Začátkem září roku 2013 se vynoří zpráva, že vědci objevili novou planetu v souhvězdí Panny. Tmavorůžové těleso o velikosti Jupiteru a čtyřnásobku jeho hmotnosti je od Země vzdáleno 57 světelných let. Už krátce po svém odhalení dalo vědcům najevo, jak málo toho o vesmíru ještě vědí. „Budeme kvůli ní muset přehodnotit pohled na vznik slunečních soustav,“ přiznává astrofyzik Markus Janson z P

V rámci postupujících možností dálkového výzkumu kosmu se čas od času někde objeví planeta, o níž vědci prohlásí, že by mohla být druhou Zemí.     Tedy že má potenciál být domovem života. A právě takové planety jsou logicky ideálními kandidáty na roli cíle vesmírných signálů vysílaných ze Země. Jednou z nich je i Gliese 581c, jedna z velk

NASA ohlásila pokoření významného pětitisícového milníku. Vědci během uplynulých 30 let objevili již 5009 planet mimo naší sluneční soustavu. A do vesmíru nyní míří několik dalších teleskopů, které mají usnadnit bližší poznávání těchto zatím neprozkoumaných světů. Éra hledání a nalézání exoplanet, tedy planet mimo náš solární systém, začíná v únoru roku1

Konec roku je za dveřmi… Tááák, hezky zlehounka stisknout kliku, pomalu otevírat, aby se nevylekalo a nešlo zazvonit třeba na sousedy. Zklamáním protažený obličej. Na chodbě nikdo není a vy už skutečně pochybujete, jestli existuje. Co? Štěstí! Člověče nešťastný. Pokud máte v poslední době ten neodbytný pocit, že když se štěstí rozdávalo, nikd

Když vědci v roce 2016 objevili planetu WASP-127b, na první pohled působila jako tuctové vesmírné těleso. Brzy se ale ukáže, že boří zaběhlé tradice planetární existence, na které byli astronomové doteď zvyklí.     WASP-127b je plynný obr s hustotou podobnou hustotě Saturnu, a protože obíhá blízko své domovské hvězdy, spadá do kategorie „hor

Vědcům už se v Mléčné dráze podařilo objevit přes 4000 exoplanet. Přitom si všimli zajímavého vzorce, že totiž na oběžných drahách blízko domovských hvězd je jen hrstka exoplanet, které by byly 1,5 až 2krát větší než Země. Jak je to možné?     Planety mají různou velikost a různý tvar, některé jsou skalnaté jako Země, jiné jsou plynní obři ja

Naše sluneční soustava je skutečně unikátní a postavení těles v ní dodnes zaráží mnohé astronomy. Výrazně se totiž liší od toho, co by od podobného planetárního systému očekávali.     Za posledních pár desetiletí astronomové objevili už stovky exoplanet (planety mimo naši sluneční soustavu). Mnoho z nich je součástí cizího planetárního

Kepler-34, Kepler-35, Kepler-38, Kepler-64 a Kepler-413. To jsou označení pro hvězdné systémy nacházející se ve vzdálenosti 2764 až 5933 světelných let od Země. Všech pět soustav má něco společného – tvoří je více hvězd a mají kolem sebe pásmo, v němž by hypoteticky mohl existovat život.   Vícehvězdné systémy jsou ve vesmíru mnohem častější než ty je

V listopadu roku 2018 astrologové oznámili objev malé exoplanety u Barnardovy hvězdy. Ta se nachází 6 světelných let od Země a je tak pro naši planetu nejbližší hvězdou. Barnardova hvězda je co do klasifikace červeným trpaslíkem, a přestože je mnohem blíže Slunci než země, panují zde velmi chladné podmínky. To platí i o exoplanetě nazvané Barnardova hvězda b. Vědci nyní přišli s názorem, že na

Američtí vědci Edwin Kite z univerzity v Chicagu a Eric Ford z Pensylvánské univerzity zpochybnili dosud převládající teorii, že život tak jak ho známe, se může vyvinout pouze na exoplanetách podobných Zemi. Jako daleko přívětivější pro vývoj života označili vodní planety. Až dosud se vědci zaměřovali na hledání exoplanet v tzv. obyvatelné zóně kolem hvězd, podobných našemu Slunci. Nově objeven