Představte si, že vystoupíte z automaticky řízeného taxi a na recepci hotelu zaplatíte usmívajícímu se robotovi. Vše v pokoji řídí umělá inteligence a ráno přijde uklidit robotická uklízečka. Nereálná vize ze scifi filmů?

Jak se zdá, lidstvo k ní směřuje stále rychleji. Ale co když se to vymkne z ruky? Mohou být roboti naší zkázou?

Mrazivý leden 1921. Praha. V Národním divadle začíná dlouho avizované představení. Diváci sledují fantaskní a děsivé drama R.U.R. z pera Karla Čapka (1890–1938). To popisuje příběh robotů, již jsou zprvu určeni k práci sluhů.

Nakonec se však vzbouří a zdecimují celé lidstvo. Závěrečný potlesk je bouřlivý, lidé se rozcházejí domů a ještě dlouho si o hře vyprávějí. Jen ty největší snílky napadne, že možná právě viděli hru, která může být za 100 let velmi aktuální.

Z původně bláznivých varování jsou dnes reálné hrozby, o které se zajímají i špičkoví vědci. Skutečně nás potká osud načrtnutý v bezpočtu scifi románů a filmů? Měli bychom se bát, že se proti nám obrátí naše vlastní výtvory? A pokud ano, dokážeme tomu zabránit?

Už vypadají jako my

Umělá inteligence. Program schopný samostatného myšlení, učení a zdokonalování. Hovoří se o ní už desítky let a dnes je jasné, že nejde o žádné nereálné výmysly. Vývoj umělé inteligence je možná dál, než si myslíme!

V Japonsku se v současnosti začíná s  prodejem robotů Pepper, kteří dokáží plnit úkoly a pomáhat v domácnosti. Pokračuje i vývoj tzv. Actroidů, robotů podobných lidem. Nejnovější modely už mají kromě lidské podoby i náznaky inteligence.

Dokáží poslouchat a smysluplně odpovídat. Jde o úžasný důkaz o vyspělosti lidstva nebo o nebezpečný začátek konce? Předčí jednou robotická inteligence tu lidskou?

Hawking: Povstání strojů hrozí

Planeta bez života. Poslední ostrůvky lidské společnosti se zoufale brání proti chytřejším a vyspělejším strojům, až nakonec podlehnou docela. Katastrofický scénář straší stále častěji i vědce.

Univerzita v britském Cambridge dokonce otevřela nové centrum, které zkoumá rizika plynoucí z používání umělé inteligence.

Zakladatel centra kosmolog Martin Rees (*1942) varuje, že lidstvo se kvůli stále dokonalejší umělé inteligenci může samo vyhladit už na konci tohoto století.

S tím souhlasí i jeden z největších mozků světa, britský teoretický fyzik Stephen Hawking (1942-2018). Podle něj vstupujeme na neznámé území.

„Není obtížné představit si, jak taková technologie přechytračí naše finanční trhy, překoná lidský výzkum nebo vyvine zbraně, jaké ani nedokážeme pochopit,“ říká Hawking. Povstání strojů může být podle něj velmi náhlé. Dokážeme se na něco takového připravit?

Zachrání nás robotické zákony?

V roce 1942 se v povídce amerického spisovatele Isaaca Asimova (1920–1992) objevují první robotické zákony: robot nesmí ublížit člověku, je povinen poslouchat lidské příkazy a chránit vlastní existenci.

A právě vložení zákonů do robotických výtvorů by mohlo být řešením. Část vědeckého světa přiznává, že něco takového může skutečně fungovat. Zároveň ale podotýkají, že bude muset jít o mnohem promyšlenější a sofistikovanější pravidla, než jsou ta Asimovova.

I pak se však nabízí neodvratné otázky: Co když umělá inteligence dokáže pravidla obejít? A můžeme jít ještě dál: Bude se na společných pravidlech schopna dohodnout celá společnost? A co s bojovými roboty, které vyvíjejí světové velmoci?

Ať už budou odpovědi na tyto otázky jakékoliv, jedna věc je jasná: Moc dlouho už na ně čekat nebudeme.