Je neuvěřitelné, že dávná astronomická observatoř stará 3800 let tak dlouho unikala naší pozornosti. Řeč je o archeologické lokalitě Kokino v Severní Makedonii. Nešlo ale jen o místo pozorování dějů na obloze.

Byl to zároveň významný posvátný okrsek uctívačů Slunce. Jaké tajemné obřady se zde odehrávaly? Tekla zde i lidská krev?

Megalitická observatoř Kokino byla objevena náhodou v roce 2001. Jedná se o jednu z nejstarších astronomických observatoří na světě.

Archeologické naleziště, které se okamžitě stalo vědeckou senzací, se nachází v nadmořské výšce 1000 metrů, na vrcholu kopce vulkanického původu.

Zemědělství i politika

Podrobné výzkumy odhalily, že observatoř sloužila vyspělé civilizaci doby bronzové hned dvojím způsobem. Primárně pomáhala určovat podle astronomického kalendáře časové úseky důležité pro zemědělství.

Vědci ale byli v šoku, když zjistili, že jistým trikem legitimizovala i postavení místních vládnoucích elit. Ano, šlo i o politiku a ovládání druhých. Objevena byla totiž kamenná křesla. Jedno z nich bylo přesně orientováno vůči štěrbině mezi kamennými bloky. Z jakého důvodu?

Ten, kdo se do křesla posadil ve správný čas, prokázal svůj vztah se slunečním božstvem. Sluneční paprsek prošel štěrbinou a nasvětlil, doslova pozlatil vládcovu tvář. Odehrávaly se zde i další rituály? Určitě.

Důkazem byl i nález velkého množství zvířecích kostí. A co lidské oběti?

Oběti pro sluneční božstvo

Podezření, že by v lokalitě Kokino mohli být slunečnímu božstvu obětováni i lidé, pramení ze znalostí slunečních kultů v jiných částech světa. Vzpomeňme například na Aztéky, kteří doslova krmili boha Slunce krví a masem lidských obětí.

Bylo tomu tak i v posvátném okrsku Kokino? Archeologové nesouhlasně vrtí hlavou. Sluneční kulty v Evropě prý nebyly krvavé, máme-li tím na mysli obětování lidí. Jako obětiny postačovala zvířata.

Symbolickou nutnost lidských obětí pak dostatečně saturovaly figurky lidských postav, které zde byly rovněž nalezeny. Žádné krvavé obřady, které známe u Aztéků, se zde nekonaly.

Podle některých paleoastronautických spekulací fungovala observatoř Kokino i jako kosmický navigační maják pro kontakt s mimozemskými civilizacemi.

Pokud tomu tak bylo, pak fakt, že Kokino nebylo místem praktikování lidských obětí, postavilo mladé lidstvo teprve se deroucí z kolébky doby bronzové ve vesmíru do celkem pozitivního mírumilovného světla, co říkáte?! Ovšem, pak se pozornost „těch nahoře“ upřela na Aztéky a bylo po všem…