Nejen v malajském folklóru, ale i na ostrovech Indonésie jsou tradovány příběhy o záhadném tvorovi, který obývá horskou džungli. V Malajsii se mu říká Orang Mawas.

První pozorování tohoto pralesního přízraku pocházejí již z roku 1871. Ačkoli to vědecká komunita odmítá, objevují se spekulace, že by se mohlo jednat o lidoopa druhu Gigantopithecus blacki.

Gigantopithecus se velmi podobá popisu legendárního Yettiho. Vyhynout měl již před 300 000 lety z důvodů klimatických změn. Byl to skutečný obr dosahující výšky až tři metry. Jeho váha měla atakovat hranici tři sta kilogramů.

Orang Mawas a Orang Pedek

S tvorem Orang Mawas se mají zejména potkávat lidé z malajské komunity Orang Asli. Pro ně je Orang Mawas skutečným tvorem, který se s oblibou živí rybami. Občas také způsobí škody na polích.

I když jsou vědci k teorii přežívající populace dávno vyhynulého tvora skeptičtí, uznávají, že ne všechna svědectví očitých svědků lze jednoduše smést ze stolu.

Zajímavé je, že Orang Mawas má patrně svého bratránka i v Indonésii, kde se mu však říká Orang Pedek. Opět se podobá primátovi. Spatřen byl za posledních sto let opakovaně. Svědectví podali místní obyvatelé i nizozemští kolonisté.

Při jeho popisu ale zarazí, že oproti malajskému záhadnému tvorovi, je ten z ostrovů Indonésie mnohem menší a subtilnější. Jak je to možné?

Nanismus versus gigantismus

Důvody, proč Orang Mawas měří až tři metry a Orang Pedek o polovinu méně, lze vysvětit faktorem takzvaného nanismu – trpasličího vzrůstu, jehož důvodem může být například nedostatek zdrojů potravy v konkrétní oblasti.

Živočišný druh na takovou situaci reaguje trpasličím vzrůstem. Takové případy jsou známé i z oblasti Evropy, konkrétně pak ostrova Kypru. Zde již na prahu historické doby žily druhy trpasličích hrochů a slonů.

Lze jen doufat, že se neobjeví nějaký tvor tajemné rodiny „Orang“, jehož by postihl opačný extrém – takzvaný gigantismu. To by se pak po asijských pralesích potuloval rovnou King-Kong!