Skip to content

Nerezavějící sloup si uchovává tajemství

Když Erich von Däniken ve svých Vzpomínkách na budoucnost (1968) okrajově zmiňuje „nerezavějící“ železný sloup v indickém Dillí a možnou souvislost s návštěvou mimozemské civilizace, možná ani netuší, co tím způsobí: jaké proslulosti se díky tomu dostane sloupu v následujících letech.

Postupem času však pomalu sloup jakoby upadá v zapomnění. Znamená to snad, že jeho tajemství je již odhaleno? Ne!

Vědci občas tvrdí, že na sloupu není nic záhadného a že podstatu jeho vlastností lze velmi snadno vysvětlit. Potíž je v tom, že každý má vysvětlení zcela jiné…Pokud by si jej někdo představoval jako vyleštěný kus nerezu, bude patrně zklamán.

Pokrývá ho totiž rez. Avšak tato vrstvička je pouze povrchová a po dlouhou dobu neměnná. Co přesně znamená „dlouhou dobu“? To právě není zcela jasné…

Není náhodou nápis podstatně mladší než sloup samotný?

Záhadná historie

Všeobecně se má za to, že sloup byl vyroben ve 4. století, tzn. že je asi 1 600 let starý. Ačkoliv je toto stáří samo o sobě úctyhodné, bylo odvozeno od nápisu, který je na něm vyryt na počest krále ČANDRAGUPTY II. VIKRAMÁDITJI (asi 375 – 413) a boha Višnua.

Může být tedy i starší s tím, že nápis je pozdějšího data. Objevují se spekulace o stáří 2 000 let, ERICH VON DÄNIKEN dokonce píše o 4 000 let. Zakončení sloupu tvarově odpovídá kamenným hlavicím z AŠÓKOVY éry (3.

století př. n. l.). Aby to bylo ještě složitější, překlad nápisu na sloupu je možná nepřesný a není vyloučeno, že se vztahuje k jinému panovníkovi… Stejně tak není jasné, kdy a odkud byl předmět do Dillí dopraven.

Když věda nepomáhá

Zkrátka jak vidíte, ani v takových základních věcech není zcela jasno. Zdálo by se, že nám pomůže moderní věda. Zjistit přesné složení materiálu, ze kterého byl sloup vyroben, přece nemůže být žádný problém.

Chyba lávky! Existuje několik různých analýz složení, které se kupodivu vzájemně dosti liší. Jisté je jen to, že minimálně 98 procent tvoří čisté železo. Obsah uhlíku je velmi nízký, zato fosforu je více, než by se dalo čekat.

Složení každopádně vůbec neodpovídá meteoritickému železu, jak se často tvrdí. Ke všemu se vědci a metalurgičtí experti nemohou shodnout ani na tom, jak byl sloup vyroben. V zásadě existují dvě teorie – za prvé, že jde o výkovek z jednoho kusu, za druhé, že sloup je skut kovářským svařováním menších kusů železa.

Avšak vykovat najednou tak velký kus není zcela běžné ani dnes, obecně naše civilizace umí použít takovou technologii až od nástupu průmyslové revoluce. Druhá metoda je sice schůdnější, nicméně přesto vyžaduje metalurgické znalosti vysoké úrovně a značné množství energie pro generování potřebného tepla.

Mimozemšťané, máslo, fosfor

Konečně se dostáváme k tomu, proč sloup po celá staletí nepodlehl korozi. Kromě tvrzení, že jej vyrobili mimozemšťané, se objevila například domněnka o natírání máslem získaným z posvátných krav při náboženských obřadech, nebo o zvláštním působení magnetismu.

Některé současné vědecké studie přičítají neobvyklé vlastnosti právě zvýšenému obsahu fosforu, který mírně zvyšuje korozní odolnost. Oponenti poukazují na to, že se tak děje pouze ve spojení s mědí a že ani to by nestačilo ochránit materiál na tak dlouho.

Další výzkumníci vysvětlují „nerezovost“ příznivým a velmi suchým klimatem v Dillí, oháněje se statistickými tabulkami teploty a vlhkosti. Ať si tabulky říkají co chtějí, je zřejmé, že něco takového může tvrdit jen někdo, kdo v Dillí nikdy nebyl.

Zdejší ovzduší totiž mnohdy připomíná prádelnu za plného provozu a o nízké vlhkosti (dosahuje až 90 procent!) se tu opravdu mluvit nedá.

Záhada nadále trvá

Takže si to shrňme – ve skutečnosti toho o sloupu víme velmi málo. Jen to, že je hodně starý, aniž bychom věděli jak přesně. Nevíme jistě, kdo, kde a kdy jej vyrobil, jakou technologií, z čeho, a vlastně ani proč.

Ještě si myslíte, že na sloupu v Dillí není nic záhadného?

AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Novinky v Plzni: Opravená katedrála a nový minipivovar
epochanacestach.cz

Novinky v Plzni: Opravená...

Nový minipivovar Proud,...
Oldřich Vízner – Prostě Saturnin
nasehvezdy.cz

Oldřich Vízner –...

Neúspěšný medik Bobo, který kokrhal na kohouta. Nebo...
Bvlgari Hotel Roma – Nový klenot v kolébce módy
epochalnisvet.cz

Bvlgari Hotel Roma –...

Už jen samotný pohled do jejich nitra evokuje...
Byl Bush junior nejhorším prezidentem v historii USA?
epochaplus.cz

Byl Bush junior nejhorším...

Syn úspěšného otce, symbol války proti teroru. George...
Úspěch českého SPACE týmu společnosti Atos
21stoleti.cz

Úspěch českého SPACE týmu...

Český SPACE tým společnosti Atos se bude podílet na...
Ve vnoučkovi žije zesnulý strýc
nasehvezdy.cz

Ve vnoučkovi žije zesnulý...

Před dvanácti lety zemřel můj milovaný...
Vědci z Přírodovědecké fakulty se podílejí na vývoji lidské vakcíny proti zákeřné parazitární chorobě
epochalnisvet.cz

Vědci z Přírodovědecké fakulty se...

Není známá, přesto jí trpí 4 až 12 milionů...
Smyslně elegantní stínění
rezidenceonline.cz

Smyslně elegantní stínění

Otázku, zda si pořídit roletu, nebo žaluzii, snadno...
Průhonická botanická zahrada: Zdejší pivoňky dobývají svět
epochanacestach.cz

Průhonická botanická zahrada:...

14 odrůd pivoněk...
Temné dějiny Vatikánu: Papež mrtvému předchůdci usekne prsty!
epochaplus.cz

Temné dějiny Vatikánu: Papež...

„Náš papež Formosus (asi 816-896) zemřel,“ nese se Římem,...
Chronograf inspirovaný betonovou džunglí New York City
iluxus.cz

Chronograf inspirovaný...

Od chvíle, kdy Hublot otevřel brány svého...
Zdravější pivo? Vědci poprvé upravili chmel moderní technologií CRISPR
21stoleti.cz

Zdravější pivo? Vědci poprvé...

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu...