Voynichův rukopis, objevený v roce 1912 americkým obchodníkem s knihami Wilfridem Voynichem, představuje jeden z největších kryptografických a lingvistických rébusů historie. Kniha o 240 stranách, psaná neznámým písmem a plná ilustrací neexistujících rostlin, podivných astronomických diagramů a anatomických kreseb, je podle radiokarbonového datování datována do let 1404–1438. [caption id="attac

V obci Bobrová v okrese Žďár nad Sázavou se v březnu roku 2006 stane něco neuvěřitelného. Neviditelná neznámá síla během jediné noci doslova zdemoluje vybavení jednoho z místních domů. Před očima jeho obyvatel, sousedů i hasičů, praskají okenní tabulky, puká nádobí, nábytek se kácí k zemi a oblečení se ocitá v plamenech. Události, které následovaly, okam

Lidé pohřbení zaživa, zjevení přízraků či pohanských démonů, to je jen krátký výčet temných legend, které se vážou ke kostelíku sv. Mořice a nedalekému hřbitovu na vrchu Mouřenec. Záhadologové jsou přesvědčeni, že se zdejšími nadpřirozenými silami si není radno zahrávat. Šumavské pověsti jsou často velmi neveselé. Výjimkou není ani sbírka lege

Karlovo náměstí nebylo vždy půvabné tak jako dnes, ale pusté a blátivé a využívalo se také jako tržiště. Proto se až do 19. století nazývalo Dobytčí trh. A právě zde se mělo odehrát v roce 1571 příšerné noční zjevení! O horké červencové noci roku 1571 spí obyvatelé Prahy spánkem spravedlivých. Ten je však okolo půlnoci narušen obrovským hřmote

V místnosti cinká sklo a halasí výkřiky podnapilých třeboňských mladíků. „Jestli přijde, já ji tákhle obejmu,“ zvedne se ze židle jeden z nich, budoucí právník, a názorně předvádí vroucí objetí. „Bude moje nevěsta,“ ušklíbá se a naznačuje polibek.  Jeho dva kamarádi, kteří sedí u stolu, se hlasitě smějí. „Bílá paní, přijď za námi, ať se s tebou potěšíme,“

Vysoko nad Louňovicemi pod Blaníkem se zvedá Velký Blaník, hora opředená tajemstvím a starými legendami. Po generace se zde vyprávějí příběhy o spících rytířích, nevysvětlitelných jevech i lidech, kteří se do blanických lesů vydali a vrátili se změnění — nebo se nevrátili vůbec. V Blaníku se mísí historie s lidovou vírou a právě na jejich rozhraní vznikaj

Na Staroměstském náměstí se shromažďují davy, hodiny odbíjejí a apoštolové se dávají do pohybu. Pražský orloj tiká už více než šest století a spolu s ním i jedna z největších českých legend. Kdo ho skutečně postavil? A skončil jeho tvůrce opravdu oslepený, aby už nikdy nic podobného nevytvořil? Historici zvedají obočí, vypravěči se usmívají a legenda žije dál. „Tohle dílo nemohl vytvořit jeden

Díky bezhvězdné noci není vidět takřka ani na krok. Partička trampů, tábořící nedaleko Dyje, uhasí oheň a odebere se do stanů. Hukot nedaleké řeky však krátce nato přehluší jakési výkřiky. „Pomoc, pomoc!“ jako kdyby někdo volal. Když však trampové přiběhnou ke břehu, nikoho nespatří. Skutečně se v místě zjevují přízraky utonulých dětí? Chladná tma se rozl

Beskydy a Šumava patří k nejkrásnějším, ale zároveň nejzrádnějším místům české krajiny. Každý rok se zde ztratí lidé, jejichž osudy mají podle statistik racionální vysvětlení v počasí, terénu či zdravotních komplikacích. Přesto některé případy, které zůstaly bez jasného závěru, živí staré pověsti o lesních pánech, bludných světlech a záhadách ukrytých v mlze hor. [caption id="attachment_161332"

V temných časech třicetileté války se odehrával příběh, jehož protagonistkou byla mladičká věštkyně Kristina Poniatowská (1610-1644), dcera polského šlechtice, jenž byl zároveň knězem Jednoty bratrské. Jako osmnáctiletá dokonce adresovala dopis slavnému vojevůdci Albrechtovi z Valdštejna (1583-1634). Co bylo jeho obsahem? Poniatowská ctižádostivého