Kytici Karla Jaromíra Erbena chápeme jako klasickou školní četbu. Přesto by některé její pasáže měly být přístupny až od osmnácti let věku. Navíc je zde naznačen i strašný mučicí nástroj, vedle kterého rezaví nicotností i pověstná železná panna. Co tak hrůzného měl pan Erben na mysli?
S patřičným naturalismem vykreslenou torturu najdeme v baladě Záhořovo lože, která je součástí sbírky Kytice. Ve zkratce jde o to, že satan chce přinutit ďábla k vydání jistého dokumentu. Ďábel vzdoruje běžným druhům mučení, a tak satan verši Karla Jaromíra Erbena přikazuje:
Rozlítiv se satan, káže ve svém hněvu:
„Nuže ať obejme pekelnou děvu!“ –
A byla ta děva z železa skuta,
rámě vztažené k toužebné milosti:
přivinula ďábla na svá prsa krutá,
a zdrceny jsou všecky jeho kosti.
Strašlivě řve ďábel, jako had se svíjí,
a ho pak již smysl i cit pomíjí.
Pekelná děva
Železná panna se řadí k nástrojům útrpného středověkého práva, byť je její existence historiky zpochybňována. Mělo se jednat o kovovou či dřevěnou konstrukci, která obepínala tělo vyslýchaného. Konstrukce byla na vnitřních stranách osazena ostrými kovovými hroty.
Ty pronikaly do těla při uzavírání schránky. První takový mučicí nástroj měl vzniknout již v antice ve starověké Spartě. Když Karel Jaromír Erben umístil v Záhořově loži do mučírny pekelnou děvu, měl na mysli železnou pannu, což vyplývá i z autorových poznámek k původnímu textu.
Záhořovo lože
V popisované baladě se ovšem ďábel z mučení pekelnou děvou – železnou pannou brzy zotaví. Satan už neví, jakým bestiálním způsobem ďáblovo mučení zostřit. Vytáhne poslední trumf:
I zařičel satan poslední své slovo:
„Uvrzte jeho v lože Záhořovo!“
Stačila jen zmínka o Záhořově loži, a ďábel satanovi požadovaný dokument poslušně vydal. Co bylo ono Záhořovo lože? Jakými strašnými mukami hrozilo? Karel Jaromír Erben neposkytuje v baladě přesnější popis a dílo nechává doznívat pouze v duchovní rovině pokání, které byla ovlivněna nejen teologickým učením jansenismu, ale například i expresivitou barokních soch v lokalitě Kuksu.
Inspirace antikou
Můžeme tak jen spekulovat, zda našeho literárního velikána v praktické rovině neinspirovala četba antických autorů či řecká mytologie. Právě zde se totiž objevuje mučicí nástroj, který používal attický lupič Prokrústés.
Ten zval do svého příbytku důvěřivé pocestné a nabízel jim i možnost odpočinout si na lůžku. Běda však, když nešťastníkovi nohy přečnívaly: pak mu Prokrústés nohy odsekl. Pokud byly oběti menšího vzrůstu, Prokrústés je napínal, aby dosáhly délky lůžka. Kdo ví, možná měl pan Erben při psaní Záhořova lože před očima i tento krutý příběh.
