V den své smrti prý učinil doktor Johannes Faust svým studentům univerzity v německém Wittenbergu neobyčejné prohlášení. Oznámil jim totiž, že již před mnoha lety prodal svou duši ďáblovi a že nyní se blíží okamžik, kdy tato smlouva dojde naplnění.

V noci se pak údajně otevřely Faustovy dveře a on křičel: „Vražda!“ Zdi i podlahu jeho pokoje našli druhý den potřísněné krví a znetvořené Faustovo tělo leželo na dvoře na kupce hnoje. Tak praví legenda…

Doktor Faust skutečně žil

Předlohou legendárního Fausta byl skutečně žijící doktor Georg (později Johannes) Faust (asi 1480-1540), který opravdu vyučoval na zmíněné univerzitě a navíc se zabýval věštěním a magií.

Podle pověsti se začal věnovat černé magii, díky níž si vykouzlil ďáblova služebníka Mefistofela. Výměnou za svoji duši dostal tak doktor Faust, známý též jako Faustus, od tohoto služebníka ďábla poznání a moc.

Když se přiblížil konec smlouvy, Mefistofeles Faustovi oznámil, že si pro něj přijde sám ďábel a odnese jej pryč. O skutečných podrobnostech smrti tohoto učitele však není nic konkrétního známo… Jak tomu tedy bylo doopravdy?

Faustovské legendy

Nicméně ať už se vše odehrávalo jakkoliv, faustovská legenda se po Evropě velmi rozšířila. Raný Faust byl představován jako arogantní šarlatán, který si svůj neblahý konec rozhodně zasloužil.

Později se však v podstatě stává tragickým hrdinou, například ve dvoudílném dramatu „Faust“, jehož autorem je německý básník a dramatik Johann Wolfgang Goethe.

Smržovský grimoár

Souvislost Fausta s naší zemí můžeme vysledovat například v takzvaném Smržovském grimoáru. Jedná se o starý spis, jenž obsahuje množství magických návodů, a to včetně rituálů černé magie.

Pochází z počátku 18. století a jedná se údajně o opis původního, staršího díla, jehož autorem prý může být právě Johann Georg Faust. Rukopis byl nalezen ve 20. letech 20. století na půdě dnes již neexistujícího Lučního mlýna ve Smržovce v Jizerských horách.