27. listopadu 2001: S pomocí Hubbleova teleskopu je objevena první vzdálená planeta s atmosférou.
Domů     Reportáže
Nejstrašnější mučicí nástroj se zrodil v hlavě autora Kytice
Mirek Brát
od Mirek Brát 12.8.2021
5.6tis
Spisovatelova busta z profilu.
591
SDÍLENÍ
5.6tis
ZOBRAZENÍ

Kytici Karla Jaromíra Erbena chápeme jako klasickou školní četbu. Přesto by některé její pasáže měly být přístupny až od osmnácti let věku. Navíc je zde naznačen i strašný mučicí nástroj, vedle kterého rezaví nicotností i pověstná železná panna. Co tak hrůzného měl pan Erben na mysli?

Prokrústés (vlevo), Théseus (vpravo). Právě mladý řecký hrdina Théseus učinil konec řádění krutého bandity. Použil proti němu jeho vlastní metodu. Na lůžku mu uťal sekerou přečnívající hlavu.  

Zdroj foto: British Museum, CC BY 2.5 , via Wikimedia Commons
Památník Karla Jaromíra Erbene nese ve vrcholové partii autorovu bustu. Spisovatelova  busta z profilu. Inspiraci pro baladu Záhořovo lože poskytly barokní sochy  Matyáše Bernarda Brauna v lesním prostředí u Kuksu.  Areál Kuksu byl důležitým místem pro vznik balady. Železná panna v muzejní expozici. Zdroj foto:  

Grafenschreck, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

S patřičným naturalismem vykreslenou torturu najdeme v baladě Záhořovo lože, která je součástí sbírky Kytice. Ve zkratce jde o to, že satan chce přinutit ďábla k vydání jistého dokumentu. Ďábel vzdoruje běžným druhům mučení, a tak satan verši Karla Jaromíra Erbena přikazuje:

Rozlítiv se satan, káže ve svém hněvu:

„Nuže ať obejme pekelnou děvu!“ –

A byla ta děva z železa skuta,

rámě vztažené k toužebné milosti:

přivinula ďábla na svá prsa krutá,

a zdrceny jsou všecky jeho kosti.

Strašlivě řve ďábel, jako had se svíjí,

a ho pak již smysl i cit pomíjí.

Areál Kuksu byl důležitým místem pro vznik balady.

Pekelná děva

Železná panna se řadí k nástrojům útrpného středověkého práva, byť je její existence historiky zpochybňována. Mělo se jednat o kovovou či dřevěnou konstrukci, která obepínala tělo vyslýchaného. Konstrukce byla na vnitřních stranách osazena ostrými kovovými hroty.

Železná panna v muzejní expozici. Zdroj foto:Grafenschreck, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Ty pronikaly do těla při uzavírání schránky. První takový mučicí nástroj měl vzniknout již v antice ve starověké Spartě. Když Karel Jaromír Erben umístil v Záhořově loži do mučírny pekelnou děvu, měl na mysli železnou pannu, což vyplývá i z autorových poznámek k původnímu textu.

Památník Karla Jaromíra Erbene nese ve vrcholové partii autorovu bustu.

Záhořovo lože

V popisované baladě se ovšem ďábel z mučení pekelnou děvou – železnou pannou brzy zotaví. Satan už neví, jakým bestiálním způsobem ďáblovo mučení zostřit. Vytáhne poslední trumf:

I zařičel satan poslední své slovo:

„Uvrzte jeho v lože Záhořovo!“

Inspiraci pro baladu Záhořovo lože poskytly barokní sochy Matyáše Bernarda Brauna v lesním prostředí u Kuksu.

Stačila jen zmínka o Záhořově loži, a ďábel satanovi požadovaný dokument poslušně vydal. Co bylo ono Záhořovo lože? Jakými strašnými mukami hrozilo? Karel Jaromír Erben neposkytuje v baladě přesnější popis a dílo nechává doznívat pouze v duchovní rovině pokání, které byla ovlivněna nejen teologickým učením jansenismu, ale například i expresivitou barokních soch v lokalitě Kuksu.

Inspirace antikou

Můžeme tak jen spekulovat, zda našeho literárního velikána v praktické rovině neinspirovala četba antických autorů či řecká mytologie. Právě zde se totiž objevuje mučicí nástroj, který používal attický lupič Prokrústés.

Prokrústés (vlevo), Théseus (vpravo). Právě mladý řecký hrdina Théseus učinil konec řádění krutého bandity. Použil proti němu jeho vlastní metodu. Na lůžku mu uťal sekerou přečnívající hlavu.Zdroj foto: British Museum, CC BY 2.5 , via Wikimedia Commons

Ten zval do svého příbytku důvěřivé pocestné a nabízel jim i možnost odpočinout si na lůžku. Běda však, když nešťastníkovi nohy přečnívaly: pak mu Prokrústés nohy odsekl. Pokud byly oběti menšího vzrůstu, Prokrústés je napínal, aby dosáhly délky lůžka. Kdo ví, možná měl pan Erben při psaní Záhořova lože před očima i tento krutý příběh.

foto1 - British Museum, CC BY 2.5 , via Wikimedia Commons, foto2,3,4,5 - autor, foto6 - Grafenschreck, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 9.10.2022 1.7tis
Závěr jeho životní cesty připomíná osud Napoleona Bonaparta. Také on zemřel na vzdáleném ostrově. I v jeho případě to byl zřejmý trest za pokus o návrat na trůn. Blahoslavený Karel I. z habsbursko-lotrinské dynastie, v letech 1916-1918 poslední rakouský císař i král český. Po zániku Rakouska-Uherska je Karel I. nucený odejít do exilu. Po neúspěšných […]
od Eva Soukupová 6.9.2022 2.9tis
Představitelé města Amarillo v oficiální tiskové zprávě žádají veřejnost o pomoc při identifikaci podivného tvora, kterého letos v květnu natočila bezpečnostní kamera tamní zoologické zahrady. Na přiloženém snímku je zachyceno vzpřímené dvounohé stvoření s psími či snad vlčími rysy.     „V temných a časných ranních hodinách dnes 21. května (kolem 1:25 hodin) zachytily bezpečnostní […]
od Eva Soukupová 2.9.2022 2.8tis
Žena, která si vyrazili na túru v přírodě, během procházky narazila na neidentifikovaného tvora. Pohotově se chopila telefonu a začala nahrávat. Její sestra a několik diskutérů na internetu nyní věří, že by na záznamu mohl být zachycen „tasmánský tygr“, psovitá šelma označovaná za vyhynulou.     Jessie Milde se v polovině srpna vydala ve společnosti […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.9tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Mirek Brát 21.5.2022 2.5tis
I v moderní současnosti se objevují zcela nečekané nálezy upomínající na časy druhé světové války. Propast času, která nás dělí od těchto událostí, staví před badatele složité rébusy. Jeden takový se nachází dvacet osm metrů pod hladinou Jaderského moře. Jde o vrak střemhlavého bombardéru Junkers Ju-87„štuka“ (z německého výrazu  das Sturzkampfflugzeug). Letoun se na dně […]