tom, že jeho inspirací nebyl přímo kníže Vlad III. Dracula, ale dílo francouzského spisovatele Julese Verna (1828–1905) Tajemný hrad v Karpatech, který vyšel už v roce 1892. Je pravda, že Bram Stoker pečlivě studoval evropský folklór a také legendy o upírech.
Mohl se mu snad do rukou dostat i Vernův román a životopis Vlada III., jež pak sloučil do jednoho díla a vytvořil tak nesmrtelný fenomén krvelačného hraběte Drákuly a jeho tajemného hradu kdesi v hloubi transylvánských lesů?
Jana Trnobranská