20. ledna 1996: V jižní části brazilské oblasti Minas Gerais pozorují farmáři August a Enrica Rodriguesovi neznámý objekt, který záhadně zmizí.
Domů     Záhady historie
Neobjasněná katastrofa Ďatlovovy výpravy: Co zabilo devět nešťastníků v pohoří Ural?
Matěj Soukup
od Matěj Soukup 7.9.2021
4.1tis
Náhrobek členů výpravy na hřbitově v Jekatěrinburgu. FOTO: Дмитрий Никишин, Public domain, via Wikimedia Commons
464
SDÍLENÍ
4.1tis
ZOBRAZENÍ

Pro osm studentů z Uralské státní technické univerzity a jejich vůdce to měla být výprava plná zážitků na vrchol hory Otorten. Nikdo z nich se však už nevrátil domů. A způsob, jakým zemřeli, dodnes nahání hrůzu.

1. února 1959 se výprava nacházela na úbočí hory Cholat Sjachyl. V jazyce domorodého kmene Mansijů to znamená „Mrtvá hora“. Všichni studenti byli zkušení, měli za sebou už několik náročných túr a výstupů a byli dobře vybavení do mrazivých podmínek.

Oné noci zastihlo výpravu špatné počasí, rozhodli se tedy přenocovat na úpatí hory, než budou pokračovat ke svému cíli. To, co následovalo, dodnes nikdo uspokojivě nevysvětlil.

Náhrobek členů výpravy na hřbitově v Jekatěrinburgu. FOTO: Дмитрий Никишин, Public domain, via Wikimedia Commons Stan, jak jej nalezli záchranáři. FOTO: Neznámý autor / Public domain, via Wikimedia Commons Schéma oblasti tábořiště. Křížky značí polohu nalezených těl. FOTO: Merikanto, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

NAŠLI JE AŽ PO MĚSÍCI

Vůdce výpravy Igor Ďatlov se měl po skončení výpravy ohlásit telegrafem. 12. února však od něj nikdo neměl zprávu. Ve stopách devítky lidí se tak vydali záchranáři. Poslední tábořiště však objevili až 26. února.

Stan byl polozbořený, zasypaný sněhem a stopy naznačovaly, že všichni členové výpravy z něj utekli, někteří jen v ponožkách nebo bosi.

Stan, jak jej nalezli záchranáři. FOTO: Neznámý autor / Public domain, via Wikimedia Commons

Co je mohlo vyhnat do mrazivé noci? To byla první otázka záchranářů. Brzy ale začalo otázek přibývat. Když našli v okolí stanu těla, doslova jim vstávaly vlasy hrůzou.

Na okraji lesa našli první dvě mrtvoly. Ve spodním prádle a částečně ohořelé. Polámané větve v několikametrové výšce svědčily o tom, že se snažili vyšplhat na okolní stromy.

Na takový pohled záchranáři rozhodně připravení nebyli… A nebylo to zdaleka všechno, co měli v lese najít.

SCÉNA JAKO Z HORORU

Těla zbylých členů expedice se našla až po odtátí sněhu o dva měsíce později. Všichni na sobě měli poškozené oblečení, někteří na sobě měli kusy oděvu patřící jiným členům skupiny, jiní byli jen ve spodním prádle.

Vyšetřovatelé nejprve pracovali s tezí, že všichni zemřeli na podchlazení. Výsledky pitvy jim ale vyrazily dech. Jedna z mrtvol měla rozdrcenou lebku, další dvě polámaná žebra a rozsáhlá vnitřní zranění.

Skoro se zdálo, že se vyšetřovatelé dívají na následky autonehody. Jedné ze dvou mrtvých žen chyběl jazyk a některé části oblečení vykazovaly zvýšený stupeň radiace.

Schéma oblasti tábořiště. Křížky značí polohu nalezených těl. FOTO: Merikanto, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Co se přesně s členy výpravy stalo? To už asi nikdo nezjistí. Vyšetřování bylo uzavřeno se závěrem, že oběti zemřely vlivem spontánní přírodní síly, kterou nebyli schopni překonat. Cizí zavinění bylo vyloučeno, jednak se nenašly stopy kromě těch patřící devítce mrtvých, a síla, kterou by člověk musel vyvinout, aby jinému způsobil taková zranění, je nepředstavitelná.

Nejčastěji se za příčinu smrti uvádí kombinace špatného počasí a lokální laviny, ale o drastické smrti mladých lidí koluje celá řada konspiračních teorií. Hovoří se o útoku zvířete, skupiny lidí, konfliktu mezi členy skupiny, experimentální zbrani, sněžném muži nebo UFO. Dozvíme se někdy, kde je pravda?

Foto: Creative Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Dalibor Vrána 19.1.2022 1.3tis
Dokud bude existovat vesmír a v něm i naše planeta, bude Leonardo da Vinci vždy na předních místech seznamu těch největších géniů historie. Renesanční umělec a vynálezce dalece předběhl svou dobu a i téměř 503 let po smrti zůstává obdivovanou postavou, která ještě nevydala všechna svá tajemství. Mysterií obklopujících dílo Leonarda da Vinci (1452–1519) máme […]
od Eva Soukupová 19.1.2022 1.4tis
Strašidelné zrcadlo z domu z poloviny 19. století jeho majitelé věnují blízkému hotelu. Netrvá dlouho a hosté pokoje, ve kterém je zrcadlo umístěno, si začnou stěžovat na řadu paranormálních úkazů. Věci naberou dramatický spád poté, co se jeden z hostů pokusí u zrcadla provést seanci.     Internetový magazín Supernatural Magazine před lety informoval o […]
od Eva Soukupová 19.1.2022 1.7tis
V roce 1902 se depozitář Národního muzea rozšíří o dva zajímavé exempláře. Šlechtic Bohuslav Jiruš mu ve své závěti odkáže dvě bedny, jejichž obsah dosud není znám.     Významný lékař, botanik a nadšený cestovatel totiž ustanoví, že smějí být otevřeny až 200 let po jeho smrti, tedy v roce 2101! Jaký má jeho odkaz […]
od Mirek Brát 18.1.2022 1.7tis
Příliš nechybělo a statutární město Liberec by se stalo ve svém německém názvu Reichenberg synonymem pro sebevražedné útoky ve stylu „kamikaze“. Za druhé světové války se nacisté inspirovali japonskými akcemi v Tichomoří a vytvořili projekt Reichenberg. V rámci něho vznikla pilotovaná verze střely V-1. Proč se nakonec tento projekt v bojových podmínkách neuskutečnil? V závěru druhé světové války se […]
od Dalibor Vrána 18.1.2022 2.3tis
Španělský architekt Antoni Gaudí (1852–1926) od začátku moc dobře věděl, že se dokončení svého životního díla nedočká. V roce 1882 se v Barceloně pustil do stavby Sagrady Famílii, chrámu tak velkolepého, že by práce na něm měly skončit až v roce 2026! Jaká tajemství jeho zdi ukrývají? Pro srovnání – postavit Velké pyramidy v Gíze […]