Když se řekne město duchů, člověka napadnou opuštěné dřevěné stavby na americkém západě nebo chátrající paneláky u Černobylu. Jedno takové ale mají i v Kanadě – jmenuje se Wayne (Alberta) a dokonce tu i straší.

Ještě na počátku 20. století tu bydlelo až 2500 lidí, kteří tu žili a pracovali v některém z uhelných dolů v okolí.

Teď jich tu žije jen 28 a z kdysi rušného městečka zbyly jen rozpadající se domky horníků a stále fungující bar The Last Chance Saloon a hotel Rosedeer, kde můžou znavení turisté složit hlavu.

I policie se sem bála jezdit

Práce v dolech, ani život ve Wayne nebyl pro žádné měkoty – už někdy ve 20. letech minulého století se mezi horníky v saloonu strhla taková rvačka, že místo překřtili na „Kýbl krve“.

Ostatně ve zdech jsou dodnes díry po kulkách, to když chtěl někdo odejít bez placení.

Pamětníci vzpomínají, že Wayne bylo vždy izolované od zbytku světa a mělo vlastní zákony.

„Pokud tu byly nějaké problémy, policisté sem do údolí jen neradi jezdili, protože nevěřili, neměli žádnou jistotu, že se z Wayne dostanou živí,“ vzpomíná Lothar Malmberg.

I když možná to bylo i tím, že silnice, kterou tu ve 20. letech postavili z 10 kilometrů vzdáleného městečka Drumheller byla dost zrádná.

Duchové kouří dýmku

Když se doly začaly jeden po druhém zavírat, lidé se stěhovali za prací a městečko pustlo. Někdo odtud ale odejít nechce. „Pořád tu jsou všechny možné druhy energie a my je tu neustále cítíme,“ vypráví majitel hotelu a saloonu Dave Arsenault.

„Tak třeba tabák do dýmky – pořád to občas cítím v místnosti, kde býval kulečník,“ popisuje Arsenault, jak se duchové projevují, a vypráví, že občas něco (nebo někoho?) zahlédne koutkem oka, ale když se otočí, nevidí nic zvláštního.

Jindy jsou tu slyšet kroky, které nikomu nepatří.