Na 92 umělých ostrůvcích v Mikronésii leží záhadné kamenné stavby nazývané Nan Madol. Toto dávné dílo jako by se vysmívalo našim znalostem lidské historie. Nevíme, kdo a proč ho kdosi vybudoval. Šlo vůbec o město, jak se tvrdí?

Oči potápěčů marně hledají vstupy do zatopených podzemních tunelů, které se zde prý nacházejí. Čeští průzkumníci hledají „Dům mrtvých“ – gigantickou podzemní hrobku s ostatky obrovských lidí.

Náhle se z tmavých hlubin vynořuje ještě tmavší silueta, kterou zahlédne jako první fotograf Jiří Skupien. Sloup obrostlý korály je vysoký asi čtyři metry a ční z mořského dna jako připomínka dávno ztracených dob.

Překvapivý český objev

Češi zde v roce 2002 objeví za ostrůvkem Nan Dowas celé potopené sloupořadí. Vyprávění o podmořské části Nan Madolu tedy nejsou smyšlená! Soustava těchto záhadných umělých ostrovů leží nedaleko mikronéského ostrova Pohnpei, který je součástí Mikronésie.

Zde možná stojí většina potopených i nadzemních staveb z tajemných zpráv a legend! Ty jsou součástí velkých ruin starého kamenného města s neoficiální přezdívkou „Benátky Pacifiku“.

Většina jeho „budov“ se však dosud nachází na povrchu – na 92 umělých ostrovech! Proč je část dávného sídla zatopená, nikdo netuší.

Proč stavěli umělé ostrovy?

Průzkumníci z expedice českého spisovatele Ivana Mackerleho pokračují i v hledání na souši, ale „Dům mrtvých“ bohužel nenajdou. Proč někdo postavil ohromné hradby a domy z obřích několikatunových čedičových kamenů?

Domorodci v Mikronésii staví pouze primitivní chýše se střechou z palmového listí, ne tak složité stavby. Staré kameny a zdi, vysoké až 11 a silné až 3 metry, se zdvihají z hustého pralesa jako neuvěřitelná připomínka zapomenutého umu.

Otazníky bez odpovědí

Pro každou stavbu byl v moři vybudován umělý obdélníkový ostrůvek ohraničený dlouhými čedičovými balvany a vyplněný korálovou drtí. Proč dávní stavitelé přišli s šíleným nápadem pracně stavět umělé ostrůvky v oceánu s mnoha přirozenými korálovými ostrovy?

Lidí a surovin je, a zřejmě vždy byl, na okolních ostrovech velký nedostatek. K tak rozsáhlým stavbám je potřeba minimálně několik tisíc dělníků! Buď zde dříve žilo podstatně více lidí než dnes, anebo zdejší stavitelé používali určitou techniku.

Minimálně jednoduché stroje jsou totiž pro zdvihání a přepravu kamenů o váze 5 až 50 tun zapotřebí. Navíc kameny z „Benátek Pacifiku“ pocházejí ze 14 kilometrů vzdáleného naleziště, odděleného mořem!

Rekonstrukce, která selhala

„Při natáčení dokumentárního filmu o Nan Madolu pro televizní kanál Discovery v roce 1995 selhaly při rekonstrukci všechny pokusy o převoz bloků těžších než jedna tuna,“ píše o této záhadě Mackerle.

Podle archeologických výzkumů se předpokládá, že Nan Madol byl až do 15. století obřadním centrem Saudelerské dynastie.

Tento mocný rod, ovládající v dobách své největší slávy přes 20 000 obyvatel, zde měl mít ceremoniální a politické centrum, do kterého mohli vkročit pouze vysoce postavení šlechtici a kněží. Nebyli to pravděpodobně tito Mikronésané, kdo Nan Madol postavil.