Skip to content

Měsíční šachta na Slovensku: V čem tkví její záhada?

Pokud se mluvilo ve světě o tzv. „Měsíční šachtě“, tak se nejedná o nějaký útvar na Měsíci obíhající naši planetu. Ale jde o jakousi záhadnou jeskyni ve tvaru srpku měsíce, nacházející se kdesi na Slovensku.

Ta dosud nebyla od konce druhé světové války znovu nalezena a její tajemství dál čeká na vysvětlení.

JAK TO ZAČALO?

Byl říjen roku 1944 a na území Slovenska se vedla partyzánská válka proti německým ozbrojeným silám. Šlo o tzv. Slovenské povstání, ve kterém se angažovaly oba naše národy, Slováci i Češi. Jeden partyzánský oddíl vedl tehdy Antonín Horák v hodnosti kapitána. Při jedné přestřelce byl ještě se dvěma spolubojovníky raněn a zůstali ležet v příkopu. Zde je nalezl místní pastevec a zprostředkoval jim úkryt v jakési krasové jeskyni. Kapitán měl zřejmě jen otřes mozku, ale jeden z trojice byl vážněji poraněn.

Pastevec je důrazně žádal, aby dál v jeskyni nepátrali a zamaskoval vstup. Antonín Horák však myslel na možnost zásobení a snažil se prozkoumat jeskyni, jestli tam nenajde nějakou ukrytou zvěř. Dostal se úzkou průrvou dál a tak narazil na onu záhadnou jeskyni či šachtu.

JAK JESKYNĚ VYPADALA?

Na rozdíl od přední jeskyně, tato prostora byla zcela neobvyklá. K dispozici měl jen provizorní louč, polní lopatku a zbraň. Vzhledem k nedostatečnému osvětlení sice nezjistil výšku místa, ale zato stěny byly naprosto fascinující.

Byly kolmé a z neznámé hladké látky, podobné sklu. Kapitánovi se nepodařilo odseknout ani kousek povrchu a také výstřel s povrchem stěny nic nezmohl. Podlahu tvořila běžná zemina, která sem zřejmě kdysi napadala z povrchu.

Pod touto podlahou stěna pokračovala vodorovným vroubkováním. V půdě objevil i jakousi lebku, ze které odlomil dva zuby a uschoval je. Podle pozdější analýzy mělo jít o pozůstatky medvěda jeskynního, který vymřel asi před 25 tisíci léty.

To umožňuje alespoň orientačně určit stáří jeskyně a skutečnost, že v té době byla nahoře otevřená a zvíře do ní spadlo.

O svém objevu neinformoval ani své dva obyvatele, ale ani pastevce při další návštěvě. Vše si ale poznamenával do notýsku. Když asi po 6 dnech jeden ze zraněných zemřel, nebyl důvod zde zůstávat a zbylí bojovníci se vydali směrem na Košice.

Půdorys šachty FOTO: Wikimedia Commons
DALŠÍ OSUD ANTONÍNA HORÁKA

Po válce se odstěhoval nejdříve do Francie a následně do Spojených států, do města Pueblo v Coloradu, kde měl restauraci. Když v roce 1965 Horák uveřejnil článek v časopise National Speleological Society News o svém pobytu v neznámé jeskyni, mělo jít jen o zajímavost z tohoto oboru.

Ale vzbudil pozornost badatele Teda Philipse a společně s profesorem Josefem Hynkem a všichni tři plánovali návštěvu Slovenska. Ale politické situace v tehdejším Československu tuto cestu neumožnila.

V roce 1972 záhadu Měsíční šachty zařadil spisovatel Jacques Bergier do své publikace „Kniha nevysvětlitelného“. V roce 1975 se měl setkat s Horákem francouzský badatel André Estival. Tomu prý Horák předat část materiálu vztahující se k jeskyni, to asi rok před svou smrtí.

Deník Antonína Horáka také obsahoval řadu náčrtů, ale protože šlo o válečné období, nebyly blíže specifikovány žádné záchytné body, které by mohly vést k nalezení šachty.

V jeho deníku je jen obecně zmíněno pohoří Tater, snad někde mezi Ždárem, Lubochní či obcí Plaveč. Ale jiné odkazy zcela chybí.

Krajina v okolí jeskyně podle A. Horáka FOTO: Wikimedia Commons

Z domácího výzkumu, který od roku 1982 provádělo Muzeum slovenského krasu a ochrany přírody, vyplynulo, že se řada indicií nejspíše neshoduje. Ať šlo o území bojů, počasí, pastevce apod. Ale prý mohlo jít i o určité úmyslné zavádění autora, aby jeskyně nebyla objevena laickou veřejností.

Další pátrání jak specialistů, tak amatérů, přineslo řadu poznatků, ale k objevení jeskyně nevedlo. Byly využity i snímky povrchu a jeho vegetace. Možná místa nálezu jsou například ve východoslovenském pohoří Bachureň, kde je tektonický zlom a nad místem roste jiná vegetace – ve tvaru srpku měsíce.

Nebo v Belianských Tatrách u obce Ždiar byl objeven úzký vstup do podzemí, ale jeho pokračování je již zavaleno.

V roce 2019 se na základě satelitních map vypravil výzkumník E. Vojtek na severní stranu hory Kráľova hoľa v Nízkých Tatrách, kde vytipoval místo ve tvaru dvou půlměsíců. Ale nedostal povolení ke vstupu.

Takových možných míst byla samozřejmě celá řada.

RŮZNÉ HYPOTÉZY VZNIKU ŠACHTY

Některým vědcům i lovcům záhad nedá spát také možný vznik jeskyně podivuhodného vzhledu a vlastností. Serióznější hypotézy mluví o zlomu zemských desek, jejich tření, o průduchu bývalé sopky, nebo o starém měděném lomu apod.

Ty nejodvážnější zase uvažují například o soustavě skleněných tunelů, které prý existují na pomezí Slovenska a Polska, až k těm, které počítají s činností mimozemšťanů. Nebo také s existencí podzemního světa s jeho obyvateli.

Tento bájný svět často hledali za války němečtí fašisté a okultisté.

Ať už jsou názory jakékoliv, pořád ještě existuje možnost, že jeskyně zmíněná Antonínem Horákem může být jednou objevena. Škoda, že se mu tenkrát nepodařilo získat vzorek neznámého nesmírně tvrdého a lesklého povrchu, byli bychom v pátrání jistě dál.

Foto: Wikimedia Commons
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články