Tajemné obrazce na planině Nazca nedávají spát mnoha lidem. Proč něco takového Indiáni vytvořili? Viděli je někdy v celé jejich kráse?

Na prvním místě musí potěšit bohy

Nejvíce odborníků tvrdí, že obrazce znamenají především úlitbu bohům. Ačkoli o kultuře Nazců existuje pouze minimum poznatků, je jasné, že byli silně nábožensky založení. Nevadilo jim proto, že sami vlastní dílo obdivovat příliš nemůžou.

Hlavně, že „ti nahoře“ si jej užijí dosyta. A v ideálním případě se jim poté odvděčí co možná nejzdařilejší úrodou. Od pěstování plodin se ostatně odvíjí celá jejich existence.

Hodiny, které měří vodu

Už koncem 30. let minulého století se peruánskými čarami začíná zabývat americký geolog a historik Paul Kosok (1896–1959). Připisuje jim především astrologický charakter.

Dává je do kontextu s polohou Měsíce a Slunce nebo dobou zimního slunovratu. „Obrazce v Nazce představují určitou obdobu obřích hodin,“ prohlásí.

Kmen zemědělců prý s jejich pomocí přesně věděl, kdy správně zasít a sklidit, ale například podle něj odpočítal i množství vody, které je během pěstování potřeba.

Po jeho smrti se rozsáhlé studie chopí německá archeoložka a matematička Marie Reicheová (1903–1998). Původní teorii během let obohatí o další důležitá data, přijde dokonce se zcela konkrétními výpočty. Potýká se však převážně s nedůvěrou a mnohdy až výsměchem akademické obce.

Nevzali v úvahu ani jednu polokouli

Argumenty úzce související s astronomií v roce 1968 de facto vyvrátí jedna z největších kapacit tohoto oboru Gerald Stanley Hawkins (1928–2003). Dokáže, že jednotlivé čáry na jihu Peru jsou umístěny víceméně náhodně.

„Rozhodně neodpovídají poloze žádných nebeských těles,“ konstatuje. Jeho předchůdci podle něj vůbec neberou v potaz například astronomické odlišnosti mezi jižní a severní polokoulí. Některé útvary jsou přitom viditelné pouze ve spojitosti s jednou z nich. Teorii se mu podaří nabourat zásadním způsobem.

On je to nakonec kalendář?

Další možné vysvětlení považuje obrazce za předchůdce známého inckého systému cest. K této myšlence některé badatele přivede, že Nazca leží pouze zhruba 250 kilometrů východně od města Cuzco, bývalého centra incké civilizace.

Také Inkové jsou velmi duchovně založení zemědělci. Od toho se odvíjí i kalendář, který vytvoří. Samozřejmě nejde o soupis dní v roce tak, jak jej chápeme v dnešní době. Tehdy šlo především o určení času, kdy je vhodné zasít a sklidit.

Pokrok vede na začátek

Jednotlivé cesty v systému mají rovněž rozměr sociální. Během chůze po nich se lidé rozdělovali podle náležitosti do stejné majetkové třídy. Postupně se ale do popředí zájmu dostává jiný názor.

„Jestliže už se na jednotlivé linie chceme dívat odděleně, to znamená mimo výsledný tvar obrazu, pak zjistíme, že souvisí v první řadě s výskytem podzemních vodních zdrojů,“ tvrdí někteří vědci.

Ale ani oni nevysvětlí, proč jsou linie viditelné jen z  těžko dosažitelné výšky. Možná opice a kolibřík sloužili opravdu jen k pobavení oka bohů.