15. listopadu 1997: Obyvatelé Seattlu pozorují na nebi zvláštní tělesa vydávající silné světlo. Jde o ruské družice?
Domů     Na Zemi každoročně spadne 5200 tun mimozemského materiálu!
Na Zemi každoročně spadne 5200 tun mimozemského materiálu!
od 15.5.2021
5.7tis
Částice vesmírného prachu, foto Amara / Creative Commons / CC BY 1.0
29
SDÍLENÍ
5.7tis
ZOBRAZENÍ

Nově publikovaná zpráva odhaluje výsledky dvacetileté práce vědců, kteří v Antarktidě pozorovali a sbírali mimozemské částice. Podle jejich závěrů je planeta každoročně bombardována tisíci tun materiálu z vnějšího vesmíru.

Částice vesmírného prachu, foto Amara / Creative Commons / CC BY 1.0 Vědecká stanice Concordia, foto Stephen Hudson / Creative Commons / Voné dílo Mikroskopický snímek kosmických sferulí, Shaw Street / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 Většina částic k Zemi dorazila od Jupitera, foto NASA / Creative Commons / Volné dílo

V novém vydání vědeckého časopisu Earth and Planetary Science Letters byly publikovány výsledky dlouhodobé studie mezinárodního výzkumného týmu, který dlouhá dvě desetiletí poblíž francouzsko-italské polární stanice Concordia v centrální Antarktidě prováděl sběr mimozemských částic.

Již dříve byly mikrometeority a částice vesmírného prachu nacházeny například v hlubokomořských sedimentech, na pouštích, v sedimentárních horninách i polárních ledových oblastech. Dlouho ale chybí ucelený výzkum těchto částic. Jejich původ, velikost a objem spadu jsou proto předmětem debat.

Vědecká stanice Concordia, foto Stephen Hudson / Creative Commons / Voné dílo
Vědecká stanice Concordia, foto Stephen Hudson / Creative Commons / Voné dílo

VESMÍR POD MIKROSKOPEM

Nyní tým vedený Julienem Rojasem z pařížské výzkumné univerzity přináší odpovědi. Dóm C, jeden z vrcholů antarktického ledového štítu, pro tuto studii činnost poskytuje téměř dokonalé podmínky.

„Dóm C je ideálním místem sběru díky nízké akumulaci sněhu a téměř absenci pozemského prachu,“ vysvětlují vědci.

Ti za posledních dvacet let provedli několik nezávislých sběrů extrémně čistých vzorků antarktického sněhu, které následně analyzovali pomocí elektronového mikroskopu.

Celkem se jim podařilo identifikovat 1280 neroztavených mikrometeoritů a 808 kosmických sferulí, miniaturních kuliček o průměru 30 až 350 mikrometrů.

Mikroskopický snímek kosmických sferulí, Shaw Street / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Mikroskopický snímek kosmických sferulí, Shaw Street / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

PRACH Z JUPITERA

Z objemu zachycených částic vědci rovněž vypočítávají, že celkem k Zemi před vstupem do atmosféry ročně dorazí asi 15000 tun kosmického prachu. Aniž bychom si čehokoliv všimli, na povrch planety každý rok dopadá 5200 tun maličkých vesmírných částic.

Vědci tvrdí, že jejich měření objemu mimozemských částic na Zemi jsou důležitou odpovědí na mnoho astrofyzikách a geofyzikálních problémů, protože tyto vesmírné horniny mohly na planetu přinést mnoho prvků. Týmu se dokonce podařilo vystopovat, odkud většina tohoto materiálu pochází.

„Naše numerické simulace naznačují, že většina mikrometeoritů a kosmických sferulí pochází z komet z okolí Jupitera a menší část z hlavního pásu asteroidů,“ stojí ve zprávě. Tato nová zjištění však nabízejí hned několik dalších otázek.

Kolik pozemských materiálů ve skutečnosti na planetu přišlo z vnějšího vesmíru? A mohl právě tento spad být klíčem pro vznik života na Zemi?

Většina částic k Zemi dorazila od Jupitera, foto NASA / Creative Commons / Volné dílo
Většina částic k Zemi dorazila od Jupitera, foto NASA / Creative Commons / Volné dílo
Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Lokalita:
Související články
od 15.11.2026 762
Představte si, že se uprostřed noci probudíte a slyšíte hluboké, nepříjemné dunění. Připomíná vzdálený dieselový motor, který nikdy nevypne. Projdete celý dům, otevřete okna, vyjdete ven, ale nikde nenajdete jeho původ. Ještě podivnější je, že ostatní členové domácnosti neslyší vůbec nic. Nejde přitom o ojedinělý zážitek. Podobné příběhy přicházejí z různých koutů světa a záhadný fenomén dostává j
od 14.11.2026 2.2tis
Jezero Vorota o délce 15 a šířce tří kilometrů leží v Jakutsku a navíc je propojeno se sousedními jezery. Je to právě Vorota odkud přicházejí svědectví členů vědecké výpravy. Expedice, které se na jezeře setkávají s neznámým tvorem, jsou nejméně tři, což svědectvím propůjčuje mnohem věrohodnější nádech. První takové setkání se odehrává 30. června roku 195
od 13.11.2026 2.6tis
New York ochromí série brutálních útoků a policie dlouhé měsíce marně pátrá po jejich pachateli. Když je David Berkowitz konečně dopaden, přijde s děsivým vysvětlením. Vraždit mu prý přikazoval démon, který promlouval skrze sousedova psa. Šlo o skutečné posednutí, nebo si chladnokrevný vrah jen připravoval cestu k léčebně? Mezi červencem 1976 a červen
od 12.11.2026 3.1tis
Vypadají jako dílo obřího soustruhu, jenže vznikají dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. V džunglích Kostariky se nacházejí stovky téměř dokonale kulatých kamenných koulí, z nichž některé váží více než 20 tun. Kdo je vyrábí, jak dokáže opracovat tak obrovské balvany a proč je rozmísťuje do podivných sestav? Archeologové postupně odhalují jejich tajemství. Některé otázky však zůstávají otevřen
od 12.11.2026 3.2tis
Na naší planetě najdeme několik velmi známých anomálních zón. Bermudský trojúhelník je z nich asi nejpověstnější. Podobná oblast se nachází také v dnešním Rusku, konkrétně na hranicích Sverdlovské oblasti a Permského kraje. Tato anomální zóna dostala pojmenování M - trojúhelník, Molyobkinský trojúhelník či Permský trojúhelník. Rozprostírá se na levém břehu řeky Sylvy mezi obcemi Molyobka a Kam
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
epochaplus.cz
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl
Nemoc, kterou už Američané porazili, se vrací. USA hlásí přes 5 400 případů spalniček
21stoleti.cz
Nemoc, kterou už Američané porazili, se vrací. USA hlásí přes 5 400 případů spalniček
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyž
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
epochalnisvet.cz
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku?
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz