Houslista a skladatel Niccolò Paganini je mnohými považován za největšího houslového virtuosa všech dob. Podle mnohých dodnes nemá konkurenci. Hře na housle se Paganini pod dohledem svého přísného otce musí věnovat od útlého mládí…
Od sedmi let skládá vlastní hudbu, v devíti letech již pravidelně koncertuje a ve 22 letech se z něj stává první hudební superstar v moderním slova smyslu!
Jeho hra na housle je tak fenomenální, geniální a unášející, že lidé nejsou schopni pochopit, jak člověk něco takového může vůbec dokázat. Hudba, která zní z jeho houslí, jako by diváky hypnotizovala.
Bývá téměř pravidlem, že Paganini diváky na každém koncertě přivede až k slzám. Skladby, které skládá a hraje, jsou tak neuvěřitelně složité a obtížné, že je není schopný zahrát žádný z tehdejších houslistů. A to ani 50 let po jeho smrti!

Člověk by to nedokázal
Vzhledem k Paganiniho neobvyklému vzhledu, mimořádné technice hry a neuvěřitelnému umění o něm brzy začnou kolovat podivné zvěsti – že uzavřel smlouvu s ďáblem! Podle mnohých prostě není možné, aby člověk dokázal to, co na jevišti předvádí Paganini.
Tyto zvěsti začnou postupně sílit, když Paganini na jednom koncertě na svých houslích přetrhne tři ze čtyř strun.
Přesto se mu složitou skladbu podaří k nevíře diváků dohrát do konce na nejnižší struně G. „Viděli jsme, že mu během koncertu pomáhal ďábel,“ tvrdí brzy na to několik svědků, kteří pak údajně viděli i to, jak houslista pánovi pekel po koncertu děkoval za pomoc v zákulisí.
Kdo ale tito svědci jsou? Nejsou to náhodou jen závistiví umělci, kteří chtějí geniálnímu Paganinimu pošpinit jméno?

Rej čarodějnic
Podezření, že Paganini skutečně uzavřel pakt s ďáblem, vyvrcholí, když umělec složí jeden ze svých nejznámějších houslových kousků, Le Streghe (v překladu Rej čarodějnic).
Když toto podmanivé dílo Paganini hraje na housle, diváci tvrdí, že mají pocit, jako by byli unášeni do jiného světa.
Víra v houslistovo spojenectví s ďáblem je tak velká, že když Paganini v roce 1846 zemře, je mu dokonce odepřen křesťanský pohřeb do posvěcené půdy. Řádně je pohřben až v roce 1876, tedy 36 let po své smrti.
Dodnes tak ve vzduchu visí jediná otázka – byl Paganini geniálním umělcem, který předběhl svou dobu, nebo mužem, který se spojil s ďábelskými mocnostmi?