19. září 1936: V honosném sídle Raynham Hall v britském Norfolku pořídí fotograf magazínu Country Life Hubert Provand asi nejznámější snímek ducha všech dob.
Domů     Nepolapitelný Orang Mawas: Je to přeživší Gigantopithecus?
Nepolapitelný Orang Mawas: Je to přeživší Gigantopithecus?
od 19.5.2023
2.7tis
Vyhynulý Gigantopithecus blacki. Přežila izolovaná populace tohoto lidoopa v asijské džungli? Zdroj obrázku: Concavenator, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Nejen v malajském folklóru, ale i na ostrovech Indonésie jsou tradovány příběhy o záhadném tvorovi, který obývá horskou džungli. V Malajsii se mu říká Orang Mawas.

První pozorování tohoto pralesního přízraku pocházejí již z roku 1871. Ačkoli to vědecká komunita odmítá, objevují se spekulace, že by se mohlo jednat o lidoopa druhu Gigantopithecus blacki.

Tvor Orang Mawas se údajně podobá orangutanovi. Zdroj foto: Julielangford, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons Vyhynulý Gigantopithecus blacki. Přežila izolovaná populace tohoto lidoopa v asijské džungli? Zdroj obrázku: Concavenator, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons Záhadný tvor se v Malajsii dostává do kontaktu zejména s lidmi z komunity Orang Asli. Zdroj foto: Victor Pogadaev, CC0, via Wikimedia Commons Orang Pedek je oproti svému malajskému bratránkovi poloviční. Může za jeho malý vzrůst nanismus? Zdroj obrázku: Tim Bertelink, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Gigantopithecus se velmi podobá popisu legendárního Yettiho. Vyhynout měl již před 300 000 lety z důvodů klimatických změn. Byl to skutečný obr dosahující výšky až tři metry. Jeho váha měla atakovat hranici tři sta kilogramů.

Tvor Orang Mawas se údajně podobá i orangutanovi. Zdroj foto: Julielangford, CC BY 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/3.0>, via Wikimedia Commons
Tvor Orang Mawas se údajně podobá i orangutanovi. Zdroj foto: Julielangford, CC BY 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/3.0>, via Wikimedia Commons

Orang Mawas a Orang Pedek

S tvorem Orang Mawas se mají zejména potkávat lidé z malajské komunity Orang Asli. Pro ně je Orang Mawas skutečným tvorem, který se s oblibou živí rybami. Občas také způsobí škody na polích.

I když jsou vědci k teorii přežívající populace dávno vyhynulého tvora skeptičtí, uznávají, že ne všechna svědectví očitých svědků lze jednoduše smést ze stolu.

Zajímavé je, že Orang Mawas má patrně svého bratránka i v Indonésii, kde se mu však říká Orang Pedek. Opět se podobá primátovi. Spatřen byl za posledních sto let opakovaně. Svědectví podali místní obyvatelé i nizozemští kolonisté.

Orang Pedek je oproti svému malajskému bratránkovi poloviční. Může za jeho malý vzrůst nanismus? Zdroj obrázku: Tim Bertelink, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons
Orang Pedek je oproti svému malajskému bratránkovi poloviční. Může za jeho malý vzrůst nanismus? Zdroj obrázku: Tim Bertelink, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Při jeho popisu ale zarazí, že oproti malajskému záhadnému tvorovi, je ten z ostrovů Indonésie mnohem menší a subtilnější. Jak je to možné?

Nanismus versus gigantismus

Důvody, proč Orang Mawas měří až tři metry a Orang Pedek o polovinu méně, lze vysvětit faktorem takzvaného nanismu – trpasličího vzrůstu, jehož důvodem může být například nedostatek zdrojů potravy v konkrétní oblasti.

Živočišný druh na takovou situaci reaguje trpasličím vzrůstem. Takové případy jsou známé i z oblasti Evropy, konkrétně pak ostrova Kypru. Zde již na prahu historické doby žily druhy trpasličích hrochů a slonů.

Záhadný tvor se v Malajsii dostává do kontaktu zejména s lidmi z komunity Orang Asli. Zdroj foto: Victor Pogadaev, CC0, via Wikimedia Commons
Záhadný tvor se v Malajsii dostává do kontaktu zejména s lidmi z komunity Orang Asli. Zdroj foto: Victor Pogadaev, CC0, via Wikimedia Commons

Lze jen doufat, že se neobjeví nějaký tvor tajemné rodiny „Orang“, jehož by postihl opačný extrém – takzvaný gigantismu. To by se pak po asijských pralesích potuloval rovnou King-Kong!

Foto: 1 - Tim Bertelink, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 2 - Julielangford, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons, 3 - Concavenator, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons, 4 - Victor Pogadaev, CC0, via Wikimedia Commons
Lokalita:
Související články
od 18.9.2026 2.0tis
Na první pohled je to jen zvláštní kámen v poli. Když se ale člověk zastaví u Drahomyšle mezi Louny a Žatcem, začne mít pocit, že se před ním skutečně rýsuje postava v kápi. Stojí tu více než dva metry vysoký, přes dvě tuny vážící menhir, kterému lidé po staletí říkají Zakletý mnich. S jeho vznikem se pojí příběh lásky, kletby, čarodějnictví a hranice. Co je na něm pravdy? Pověst vypráví o mlad
od 18.9.2026 2.1tis
V norských rukopisech ze 13. století je opakovaně popsáno obří mořské monstrum, které získá jméno Hafgufa. Ačkoliv je často zaměňováno s Krakenem, podle nejnovější studie australských vědců se jednalo spíše o velrybu. Mají vědci pravdu? Co kdysi ohrožovalo norské rybáře? Tajuplný norský tvor Hafgufa je až do letošního ro
od 16.9.2026 3.0tis
V poslední době se čím dál více mluví o existenci tajemných černých helikoptér, které prý křižují oblohu v různých koutech světa. Podle konspiračních teoretiků je pilotují muži v černém, kteří pracují přímo pro americkou vládu. Údajně je ale možné, že ve skutečnosti v nich sedí mimozemšťané! Starší farmář si zapálí cigaretu a otře si zpocené čelo: „To byl
od 14.9.2026 3.2tis
Noc, opuštěná hradní věž a v jejím okně náhle světlo, které tam nemá co dělat. Přesně tak začínají některé z nejpodivnějších českých hradních příběhů. Někdy jde o dávnou pověst, jindy o svědectví lidí, kteří tvrdí, že viděli něco, pro co dodnes nemají vysvětlení. Světlo je v těchto příbězích podivně častým průvodcem mezi světem živých a mrtvých. Jedna z nejpůsobivějších historek se váže ke zříc
od 12.9.2026 3.1tis
Z mlhy nad černými jezery prý vystupují bledé dívky, v lesích se míhají drobné ženy oděné mechem a na opuštěných cestách planou světla, v nichž staří Šumavané spatřovali neklidné duše. Šumava je krajinou mimořádně bohatou na pověsti o přízracích. Co se za nimi skrývá? Jen strach z divočiny, nebo vzpomínka na tragédie, které horský kraj nedokázal zapomenout?
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz