Těžko by dnes někdo hledal na místě bývalé obce Skoky kdysi jedno z nejslavnějších mariánských poutních míst u nás. Vždyť se tu na procesích a poutích scházelo přes 40 000 lidí ročně. Dnes tu zbyl jen monument bývalého honosného chrámu. Skoky se nachází v oblasti Žlutic na západě Čech. Kolem roku 1900 měla obec 27 domů a na 150 obyvatel. Kromě kostela měla

Šemnická skála stojí na severovýchodním výběžku Slavkovského lesa nedaleko Karlových Varů. Tvoří výraznou dominantu této oblasti a je součástí rezervace Olšová vrata. Dříve se také Šemnické skále někdy říkalo Panenský skok. Panenský skok byl připomínkou dávné události, které se zde měla odehrát. Na nedalekém hradě Andělská hora ve středověku vládl svým poddaným neomezeně jeho krutý majitel. Pr

Ještě před třiceti lety se jmenuje Chlum nad Ohří. Teprve po pádu totality se může vrátit ke svému původnímu jménu. Chlum Svaté Máří je město, ale především známé poutní místo v okrese Sokolov. Proč je však zdejší kostel zasvěcen hned dvěma patronkám najednou?! Nynější barokní poutní areál je postaven na sklonku 17. stol. podle návrhu uznávaného stavitele a architekta Kryštofa Diezenhofera (165

V sousedství nádherného zámeckého parku v Ostrově nad Ohří leží takzvaný Svatý okresek s několika sakrálními stavbami. Je to především piaristický klášter s kostelem a dvě kaple. Jednu z nich, kapli Panny Marie Einsiedelnské, nechala postavit jako dík za uzdravení svého syna markraběnka Františka Sibyla Augusta. Kaple vznikala v letech 1709–1710. Jde o kopii kaple ve švýcarském poutním místě Ei

Kamenné kříže, nazývané kříži smírčími, patří k nejtajemnějším památkám, na které může člověk v krajině narazit. Na otázku po jejich původu existuje více odpovědí, které se shodují snad v jediném, totiž že jde o památky velmi staré. Často pocházejí až z 12. či 13. století. Jaký je jejich smysl? Nejčastěji připomínají něčí násilnou nebo nepřirozenou smrt. Byly totiž tvořeny jako součást smíření

Žluticko je tichý kout Karlovarského kraje, nedotčený vlivem průmyslu, ale zato s krásnou a divokou přírodou. A právě mezi městy Žlutice a Manětín se do dálky vypíná dominanta – stolová hora Vladař. A tak prakticky až do počátku 21. století zůstával Vladař bez většího odborného zájmu, jen s náhodnými nálezy amatérských hledačů pokladů. Vědělo se jen o husitské historii, kdy byl v roce 1421 na jeho

Kdysi, a není to zase tak dávno, něco kolem 60 let, to zmizelo v našem pohraničí celé město. Sice se nepropadlo do země jako v některých pověstech, ale zůstalo po něm jen několik zbytků zdí. Jde o město Doupov, které se rozkládalo mezi Karlovými Vary a Kadaní, na dně jícnu bývalé sopky. Před válkou město čítalo asi 250 domů, mělo několik kostelů, škol i gymnázium, továrnu či vlakové nádraží. N

Pokud uslyšíte název obce Bečov nad Teplou, jistě se vám okamžitě vybaví zámek a hrad stejného jména, jenž proslul dramatickým příběhem hledání ukrytého pokladu. Lze na něm totiž spatřit unikát evropského významu, relikviář sv. Maura, druhá nejcennější památka našeho státu, hned po korunovačních klenotech. Drama jeho nálezu si nezadá s napínavou detektivkou, to je však jiný příběh. Ale také v

Skálu plnou pravidelných děr je možné nalézt v okrese Karlovy Vary u obce Dubina. Již na první pohled je zřejmé, že je nevytvořila lidská ruka a také, k čemu by pro lidi byly takové malé jeskyňky dobré. A tak není divu, že tento útvar získal název „Skalky skřítků“. Dokonce některé sluje mají i svá jména, jako je například jeskyně Šmudlova, Štístkova, Prófova, Stydlínova, či Kejchalova. Jeskyňk

Na dlouhých pět staletí zmizel legendami opředený kostel sv. Mikuláše z povrchu zemského a také z paměti lidí. Zbytky stavby ze 13. století objevili amatérští archeologové až v roce 1998 díky vichřici, která způsobila rozsáhlý polom a odkryla základy kostela. Zvláštností je, že tento kostel byl postaven osamocen v lesích na úpatí hory Krudum, tedy na místě, kde měla stát také keltská tvrz, těži