Historie osídlení Litvy sahá až do období před deseti tisíci lety. První písemná zmínka o této zemi však pochází teprve z roku 1009. Tento region se až do začátku 14. století bránil přijetí křesťanství. Je to snad důvod pro vznik teorie, že Litevci jsou potomky Římanů, a to z pohanských časů? Teorie, že Litevci mohou svůj původ odvozovat od Římanů,

Nazývat zalesněnou písečnou dunu horou, bylo by jistě nepřiměřenou nadsázkou. V případě označení „vrch“ však chybu neuděláme, navíc jsme v rovinaté Litvě. Ostatně, nejde o nadmořskou výšku pouhých 42 metrů nad hladinou moře. Proslulost tohoto místa dokládá až celý název – Vrch čarodějnic! Toto pradávné rituální místo se nachází na úzké písečné kose

Když se před časem ukázalo, že mě čeká několikatýdenní cesta po pobaltských republikách, okamžitě jsem věděl, že na jedno místo se musím bezpodmínečně a za každých okolností vypravit. Tím místem je legendární litevská Hora křížů. Místo s neopakovatelnou atmosférou a tajemnou pověstí. Místo, kde se – alespoň podle místních – plní přání. Každý cestovatel,

Člověk, který se při návštěvě Litvy náhodou octne poblíž města Šiauliai, na to rozhodně nikdy nezapomene. Asi 12 kilometrů na sever od města se totiž vypíná pahorek, na jehož vrcholu stojí tisíce a tisíce křížů. Na uměle vytvořeném vrcholku, který navštívil dokonce samotný papež Jan Pavel II., jich dnes je více než sto tisíc! Místo je posvátné pro všechny litevské poutníky a sjíždí se k němu vě

Podivné případy, kdy je jeden člověk prokazatelně pozorován na dvou místech zároveň, se týkají zejména křesťanských světců, u nichž je takový jev považován za jeden ze jejich zázraků. Bilokace jsou ale schopni i zcela obyčejní lidé. Jednou z nich je litevská učitelka Emilia Sagée. Emilia Sagée učila na dívčí škole. Na pr

Hora křížů je umělý pahorek, který se nachází asi 11 km na severovýchod od centra litevského krajského města Šiauliai. K vidění zde jsou statisíce křížů, všech druhů i velikostí. Podle archeologických nálezů stál ve 14. století v blízkosti dnešního pahorku hrad livonských rytířů. První kříže zde pak byly vztyčeny v první polovině 19. století, a to na památku obětí polských povstání z roku 1831.