Velká gesta, která se píší na nalinkovaný papír historie jaksi „napříč“, taková si pamatujeme nejlépe. Z původně určitého činu konkrétní osoby se za pár staletí stane okřídlené rčení. Dobrým příkladem je spálení vlastní flotily španělským dobyvatelem Cortésem.

Skutečně tomu tak bylo? A kdo jej mohl k takovému činu inspirovat?

Hernán Cortés (1485-1547) byl jeden z nejslavnějších španělských konkvistadorů. V rámci svých dobyvatelských výprav zničil Aztéckou říši a vybudoval základy budoucího španělského koloniálního panství ve Střední Americe.

Z notáře konkvistadorem

Nový svět Cortése velmi lákal. Usadil se nejprve na ostrově Haiti, kde působil jako notář i farmář v jedné osobě. Jeho dobrodružné povaze však usedlý způsob života příliš nevyhovoval. Nejprve se účastnil výprav na Kubu. V roce 1519 Cortése nalézáme ve výpravě na poloostrov Yucatán.

Expediční flotila o celkem jedenácti plavidlech se po yucatanských úspěších zaměřila na nový cíl: Aztéckou říši. Cortésova hvězda začíná stoupat vzhůru. Brzy je již zvolen generálním kapitánem flotily.

Spalte lodě!

Před útokem na Aztéckou říši se Cortés odhodlal k radikálnímu kroku. Nechal spálit deset z celkem jedenácti lodí. Ušetřené plavidlo odplulo předat zprávu do Španělska. Ponechme nyní stranou další osudy konkvistadora a zaměřme se právě na čin spálení vlastního loďstva.

V prvé řadě zde musíme odmítnout mýtus, že Cortés nechal lodě spálit. Plavidla nebyla spálena, ale potopena. Jejich pozůstatky se nyní snaží najít a identifikovat podvodní archeologové.

Dalším oblíbeným mýtem je původnost a originalita Cortésova jednání, kterým chtěl zvýšit motivaci a odhodlanost nepočetné hrstky dobrodruhů, která zbraněmi drze klepala na pomyslné brány ohromné a lidnaté Aztécké říše. Cortés byl vzdělaný a na svou dobu možná i sečtělý, vždyť mohl pracovat i jako notář!

Inspirace antikou?

Není tak vyloučeno, že symbolický akt potopení vlastní dobyvatelské flotily a následné vyvrácení Aztécké říše inicioval příklad jiného dobyvatele z časů antiky. Ke spálení vlastních lodí se totiž odhodlal i Julius Caesar během útoku na Britské ostrovy.

Jeho motiv byl podobný jako pozdější úvaha Hernána Cortése. Šlo o utužení morálky a nekompromisní imperativ, který jasně sděloval: Není cesty zpět!

V antice byl podobný motiv spálení, potažmo zničení vlastních lodí, použitý i ve známém římském eposu Aeneas. Rovněž Alexandr Veliký aplikoval tuto drastickou motivaci při tažení proti Peršanům. Inspirace v antice se španělskému konkvistadorovi vyplatila. I když svoje lodě pravděpodobně nespálil, ale „jen“ potopil, zvítězil.