Exmanžel investigativní reportérky Susan Walsh už několik minut klepe na dveře své bývalé ženy. Ta však neotvírá. Když padne tma, muž přivolá policii. Susan totiž v posledních dnech pátrala po vampýrech.

Přivolaní policisté vyrazí dveře, v bytě ale nic nenajdou. Po Susan jako by se slehla zem. Podle místních padla za oběť krvelačnému upírovi…

V jedné ze zapadlých uliček New Yorku se válí nejen rozházené odpadky a několik na mol opilých bezdomovců, ale i bezvládné lidské tělo. Mrtvý muž středního věku se podle všeho nestal obětí přepadení, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Při bližším ohledání totiž policisté zjistí, že má na krku dva krvavé šrámy, jako kdyby ho kousl upír. Nejde přitom o první takovýto případ, který na začátku roku 1996 newyorský policejní sbor řeší.

O zdejší sektu, jejíž členové se považují za vampýry, se zajímá také novinářka na volné noze Susan Walsh (1960–1996). Ta se do případu nebývale vžije.

„Byla vampýrskou kulturou naprosto fascinovaná,“ prozradí deníku New York Post muž, který nechce prozradit své jméno. Mohla investigativní reportérka zaplatit za svou zvědavost?

V patách ruské mafii

Detektiv se dlaněmi opře o desku stolu a zadívá se na Marka Walshe. „Nevíte, na čem právě pracovala?“ zeptá se exmanžela ztracené novinářky. Susan totiž 16. července roku 1996 záhadně zmizí. Že by se jen tak vytratila, není moc pravděpodobné.

Má totiž 11letého syna, o něhož se dosud příkladně starala. „Pátrala po upírském kultu a připravovala něco o ruské mafii,“ odpoví Marc. Detektiva zaujme druhá informace. Jak následně zjistí, Susan pracovala na dokumentu o obchodu se ženami.

Sama si kdysi přivydělávala jako tanečnice, navíc byla velmi pohledná, tak pro ni nebyl problém vetřít se do jednoho striptýzového klubu. Policii se ale nepodaří najít žádný hodnověrný důkaz, že by za jejím zmizením mohla stát mafie. Vyšetřování proto stočí jiným směrem.

Obtěžuje ji stalker

Susan míří rychlým krokem do klubu, v němž se údajně tajně scházejí newyorští upíři. Jestli se nad ní vody zavřely právě tady, není jasné. Publicita by členům komunity jistě nebyla příjemná.

Na druhou stranu takový Stephen Kaplan (1940–1995) pořídil stovky rozhovorů s lidmi, kteří o sobě tvrdili, že jsou vampýry, a napsal o nich stohy článků, aniž by se mu cokoli stalo.

„Ne, za jejím zmizením určitě není morbidní vampýří scéna,“ tvrdí policii i novinářům Susanin tehdejší přítel. Ten přijde s jiným možným vysvětlením.

Krátce před záhadným zmizením prý investigativní novinářku obtěžuje nějaký stalker (člověk abnormálně posedlý zájmem o jinou osobu – pozn. red.). „Desetkrát či patnáctkrát denně jí někdo volal a vyhrožoval,“ vypoví před detektivy.

Pamatují občanskou válku?

Susanin tehdejší přítel se možná pokouší svést vyšetřovatele na špatnou stopu. Na zmizení může nést část viny. „Znám hodně lidí z upíří scény,“ přiznává novinářům. „Představil jsem ji pár z nich,“ dodá pak. Susan tedy sám vystavil nebezpečí.

Jestli měla novinářka následně co do činění se skutečnými vampýry, není jasné. Po New Yorku se jich však prý pohybuje hodně. Někteří z nich údajně pamatují americkou občanskou válku (1861–1865).

Spíše ale Walsh narazila na skupinku nebezpečných bláznů, která si na upíry jen hrála. Žádné vampýři špičáky její členové nemají, a proto si na chrup nasazují umělé zuby. Báli se snad, že kdyby o nich novinářka napsala, tak se jim lidé vysmějí?

Nebo tají nějaké hrůzné tajemství, které Susan zjistila, a proto ji sprovodili ze světa? Policie na tyto otázky dodnes nezná odpověď. Případ Susan Walsh totiž zůstane nevyřešen.