Rytíř Raimondin skousne ret. Tohle se neposlouchá dobře. „Přísahal jsem, že v sobotu ji nebudu navštěvovat,“ vysvětluje bratrovi, proč odmítá navštívit manželku, krásnou Meluzínu. „Jsi hlupák. Říkám ti: Podvádí tě!“, nedá se odbýt sourozenec.

Rytíř tak poruší svou slib a vejde do komnat své vyvolené. Ta má ale místo nohou ohavný hadí ocas!

Zdrcena porušením přísahy odlétá. Za sebou nechává manžela, syny i jeden z největších středověkých francouzských hradů, Lusignan. Ten dnes najdete v rozvalinách, a to ještě silné slovo. A někdy se tu prý Meluzína zjevuje…

A co Čechy? Nechcete?

Tento příběh sepíše Jan z Arrrasu (1392–1394). Podle něj jsou Lucemburkové právě linií pocházející ze synů víly Meluzíny. A jak je to doopravdy?

Reálnou zakladatelkou rodu je ovdovělá hraběnka Ermesinda (asi 1186–1247) a její nový choť, taktéž ovdovělý Walram III. Limburský (1180–1226).

Původní državou je malé lucemburské hrabství na západní hranici Svaté říše římské, kde dnes leží Lucembursko a stejnojmenná belgická provincie.

Málokdo by hádal, že jim bude stačit něco málo přes jedno století, aby získali říšskou korunu a poté i převzali puštěné otěže moci po Přemyslovcích.

Velká radost, velké zklamání

Davy jásají, víno a pivo teče proudem. Zdá se, že konečně nastane pořádek! Dne 7. únor 1311 probíhá slavnostní korunovace. Na český trůn usedá nový král, již desátý! Navíc si o rok dříve bere za ženu Elišku Přemyslovnu (1292–1330).

Jan Lucemburský (1296–1346) ale Čechům mnoho důvodů k radosti nedá. Jsou pro něj jen odrazovým můstkem k evropské politice a jezdí si k nám v podstatě jen pro peníze. Manželství se začíná bortit a přerůstat v mocenskou válku.

I přes to se královskému páru narodí třetí dítě – chlapec a budoucí dědic trůnu, Václav, který na trůn usedne jako Karel IV. (1316–1378). Matčinu vizi obnovy českého království dotáhne dál, než si kdy jen dokázala představit.

Proklatá neplodnost

11. Tolik dětí bude mít Karel IV. Ožení se čtyřikrát a všechna manželství jsou harmonická. A to včetně toho posledního, s Alžbětou Pomořanskou (1346/1347–1393). V době sňatku je jí jen 16 let – a králi 47! Ze všech potomků nejvíc vyniknou dva:

Dědic koruny a syn Anny Svídnické (1339–1362), Václav IV. (1361–1419), a jeho nenáviděný nevlastní bratr Zikmund (1368–1437), jehož matkou je Alžběta. Zdá se, že o budoucnost dynastie je postaráno. Někteří chlapci ale zemřou v dětském věku.

A lucemburským rodem obchází neplodnost. Padne na Václava IV. Za 41 let jeho vlády nemá jediné dítě a jeho nevlastní bratři mají jen dceru. Rod vymírá po meči, ale lucemburská krev se díky dcerám dostane do takřka všech hlavních evropských rodů…