19. září 1936: V honosném sídle Raynham Hall v britském Norfolku pořídí fotograf magazínu Country Life Hubert Provand asi nejznámější snímek ducha všech dob.
Domů     Na Zemi každoročně spadne 5200 tun mimozemského materiálu!
Na Zemi každoročně spadne 5200 tun mimozemského materiálu!
od 15.5.2021
5.7tis
Částice vesmírného prachu, foto Amara / Creative Commons / CC BY 1.0

Nově publikovaná zpráva odhaluje výsledky dvacetileté práce vědců, kteří v Antarktidě pozorovali a sbírali mimozemské částice. Podle jejich závěrů je planeta každoročně bombardována tisíci tun materiálu z vnějšího vesmíru.

Částice vesmírného prachu, foto Amara / Creative Commons / CC BY 1.0 Vědecká stanice Concordia, foto Stephen Hudson / Creative Commons / Voné dílo Mikroskopický snímek kosmických sferulí, Shaw Street / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 Většina částic k Zemi dorazila od Jupitera, foto NASA / Creative Commons / Volné dílo

V novém vydání vědeckého časopisu Earth and Planetary Science Letters byly publikovány výsledky dlouhodobé studie mezinárodního výzkumného týmu, který dlouhá dvě desetiletí poblíž francouzsko-italské polární stanice Concordia v centrální Antarktidě prováděl sběr mimozemských částic.

Již dříve byly mikrometeority a částice vesmírného prachu nacházeny například v hlubokomořských sedimentech, na pouštích, v sedimentárních horninách i polárních ledových oblastech. Dlouho ale chybí ucelený výzkum těchto částic. Jejich původ, velikost a objem spadu jsou proto předmětem debat.

Vědecká stanice Concordia, foto Stephen Hudson / Creative Commons / Voné dílo
Vědecká stanice Concordia, foto Stephen Hudson / Creative Commons / Voné dílo

VESMÍR POD MIKROSKOPEM

Nyní tým vedený Julienem Rojasem z pařížské výzkumné univerzity přináší odpovědi. Dóm C, jeden z vrcholů antarktického ledového štítu, pro tuto studii činnost poskytuje téměř dokonalé podmínky.

„Dóm C je ideálním místem sběru díky nízké akumulaci sněhu a téměř absenci pozemského prachu,“ vysvětlují vědci.

Ti za posledních dvacet let provedli několik nezávislých sběrů extrémně čistých vzorků antarktického sněhu, které následně analyzovali pomocí elektronového mikroskopu.

Celkem se jim podařilo identifikovat 1280 neroztavených mikrometeoritů a 808 kosmických sferulí, miniaturních kuliček o průměru 30 až 350 mikrometrů.

Mikroskopický snímek kosmických sferulí, Shaw Street / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Mikroskopický snímek kosmických sferulí, Shaw Street / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

PRACH Z JUPITERA

Z objemu zachycených částic vědci rovněž vypočítávají, že celkem k Zemi před vstupem do atmosféry ročně dorazí asi 15000 tun kosmického prachu. Aniž bychom si čehokoliv všimli, na povrch planety každý rok dopadá 5200 tun maličkých vesmírných částic.

Vědci tvrdí, že jejich měření objemu mimozemských částic na Zemi jsou důležitou odpovědí na mnoho astrofyzikách a geofyzikálních problémů, protože tyto vesmírné horniny mohly na planetu přinést mnoho prvků. Týmu se dokonce podařilo vystopovat, odkud většina tohoto materiálu pochází.

„Naše numerické simulace naznačují, že většina mikrometeoritů a kosmických sferulí pochází z komet z okolí Jupitera a menší část z hlavního pásu asteroidů,“ stojí ve zprávě. Tato nová zjištění však nabízejí hned několik dalších otázek.

Kolik pozemských materiálů ve skutečnosti na planetu přišlo z vnějšího vesmíru? A mohl právě tento spad být klíčem pro vznik života na Zemi?

Většina částic k Zemi dorazila od Jupitera, foto NASA / Creative Commons / Volné dílo
Většina částic k Zemi dorazila od Jupitera, foto NASA / Creative Commons / Volné dílo
Foto: Creative Commons
Štítky:
Lokalita:
Související články
od 18.9.2026 1.7tis
Na první pohled je to jen zvláštní kámen v poli. Když se ale člověk zastaví u Drahomyšle mezi Louny a Žatcem, začne mít pocit, že se před ním skutečně rýsuje postava v kápi. Stojí tu více než dva metry vysoký, přes dvě tuny vážící menhir, kterému lidé po staletí říkají Zakletý mnich. S jeho vznikem se pojí příběh lásky, kletby, čarodějnictví a hranice. Co je na něm pravdy? Pověst vypráví o mlad
od 18.9.2026 1.9tis
V norských rukopisech ze 13. století je opakovaně popsáno obří mořské monstrum, které získá jméno Hafgufa. Ačkoliv je často zaměňováno s Krakenem, podle nejnovější studie australských vědců se jednalo spíše o velrybu. Mají vědci pravdu? Co kdysi ohrožovalo norské rybáře? Tajuplný norský tvor Hafgufa je až do letošního ro
od 16.9.2026 3.0tis
V poslední době se čím dál více mluví o existenci tajemných černých helikoptér, které prý křižují oblohu v různých koutech světa. Podle konspiračních teoretiků je pilotují muži v černém, kteří pracují přímo pro americkou vládu. Údajně je ale možné, že ve skutečnosti v nich sedí mimozemšťané! Starší farmář si zapálí cigaretu a otře si zpocené čelo: „To byl
od 14.9.2026 3.2tis
Noc, opuštěná hradní věž a v jejím okně náhle světlo, které tam nemá co dělat. Přesně tak začínají některé z nejpodivnějších českých hradních příběhů. Někdy jde o dávnou pověst, jindy o svědectví lidí, kteří tvrdí, že viděli něco, pro co dodnes nemají vysvětlení. Světlo je v těchto příbězích podivně častým průvodcem mezi světem živých a mrtvých. Jedna z nejpůsobivějších historek se váže ke zříc
od 12.9.2026 3.1tis
Z mlhy nad černými jezery prý vystupují bledé dívky, v lesích se míhají drobné ženy oděné mechem a na opuštěných cestách planou světla, v nichž staří Šumavané spatřovali neklidné duše. Šumava je krajinou mimořádně bohatou na pověsti o přízracích. Co se za nimi skrývá? Jen strach z divočiny, nebo vzpomínka na tragédie, které horský kraj nedokázal zapomenout?
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz